Hrad Rokštejn

Monumentální zřícenina rozlehlého, raně gotického hradu se tyčí na nevysokém skalním suku nad údolím říčky Brtnice mezi obcemi Panská Lhota a Přímělkov, asi 8 km od města Brtnice a 12 km jihovýchodně od Jihlavy. Rokštejn (původně Rutenštejn), založený ve druhé polovině 13. století, patří mezi nejstarší moravské hrady a svým složitým stavebním vývojem představuje významnou památku středověké architektury. Po r. 1359, za markraběte Jana Jindřicha, byl Rokštejn zásadně přebudován v reprezentativní a komfortní sídlo – jednalo se o tzv. dvojhrad, unikátní středověkou stavbu u nás. Koncem 14. století získali objekt Valdštejnové. R. 1468 hrad dobyla a pobořila vojska Matyáše Korvína; Rokštejn poté zůstal neopraven a opuštěn. Dodnes se z něj dochovaly impozantní zříceniny – mohutná hranolová věž, zbytky obou paláců a hradebních zdí. Díky intenzivnímu archeologickému výzkumu, prováděnému od r. 1981, patří Rokštejn k nejlépe prozkoumaným hradům v ČR. Váže se k němu i řada pověstí (zejména o ukrytých pokladech).

13. stol.: Rutho z Kněžic zakládá hrad Rutenštejn

Hrad se původně nazýval Rutenštejn, podle svého pravděpodobného zakladatele Rutha (Hruta) z Kněžic, příslušníka rodu Hrutoviců. Ten své nové sídlo nechal vybudovat v druhé polovině 13. století (zřejmě po r. 1270) jako hrad podunajského typu s hranolovou věží. První písemná zmínka o tomto středověkém sídle se objevuje v přídomku Rutha a Bernarda z Rutenštejna, svědků na listině z r. 1289. Rokštejn tehdy představoval relativně malý, nepříliš významný hrádek.

14. stol.: hrádek zcela přestavěn v markraběcí rezidenci Jana Jindřicha

Kolem r. 1359 získává panství s hradem moravský markrabě Jan Jindřich (1322-1375), bratr Karla IV. Nový majitel učinil z Rokštejna správní středisko markraběcích držav v širokém okolí. Dosavadní nevelké a skromné sídlo však pro tuto funkci nebylo dostatečně reprezentativní a Jan Jindřich tudíž přistoupil k jeho radikální přestavbě. Kromě hlavní věže, kterou dal nastavit o další patro, nechal markrabě všechny části hradu strhnout a Rokštejn vybudovat znovu v podstatně velkolepějším pojetí. Horní hrad, jehož součástí nadále byla již zmíněná původní hranolová věž, rozšířil o trojprostorový palác s trámovými stropy a o věžici s bránou. Zvýšené přízemí a patra měly již větší okna, záchodové arkýře a krby. Nálezy kachlů svědčí o tom, že zde byla už v předhusitském období instalována kachlová kamna. Nechyběla ani domácí kaple a velký sál (obojí v prvním patře). Zcela nově pak nechal Jan Jindřich vystavět dolní hrad, obsahující další hranolovou věž, bránu, jihozápadní (tzv. Dolní) palác, hradní kuchyni a vnitřní i vnější hradbu. Reprezentační prostory v nižších patrech obou paláců zdobily podlahy s reliéfní dlažbou. Kryt valbových střech tvořily prejzy. Výsledkem této přestavby, ukončené před r. 1380, byl tzv. dvojhrad s parkánem, kde se bránou v severní hradební zdi vjíždělo do vlastního hradu; ten představoval mohutné feudální sídlo s trojnásobným opevněním o celkové zastavěné ploše téměř 0,6 ha. Nad údolím se tehdy skvěla komfortní a stavebně náročná markraběcí rezidence, která výrazně převyšovala architektonickou úroveň většiny tehdejších hradů.

14. – 15. stol.: Jošt, Valdštejnové, loupeživí švagři, dvojhrad s vytápěním

Mezi majitele Rokštejna patřil i nejstarší syn Jana Jindřicha, Jošt Moravský (asi 1354-1411), jenž byl mj. po krátkou dobu též římským králem. Po smrti svého otce vedl s nejmladším bratrem Prokopem tzv. markraběcí války (v l. 1381-1405), avšak kvůli obrovským dluhům musel na sklonku 14. století hrad i s panstvím prodat Hynkovi z Valdštejna a Nístějky, zakladateli rokštejnsko-brtnické větve. (Některé prameny taktéž uvádějí, že r. 1378 dal Valdštejnům hrad do zástavy Jan Soběslav, druhorozený syn Jana Jindřicha). Posléze se na Rokštejně usadili Hynkovi potomci – syn Jindřich a dcera Machna; ta zde sídlila s manželem Zikmundem z Křižanova, který podporoval mladšího markraběte Prokopa. Navíc se stal hrad základnou pro Zikmundovu loupeživou družinu; ve zbojnických aktivitách jí zdatně sekundoval také Jindřich.

Oba švagři pak sužovali okolní oblast, mj. též města Jihlavu a Jevíčko. Tehdy došlo k rozdělení Rokštejna mezi stávající držitele, čímž typologicky odpovídal tzv. ganerbenburgu (tj. hradu obsahujícímu více jader, která byla sídlem více majitelů). S tím korespondují nevelké stavební úpravy, k nimž Valdštejnové přistoupili. Uskutečnilo se zvýšení paláce horního hradu o další patro a při jihovýchodní hradbě postupně vznikl nový hospodářský trakt. Kromě toho získal Dolní palác velmi moderní teplovzdušné vytápění, jehož topeniště se nacházelo v suterénu; na cihlové klenbě se po určitou dobu nahřívaly kamenné valouny, přes které pak proudil vzduch do kanálů v podlaze s kruhovými výpustmi. Existenci dvojhradu potvrzuje i zpráva z r. 1444, v níž se píše o horním a dolním hradě Rukštejně.

15. stol: střety s Jihlavskými; Korvínova armáda dobývá Rokštejn

Nepřátelství a spory mezi rokštejnskými rytíři a Jihlavou vyvrcholily v zimě r. 1402. Tehdy družina, vedená mimo jiné také Zikmundem z Křižanova, královské město přepadla; útočníci však byli zajati a vůdcům se podařilo vykoupit. Vztahy mezi Rokštejnem a Jihlavou zůstávaly nadále napjaté. Jindřichovi synové Zdeněk a Jindřich přešli za husitských válek na stranu kalicha, čímž počal další svár s tímto katolickým městem; proto byl Rokštejn po r. 1423 Jihlavskými obležen a jeho posádka přinucena hrad opustit. Při střetu patrně došlo k citelnému poškození Rokštejna, neboť krátce nato začíná Zdeněk budovat nový hrad v nedaleké Brtnici. Zřejmě se však podařilo Rokštejn znovu opravit (aspoň nouzově); jeho tehdejší majitel Hynek z Valdštejna hrad totiž ještě ve druhé polovině 15. století využíval a obýval. Hynek patřil k věrným stoupencům krále Jiřího z Poděbrad; r. 1468, za česko-uherských válek, byl proto Rokštejn vojskem uherského panovníka Matyáše Korvína dobyt a pobořen. Přispěla k tomu specifická poloha hradu a rozvoj palných zbraní. Ačkoliv se toto středověké sídlo tyčí na skalním výběžku v údolí, je obklopeno vrchy, z nichž Korvínova armáda hrad ostřelovala - mj. palbou z děl. Po svém dobytí již Rokštejn obnoven nebyl; zůstal opuštěn a měnil se ve zříceninu. V 16. století se připomíná jako pustý.

Dnešní zřícenina – mohutná věž a zbytky paláců; proč měl hrad namále

Zříceniny Rokštejna jsou monumentální a jejich silueta si návštěvníka podmaní již zdálky – nejen svým romantickým kouzlem, ale i mystériem dávného středověkého sídla. Z pozůstatků hradu jsou dominantní zejména zbytky obou paláců, dochované místy až do úrovně druhého patra, a mohutná hlavní věž, vysoká ještě dnes 15 – 17 m. Archeologický ústav ČSAV v Brně zahájil r. 1981 na Rokštejně dlouhodobý záchranný výzkum. Stalo se tak v souvislosti se záměrem vybudovat v údolí Brtnice přehradní nádrž Střížov jako zdroj pitné vody pro Jihlavu; pokud by hrad nebyl přímo zatopen, vznikl by na vodní ploše ostrov a ke stržení zříceniny by muselo stejně dojít. Naštěstí z realizace přehrady nakonec sešlo. Rozsáhlý průzkum však pokračoval, až se rozrostl v systematický výzkumný projekt, patřící k největším tohoto druhu nejen u nás, ale i v rámci střední Evropy. Díky němu se Rokštejn řadí mezi archeologicky nejlépe prozkoumané hrady na našem území.

Neobvyklé nálezy: rituální oběť, hrací kostky, snubní prsten, plomba aj.

Mnohaletý výzkum, jehož vedoucím je od počátku prof. PhDr. Zdeněk Měřínský, CSc. (ředitel Ústavu archeologie a muzeologie FF Masarykovy univerzity v Brně), poodhalil jednotlivé stavební fáze Rokštejna a také se zasloužil o velké množství vzácných nálezů, dokreslujících život obyvatel středověkého sídla. K nejzajímavějším patří kostra novorozence, objevená v dutině základů věže a svědčící o doznívajících pohanských rituálech ještě na konci 13. století. Jde o tzv. stavební oběť, která měla hrad chránit před nebezpečím a také zajistit jeho šťastný osud. Raritu též představuje největší sbírka kostěných hracích kostek ve střední Evropě; byly nalezeny v drobné věžici s bránou a strážní si s nimi krátili dlouhé chvíle své služby. Dalším zajímavým exemplářem ze souboru vykopávek je snubní prsten tzv. přátelského typu s filigránskou plastikou dvou podaných rukou; prsten zřejmě patřil Machně, choti Zikmunda z Křižanova. Mezi výjimečné nálezy lze rovněž zařadit udidlo (zachované téměř kompletně), torzo roztržené hlavně z píšťaly (jedné z prvních středověkých palných zbraní) či olověnou plombu nesoucí lucemburský markraběcí erb (plombou se od druhé poloviny 14. století zabezpečoval převážený náklad).

Pověsti o pokladech - kam vede lakota

K hradu se váže řada pověstí, zejména o pokladech ukrytých v hlubokém sklepení Rokštejna. Říká se, že spatřit poklad a nabrat si z něj může pouze člověk spravedlivý a poctivý, jen na Květnou neděli, než se v kostele doslouží mše, nebo na Velký pátek. Hromady zlata jsou hlídány velikým černým psem s ohnivým jazykem a jiskřícíma očima. Dle pověsti se jedná o ducha jednoho z rokštejnských rytířů, jenž byl velice lakotný; během svého života nashromáždil obrovské bohatství, které ukryl ve sklepení hradu, aby se jej nemohl nikdo zmocnit. Ani v hrobě však rytíř nenalezl klid - proto musí jeho duch poklad hlídat dodnes.

Mapa okolí

zvětšit

Kontakt

Adresa:
Brtnice 

Místa v okolí

Vzdálenost: 3km
Vzdálenost: 4km
Vzdálenost: 5km
Vzdálenost: 4km
Ski areál Luka nad Jihlavou - Luka nad Jihlavou patří k nejznámějším, ale hlavně velmi oblíbeným lyžařským centrům na Vysočině. Je to způsobeno především zásluhou pracně vybudovaného areálu s moderní sedačkovou lanovkou a snahou místního personálu udržet kvalitu služeb na vysoké úrovni.
Vzdálenost: 4km
Vzdálenost: 5km
Vzdálenost: 5km

Nová místa

+ přidat
Rozhledna Václavka - Rozhledna Václavka je vyhlídková věž ve Voticích.
Rozhledna Kochnov - Rozhledna Kochnov je dřevěná stavba vyhlídkové věže na okraji lesa.
Vyhlídková věž staré radnice Mladá Boleslav - Vyhlídková věž staré městské radnice v Mladé Boleslavi byla postavena v 18. století.
Rozhledna Zvonička - Rozhledna Zvonička je dřevěná vyhlídková věž, postavená nad vinicí, v blízkosti obce Otmíče.

Nové ubytování

+ přidat
Hotelový resort Zámek Ratměřice - Zámek Ratměřice - to je stylové ubytování uprostřed přírody, špičková gastronomie v restauraci Sequoia a místo plné zážitků! Pořádáme svatby, společenské a firemní akce. Odložte na chvíli starosti stranou a nechejte se u nás hýčkat.
U Cisare hotel - Hotel U Císaře najdete na Mělníku . www.ucisare.cz
autokemp-ubytovna SK Mšeno - Nabídka ubytování v autokempu SK Mšeno ( Kokořínsko) ve zděné budově, chatkách, stálých karavanech, ale i kempu na třech rovných travnatých stání s možností napojení na elektřinu a odběru pitné vody. Kokořínsko plné skalních pískovcových útvarů. roklin, hradů a zámků.
Kralovice- Ubytování - Ubytování Kralovice - Rodinný domek na okraji města v klidné části parku. Nemovitost je určena pro 7 osob + 1x možnost přistýlky. Dvě ložnice, koupelna, WC, Kuchyně. Televize +satelit Wi-FI, Parkování na vlastním pozemku v okolí několik restaurací a koupaliště

Nové restaurace

+ přidat
Restaurant Sequoia - Restaurace Sequoia je součástí hotelového resortu Zámek Ratměřice. Vynikajícímu renomé se těší především díky nabídce česko-slovenských gastro klasik v nové svěží podobě.
Restaurace Krčma - Restaurace Krčma se nachází v areálu Hradu Červený Újezd a nabízí českou kuchyni ve stylovém prostředí. Otevírací doba je od čtvrtka do neděle po celý rok. Více informací najdete na www.hrad-cervenyujezd.cz
Hospůdka U Lucyka - Malebná hospůdka ve které se můžete najíst. Tato hospůdka má svou tradici. Je v blízkosti hradu Kokořín.
Kavárna v Království času Protivín - Odpočinek pro dospělé, zábava pro děti.