Hrad Rokštejn

Monumentální zřícenina rozlehlého, raně gotického hradu se tyčí na nevysokém skalním suku nad údolím říčky Brtnice mezi obcemi Panská Lhota a Přímělkov, asi 8 km od města Brtnice a 12 km jihovýchodně od Jihlavy. Rokštejn (původně Rutenštejn), založený ve druhé polovině 13. století, patří mezi nejstarší moravské hrady a svým složitým stavebním vývojem představuje významnou památku středověké architektury. Po r. 1359, za markraběte Jana Jindřicha, byl Rokštejn zásadně přebudován v reprezentativní a komfortní sídlo – jednalo se o tzv. dvojhrad, unikátní středověkou stavbu u nás. Koncem 14. století získali objekt Valdštejnové. R. 1468 hrad dobyla a pobořila vojska Matyáše Korvína; Rokštejn poté zůstal neopraven a opuštěn. Dodnes se z něj dochovaly impozantní zříceniny – mohutná hranolová věž, zbytky obou paláců a hradebních zdí. Díky intenzivnímu archeologickému výzkumu, prováděnému od r. 1981, patří Rokštejn k nejlépe prozkoumaným hradům v ČR. Váže se k němu i řada pověstí (zejména o ukrytých pokladech).

13. stol.: Rutho z Kněžic zakládá hrad Rutenštejn

Hrad se původně nazýval Rutenštejn, podle svého pravděpodobného zakladatele Rutha (Hruta) z Kněžic, příslušníka rodu Hrutoviců. Ten své nové sídlo nechal vybudovat v druhé polovině 13. století (zřejmě po r. 1270) jako hrad podunajského typu s hranolovou věží. První písemná zmínka o tomto středověkém sídle se objevuje v přídomku Rutha a Bernarda z Rutenštejna, svědků na listině z r. 1289. Rokštejn tehdy představoval relativně malý, nepříliš významný hrádek.

14. stol.: hrádek zcela přestavěn v markraběcí rezidenci Jana Jindřicha

Kolem r. 1359 získává panství s hradem moravský markrabě Jan Jindřich (1322-1375), bratr Karla IV. Nový majitel učinil z Rokštejna správní středisko markraběcích držav v širokém okolí. Dosavadní nevelké a skromné sídlo však pro tuto funkci nebylo dostatečně reprezentativní a Jan Jindřich tudíž přistoupil k jeho radikální přestavbě. Kromě hlavní věže, kterou dal nastavit o další patro, nechal markrabě všechny části hradu strhnout a Rokštejn vybudovat znovu v podstatně velkolepějším pojetí. Horní hrad, jehož součástí nadále byla již zmíněná původní hranolová věž, rozšířil o trojprostorový palác s trámovými stropy a o věžici s bránou. Zvýšené přízemí a patra měly již větší okna, záchodové arkýře a krby. Nálezy kachlů svědčí o tom, že zde byla už v předhusitském období instalována kachlová kamna. Nechyběla ani domácí kaple a velký sál (obojí v prvním patře). Zcela nově pak nechal Jan Jindřich vystavět dolní hrad, obsahující další hranolovou věž, bránu, jihozápadní (tzv. Dolní) palác, hradní kuchyni a vnitřní i vnější hradbu. Reprezentační prostory v nižších patrech obou paláců zdobily podlahy s reliéfní dlažbou. Kryt valbových střech tvořily prejzy. Výsledkem této přestavby, ukončené před r. 1380, byl tzv. dvojhrad s parkánem, kde se bránou v severní hradební zdi vjíždělo do vlastního hradu; ten představoval mohutné feudální sídlo s trojnásobným opevněním o celkové zastavěné ploše téměř 0,6 ha. Nad údolím se tehdy skvěla komfortní a stavebně náročná markraběcí rezidence, která výrazně převyšovala architektonickou úroveň většiny tehdejších hradů.

14. – 15. stol.: Jošt, Valdštejnové, loupeživí švagři, dvojhrad s vytápěním

Mezi majitele Rokštejna patřil i nejstarší syn Jana Jindřicha, Jošt Moravský (asi 1354-1411), jenž byl mj. po krátkou dobu též římským králem. Po smrti svého otce vedl s nejmladším bratrem Prokopem tzv. markraběcí války (v l. 1381-1405), avšak kvůli obrovským dluhům musel na sklonku 14. století hrad i s panstvím prodat Hynkovi z Valdštejna a Nístějky, zakladateli rokštejnsko-brtnické větve. (Některé prameny taktéž uvádějí, že r. 1378 dal Valdštejnům hrad do zástavy Jan Soběslav, druhorozený syn Jana Jindřicha). Posléze se na Rokštejně usadili Hynkovi potomci – syn Jindřich a dcera Machna; ta zde sídlila s manželem Zikmundem z Křižanova, který podporoval mladšího markraběte Prokopa. Navíc se stal hrad základnou pro Zikmundovu loupeživou družinu; ve zbojnických aktivitách jí zdatně sekundoval také Jindřich.

Oba švagři pak sužovali okolní oblast, mj. též města Jihlavu a Jevíčko. Tehdy došlo k rozdělení Rokštejna mezi stávající držitele, čímž typologicky odpovídal tzv. ganerbenburgu (tj. hradu obsahujícímu více jader, která byla sídlem více majitelů). S tím korespondují nevelké stavební úpravy, k nimž Valdštejnové přistoupili. Uskutečnilo se zvýšení paláce horního hradu o další patro a při jihovýchodní hradbě postupně vznikl nový hospodářský trakt. Kromě toho získal Dolní palác velmi moderní teplovzdušné vytápění, jehož topeniště se nacházelo v suterénu; na cihlové klenbě se po určitou dobu nahřívaly kamenné valouny, přes které pak proudil vzduch do kanálů v podlaze s kruhovými výpustmi. Existenci dvojhradu potvrzuje i zpráva z r. 1444, v níž se píše o horním a dolním hradě Rukštejně.

15. stol: střety s Jihlavskými; Korvínova armáda dobývá Rokštejn

Nepřátelství a spory mezi rokštejnskými rytíři a Jihlavou vyvrcholily v zimě r. 1402. Tehdy družina, vedená mimo jiné také Zikmundem z Křižanova, královské město přepadla; útočníci však byli zajati a vůdcům se podařilo vykoupit. Vztahy mezi Rokštejnem a Jihlavou zůstávaly nadále napjaté. Jindřichovi synové Zdeněk a Jindřich přešli za husitských válek na stranu kalicha, čímž počal další svár s tímto katolickým městem; proto byl Rokštejn po r. 1423 Jihlavskými obležen a jeho posádka přinucena hrad opustit. Při střetu patrně došlo k citelnému poškození Rokštejna, neboť krátce nato začíná Zdeněk budovat nový hrad v nedaleké Brtnici. Zřejmě se však podařilo Rokštejn znovu opravit (aspoň nouzově); jeho tehdejší majitel Hynek z Valdštejna hrad totiž ještě ve druhé polovině 15. století využíval a obýval. Hynek patřil k věrným stoupencům krále Jiřího z Poděbrad; r. 1468, za česko-uherských válek, byl proto Rokštejn vojskem uherského panovníka Matyáše Korvína dobyt a pobořen. Přispěla k tomu specifická poloha hradu a rozvoj palných zbraní. Ačkoliv se toto středověké sídlo tyčí na skalním výběžku v údolí, je obklopeno vrchy, z nichž Korvínova armáda hrad ostřelovala - mj. palbou z děl. Po svém dobytí již Rokštejn obnoven nebyl; zůstal opuštěn a měnil se ve zříceninu. V 16. století se připomíná jako pustý.

Dnešní zřícenina – mohutná věž a zbytky paláců; proč měl hrad namále

Zříceniny Rokštejna jsou monumentální a jejich silueta si návštěvníka podmaní již zdálky – nejen svým romantickým kouzlem, ale i mystériem dávného středověkého sídla. Z pozůstatků hradu jsou dominantní zejména zbytky obou paláců, dochované místy až do úrovně druhého patra, a mohutná hlavní věž, vysoká ještě dnes 15 – 17 m. Archeologický ústav ČSAV v Brně zahájil r. 1981 na Rokštejně dlouhodobý záchranný výzkum. Stalo se tak v souvislosti se záměrem vybudovat v údolí Brtnice přehradní nádrž Střížov jako zdroj pitné vody pro Jihlavu; pokud by hrad nebyl přímo zatopen, vznikl by na vodní ploše ostrov a ke stržení zříceniny by muselo stejně dojít. Naštěstí z realizace přehrady nakonec sešlo. Rozsáhlý průzkum však pokračoval, až se rozrostl v systematický výzkumný projekt, patřící k největším tohoto druhu nejen u nás, ale i v rámci střední Evropy. Díky němu se Rokštejn řadí mezi archeologicky nejlépe prozkoumané hrady na našem území.

Neobvyklé nálezy: rituální oběť, hrací kostky, snubní prsten, plomba aj.

Mnohaletý výzkum, jehož vedoucím je od počátku prof. PhDr. Zdeněk Měřínský, CSc. (ředitel Ústavu archeologie a muzeologie FF Masarykovy univerzity v Brně), poodhalil jednotlivé stavební fáze Rokštejna a také se zasloužil o velké množství vzácných nálezů, dokreslujících život obyvatel středověkého sídla. K nejzajímavějším patří kostra novorozence, objevená v dutině základů věže a svědčící o doznívajících pohanských rituálech ještě na konci 13. století. Jde o tzv. stavební oběť, která měla hrad chránit před nebezpečím a také zajistit jeho šťastný osud. Raritu též představuje největší sbírka kostěných hracích kostek ve střední Evropě; byly nalezeny v drobné věžici s bránou a strážní si s nimi krátili dlouhé chvíle své služby. Dalším zajímavým exemplářem ze souboru vykopávek je snubní prsten tzv. přátelského typu s filigránskou plastikou dvou podaných rukou; prsten zřejmě patřil Machně, choti Zikmunda z Křižanova. Mezi výjimečné nálezy lze rovněž zařadit udidlo (zachované téměř kompletně), torzo roztržené hlavně z píšťaly (jedné z prvních středověkých palných zbraní) či olověnou plombu nesoucí lucemburský markraběcí erb (plombou se od druhé poloviny 14. století zabezpečoval převážený náklad).

Pověsti o pokladech - kam vede lakota

K hradu se váže řada pověstí, zejména o pokladech ukrytých v hlubokém sklepení Rokštejna. Říká se, že spatřit poklad a nabrat si z něj může pouze člověk spravedlivý a poctivý, jen na Květnou neděli, než se v kostele doslouží mše, nebo na Velký pátek. Hromady zlata jsou hlídány velikým černým psem s ohnivým jazykem a jiskřícíma očima. Dle pověsti se jedná o ducha jednoho z rokštejnských rytířů, jenž byl velice lakotný; během svého života nashromáždil obrovské bohatství, které ukryl ve sklepení hradu, aby se jej nemohl nikdo zmocnit. Ani v hrobě však rytíř nenalezl klid - proto musí jeho duch poklad hlídat dodnes.

Mapa okolí

zvětšit

Počasí

yr.no
Dnes Středa 18.7.2018
Déšť
22°C
17°C
Srážky: 2mm
Tlak: 1011.6hPa
Vítr: 9.5m/s
z severo-západu
Zítra
Čtvrtek 19.7.
Déšť
18°C
16°C
Pátek
20.7.2018
Polojasno
23°C
15°C
Sobota
21.7.2018
Zataženo
26°C
17°C
Neděle
22.7.2018
Skoro jasno
25°C
16°C

Kontakt

Adresa:
Brtnice 

Místa v okolí

Vzdálenost: 3km
Vzdálenost: 4km
Vzdálenost: 5km
Vzdálenost: 4km
Ski areál Luka nad Jihlavou - Luka nad Jihlavou patří k nejznámějším, ale hlavně velmi oblíbeným lyžařským centrům na Vysočině. Je to způsobeno především zásluhou pracně vybudovaného areálu s moderní sedačkovou lanovkou a snahou místního personálu udržet kvalitu služeb na vysoké úrovni.
Vzdálenost: 4km
Vzdálenost: 5km
Vzdálenost: 5km

Nová místa

+ přidat
Jezero Benedikt - Jezero Benedikt je uměle vytvořená vodní nádrž na okraji města Most. Odděluje od sebe dvě městské části Vtelno a Liščí vrch.
Nový rybník u Tchořovic - Nový rybník v okrese Strakonice, nedaleko obce Tchořovice, oválného tvaru napájí potok Kopřivnice a umělý přivaděč Hradišťského potoka.
Merklínský rybník - Merklínský rybník v okrese Plzeň-jih se nachází na východním okraji stejnojmenné obce. Nechal jej vybudovat potomek rytířského rodu Vilém z Chřínova přibližně v 15. století.   
Rybník Řežabinec - Řežabinec je národní přírodní rezervace, jejíž součástí je Řežabinecký rybník a Řežabinecké tůně.

Nové ubytování

+ přidat
Penzion POHODA - Nabízíme ubytování v rodinném penzionu s přátelskou atmosférou a osobním přístupem. Penzion leží v srdci Karlovarského kraje. jeho poloha je vhodná pro klidnou i aktivní dovolenou, při pracovní cestě a je ideálním místem i pro romantické víkendové pobyty.
Dětenice - pezion u Ungerů-středověká hospoda - Penzion u Ungerů se nachází 250 m od středověké hopody se super zábavou a pohoštěnim
HOŘOVICKÁ CHATA - Rekreační chata v letovisku Cholín s 18 pokoji / 63 lůžek na Slapské přehradě, s celoročním provozem,přímý bus do Prahy, vhodné pro rodiny s dětmi, školy.
Levné ubytování České Budějovice - Penzion Minor - Levné ubytování České Budějovice nabízí kromě běžného ubytování v penzionu také výhodný víkendový pobyt s výraznou slevou, nebo diskrétní ubytování pro zamilované páry v denní době od 9.00 do 15.00 hodin.

Nové restaurace

+ přidat
Green Coco bar - Vychutnejte si svěží smoothie, zeleninové saláty, tortilly nebo chia puding, to vše a mnoho dalšího pro Vás připravujeme čerstvé každý den.
Občerstvení Střela - Rodinné občerstvení se zaměřením na domácí a kvalitní jídla. Nabízíme snídaně, domácí polévky, teplé pokrmy, ale i točené limo a pivo. Každý všední den čerstvá, domácí polévka z kvalitních surovin ... sledujte naše Polévkové Menu.
Steak bar Hředle 77 - Více informací na : www.steak-hredle.cz
Žižkov na Žižkově - Pivovar Moravský Žižkov dorazil do Prahy a ne náhodou na Žižkov. Poctivá česká kuchyně, jenž uspokojí maso-žrouta i vegana, domácí limonády, čerstvé mošty a jiné a jiné dobroty. Jste srdečně zváni.