Vyšehrad
Vyšehrad byl osídlen již před 5 tisíci lety
První osídlení Vyšehradu se datuje přibližně do doby 3. tisíciletí před naším letopočtem. Dokládají to četné archeologické nálezy a rovněž nálezy řivnáčské kultury z doby přibližně 2400 let př.n.l. Důkazy o staroslovanském osídlení ale chybí. Byly zde nalezeny pozůstatky teprve slovanské kultury z doby 10. století našeho letopočtu. Jedním z posledních nálezů v roce 2014 se však stal překvapivý objev raně středověkého kostela byzantského typu.
Někdy kolem roku 1070 sídlil na Vyšehradě kníže Vratislav II., který zde později založil baziliku sv. Petra a Pavla. Objekt spravoval sbor kněží - kapitula, která byla přímo podřízena papežskému stolci. Vyšehrad byl sídlem českých panovníků až do roku 1140 a pak se opětovně panovníci usídlili na Pražském hradě. Bazilika sv. Petra a Pavla je jednou z nejkrásnějších staveb v Praze a je zároveň největším pražským kostelem (délka 110 metrů). V roce 1249 ji zasáhl ničivý požár a jednu z významných rekonstrukcí objektu nařídila i Eliška Přemyslovna. V rekonstrukci a přestavbě chrámu pokračoval i Karel IV. a následně jeho syn Václav IV.
Z gotického sídla barokní pevnost a nakonec novogotická přestavba
Rok 1420 byl pro Vyšehrad tím nejhorším obdobím, vyplenily jej husitská vojska a staletý chrám se proměnil v trosky. Nakonec se zde usídlili chudí řemeslníci a z Vyšehradu se stalo městečko s podhradím. V období třicetileté války se Pražané soustředili na budování opevnění před nájezdy vetřelců, byly postaveny předsunuté bastiony před samotnou hradbou města se střelci a děly a z Vyšehradu se stala rozsáhlá pevnost. Barokní přestavba Vyšehradu však změnila jeho původní gotickou tvář a paradoxem je, že nakonec vyšehradská pevnost vůbec do bojů při obraně Prahy nezasáhla.
19.století přineslo ve stavbě původně gotického chrámu významnou změnu, získal novou tvář v novogotickém slohu a také poněkud nezvyklou secesní podobu. Vyšehrad se tehdy stal národním pohřebištěm významných osobností a v jeho čele byla postavena hrobka Slavín. Po válce s Pruskem došlo k postupnému bourání hradeb, Vyšehrad byl stále pod vojenskou správou až do roku 1911, kdy se stal jeho celek včetně pevnostních objektů majetkem města.
V roce 1904 byl vyšehradským skalním masivem proražen tunel, který znamenal otevření pravobřežní komunikace Prahy s jižní částí. Od roku 1962 je celý areál Vyšehradu upravený jako sad a byl vyhlášen Národní kulturní památkou.
.jpg)
