Hrad Rokštejn

Monumentální zřícenina rozlehlého, raně gotického hradu se tyčí na nevysokém skalním suku nad údolím říčky Brtnice mezi obcemi Panská Lhota a Přímělkov, asi 8 km od města Brtnice a 12 km jihovýchodně od Jihlavy. Rokštejn (původně Rutenštejn), založený ve druhé polovině 13. století, patří mezi nejstarší moravské hrady a svým složitým stavebním vývojem představuje významnou památku středověké architektury. Po r. 1359, za markraběte Jana Jindřicha, byl Rokštejn zásadně přebudován v reprezentativní a komfortní sídlo – jednalo se o tzv. dvojhrad, unikátní středověkou stavbu u nás. Koncem 14. století získali objekt Valdštejnové. R. 1468 hrad dobyla a pobořila vojska Matyáše Korvína; Rokštejn poté zůstal neopraven a opuštěn. Dodnes se z něj dochovaly impozantní zříceniny – mohutná hranolová věž, zbytky obou paláců a hradebních zdí. Díky intenzivnímu archeologickému výzkumu, prováděnému od r. 1981, patří Rokštejn k nejlépe prozkoumaným hradům v ČR. Váže se k němu i řada pověstí (zejména o ukrytých pokladech).

13. stol.: Rutho z Kněžic zakládá hrad Rutenštejn

Hrad se původně nazýval Rutenštejn, podle svého pravděpodobného zakladatele Rutha (Hruta) z Kněžic, příslušníka rodu Hrutoviců. Ten své nové sídlo nechal vybudovat v druhé polovině 13. století (zřejmě po r. 1270) jako hrad podunajského typu s hranolovou věží. První písemná zmínka o tomto středověkém sídle se objevuje v přídomku Rutha a Bernarda z Rutenštejna, svědků na listině z r. 1289. Rokštejn tehdy představoval relativně malý, nepříliš významný hrádek.

14. stol.: hrádek zcela přestavěn v markraběcí rezidenci Jana Jindřicha

Kolem r. 1359 získává panství s hradem moravský markrabě Jan Jindřich (1322-1375), bratr Karla IV. Nový majitel učinil z Rokštejna správní středisko markraběcích držav v širokém okolí. Dosavadní nevelké a skromné sídlo však pro tuto funkci nebylo dostatečně reprezentativní a Jan Jindřich tudíž přistoupil k jeho radikální přestavbě. Kromě hlavní věže, kterou dal nastavit o další patro, nechal markrabě všechny části hradu strhnout a Rokštejn vybudovat znovu v podstatně velkolepějším pojetí. Horní hrad, jehož součástí nadále byla již zmíněná původní hranolová věž, rozšířil o trojprostorový palác s trámovými stropy a o věžici s bránou. Zvýšené přízemí a patra měly již větší okna, záchodové arkýře a krby. Nálezy kachlů svědčí o tom, že zde byla už v předhusitském období instalována kachlová kamna. Nechyběla ani domácí kaple a velký sál (obojí v prvním patře). Zcela nově pak nechal Jan Jindřich vystavět dolní hrad, obsahující další hranolovou věž, bránu, jihozápadní (tzv. Dolní) palác, hradní kuchyni a vnitřní i vnější hradbu. Reprezentační prostory v nižších patrech obou paláců zdobily podlahy s reliéfní dlažbou. Kryt valbových střech tvořily prejzy. Výsledkem této přestavby, ukončené před r. 1380, byl tzv. dvojhrad s parkánem, kde se bránou v severní hradební zdi vjíždělo do vlastního hradu; ten představoval mohutné feudální sídlo s trojnásobným opevněním o celkové zastavěné ploše téměř 0,6 ha. Nad údolím se tehdy skvěla komfortní a stavebně náročná markraběcí rezidence, která výrazně převyšovala architektonickou úroveň většiny tehdejších hradů.

14. – 15. stol.: Jošt, Valdštejnové, loupeživí švagři, dvojhrad s vytápěním

Mezi majitele Rokštejna patřil i nejstarší syn Jana Jindřicha, Jošt Moravský (asi 1354-1411), jenž byl mj. po krátkou dobu též římským králem. Po smrti svého otce vedl s nejmladším bratrem Prokopem tzv. markraběcí války (v l. 1381-1405), avšak kvůli obrovským dluhům musel na sklonku 14. století hrad i s panstvím prodat Hynkovi z Valdštejna a Nístějky, zakladateli rokštejnsko-brtnické větve. (Některé prameny taktéž uvádějí, že r. 1378 dal Valdštejnům hrad do zástavy Jan Soběslav, druhorozený syn Jana Jindřicha). Posléze se na Rokštejně usadili Hynkovi potomci – syn Jindřich a dcera Machna; ta zde sídlila s manželem Zikmundem z Křižanova, který podporoval mladšího markraběte Prokopa. Navíc se stal hrad základnou pro Zikmundovu loupeživou družinu; ve zbojnických aktivitách jí zdatně sekundoval také Jindřich.

Oba švagři pak sužovali okolní oblast, mj. též města Jihlavu a Jevíčko. Tehdy došlo k rozdělení Rokštejna mezi stávající držitele, čímž typologicky odpovídal tzv. ganerbenburgu (tj. hradu obsahujícímu více jader, která byla sídlem více majitelů). S tím korespondují nevelké stavební úpravy, k nimž Valdštejnové přistoupili. Uskutečnilo se zvýšení paláce horního hradu o další patro a při jihovýchodní hradbě postupně vznikl nový hospodářský trakt. Kromě toho získal Dolní palác velmi moderní teplovzdušné vytápění, jehož topeniště se nacházelo v suterénu; na cihlové klenbě se po určitou dobu nahřívaly kamenné valouny, přes které pak proudil vzduch do kanálů v podlaze s kruhovými výpustmi. Existenci dvojhradu potvrzuje i zpráva z r. 1444, v níž se píše o horním a dolním hradě Rukštejně.

15. stol: střety s Jihlavskými; Korvínova armáda dobývá Rokštejn

Nepřátelství a spory mezi rokštejnskými rytíři a Jihlavou vyvrcholily v zimě r. 1402. Tehdy družina, vedená mimo jiné také Zikmundem z Křižanova, královské město přepadla; útočníci však byli zajati a vůdcům se podařilo vykoupit. Vztahy mezi Rokštejnem a Jihlavou zůstávaly nadále napjaté. Jindřichovi synové Zdeněk a Jindřich přešli za husitských válek na stranu kalicha, čímž počal další svár s tímto katolickým městem; proto byl Rokštejn po r. 1423 Jihlavskými obležen a jeho posádka přinucena hrad opustit. Při střetu patrně došlo k citelnému poškození Rokštejna, neboť krátce nato začíná Zdeněk budovat nový hrad v nedaleké Brtnici. Zřejmě se však podařilo Rokštejn znovu opravit (aspoň nouzově); jeho tehdejší majitel Hynek z Valdštejna hrad totiž ještě ve druhé polovině 15. století využíval a obýval. Hynek patřil k věrným stoupencům krále Jiřího z Poděbrad; r. 1468, za česko-uherských válek, byl proto Rokštejn vojskem uherského panovníka Matyáše Korvína dobyt a pobořen. Přispěla k tomu specifická poloha hradu a rozvoj palných zbraní. Ačkoliv se toto středověké sídlo tyčí na skalním výběžku v údolí, je obklopeno vrchy, z nichž Korvínova armáda hrad ostřelovala - mj. palbou z děl. Po svém dobytí již Rokštejn obnoven nebyl; zůstal opuštěn a měnil se ve zříceninu. V 16. století se připomíná jako pustý.

Dnešní zřícenina – mohutná věž a zbytky paláců; proč měl hrad namále

Zříceniny Rokštejna jsou monumentální a jejich silueta si návštěvníka podmaní již zdálky – nejen svým romantickým kouzlem, ale i mystériem dávného středověkého sídla. Z pozůstatků hradu jsou dominantní zejména zbytky obou paláců, dochované místy až do úrovně druhého patra, a mohutná hlavní věž, vysoká ještě dnes 15 – 17 m. Archeologický ústav ČSAV v Brně zahájil r. 1981 na Rokštejně dlouhodobý záchranný výzkum. Stalo se tak v souvislosti se záměrem vybudovat v údolí Brtnice přehradní nádrž Střížov jako zdroj pitné vody pro Jihlavu; pokud by hrad nebyl přímo zatopen, vznikl by na vodní ploše ostrov a ke stržení zříceniny by muselo stejně dojít. Naštěstí z realizace přehrady nakonec sešlo. Rozsáhlý průzkum však pokračoval, až se rozrostl v systematický výzkumný projekt, patřící k největším tohoto druhu nejen u nás, ale i v rámci střední Evropy. Díky němu se Rokštejn řadí mezi archeologicky nejlépe prozkoumané hrady na našem území.

Neobvyklé nálezy: rituální oběť, hrací kostky, snubní prsten, plomba aj.

Mnohaletý výzkum, jehož vedoucím je od počátku prof. PhDr. Zdeněk Měřínský, CSc. (ředitel Ústavu archeologie a muzeologie FF Masarykovy univerzity v Brně), poodhalil jednotlivé stavební fáze Rokštejna a také se zasloužil o velké množství vzácných nálezů, dokreslujících život obyvatel středověkého sídla. K nejzajímavějším patří kostra novorozence, objevená v dutině základů věže a svědčící o doznívajících pohanských rituálech ještě na konci 13. století. Jde o tzv. stavební oběť, která měla hrad chránit před nebezpečím a také zajistit jeho šťastný osud. Raritu též představuje největší sbírka kostěných hracích kostek ve střední Evropě; byly nalezeny v drobné věžici s bránou a strážní si s nimi krátili dlouhé chvíle své služby. Dalším zajímavým exemplářem ze souboru vykopávek je snubní prsten tzv. přátelského typu s filigránskou plastikou dvou podaných rukou; prsten zřejmě patřil Machně, choti Zikmunda z Křižanova. Mezi výjimečné nálezy lze rovněž zařadit udidlo (zachované téměř kompletně), torzo roztržené hlavně z píšťaly (jedné z prvních středověkých palných zbraní) či olověnou plombu nesoucí lucemburský markraběcí erb (plombou se od druhé poloviny 14. století zabezpečoval převážený náklad).

Pověsti o pokladech - kam vede lakota

K hradu se váže řada pověstí, zejména o pokladech ukrytých v hlubokém sklepení Rokštejna. Říká se, že spatřit poklad a nabrat si z něj může pouze člověk spravedlivý a poctivý, jen na Květnou neděli, než se v kostele doslouží mše, nebo na Velký pátek. Hromady zlata jsou hlídány velikým černým psem s ohnivým jazykem a jiskřícíma očima. Dle pověsti se jedná o ducha jednoho z rokštejnských rytířů, jenž byl velice lakotný; během svého života nashromáždil obrovské bohatství, které ukryl ve sklepení hradu, aby se jej nemohl nikdo zmocnit. Ani v hrobě však rytíř nenalezl klid - proto musí jeho duch poklad hlídat dodnes.

Mapa okolí

zvětšit

Kontakt

Adresa:
Brtnice 

Místa v okolí

Vzdálenost: 3km
Vzdálenost: 4km
Vzdálenost: 5km
Vzdálenost: 4km
Ski areál Luka nad Jihlavou - Luka nad Jihlavou patří k nejznámějším, ale hlavně velmi oblíbeným lyžařským centrům na Vysočině. Je to způsobeno především zásluhou pracně vybudovaného areálu s moderní sedačkovou lanovkou a snahou místního personálu udržet kvalitu služeb na vysoké úrovni.
Vzdálenost: 4km
Vzdálenost: 5km
Vzdálenost: 5km

Nová místa

+ přidat
Pivovar Všerad - Pivovar Všerad se nachází 20 km od Berouna, naše piva vaříme od roku 2013
Galerie a muzeum M.D.Rettigové - Galerie a muzeum M. D. Rettigové se nachází v areálu Dvoru Všerad v budově zámeckého špýcharu a nabízí expozice na třech podlažích budovy. Galerie připomíná odkaz všeradické rodačky a nejslavnější české kuchařky a spisovatelky, Magdaleny Dobromily Rettigové.
Větrný mlýn Vrbice - Větrný mlýn Vrbice je pouhou replikou původního mlýna německého typu, které tu kdysi stály.
Větrný mlýn z obce Kladníky - Větrný mlýn v Rožnově pod Radhoštěm pochází z obce Kladníky nedaleko Přerova.

Nové ubytování

+ přidat
FKK kemp Úštěk (bez plavek) - Pokud rádi trávíte volný čas v pohodě a klidu, s přátelsky naladěnými lidmi a hlavně bez oblečení, jste na správném místě. K odpočinku na Vaší dovolené nebudete potřebovat, při pobytu v našem kempu, žádné oblečení a plavky už vůbec ne. Můžete si tak užít svobodu volného těla na slunci u vody na čerstvém vzduchu Českého středohoří u břehu jezera Chmelař a historického městečka Úštěk v námi vytvořeném koutě přírody jen pro vás. FKK kemp Úštěk je naturistický kemp pouze pro naturisty, nudisty a všechny ostatní slušné naháče, kde panuje rodinná a kamarádská pohoda, na bázi úcty a vzájemné tolerance. Kemp je výhradně bez plavek. Být nahý není povinností. Každý se může pohybovat tak, jak se zrovna cítí. Pouze plavky jsou vyjma dětí zakázány. Může se tedy stát, že například večer, když se ochladí bude někdo zabalený až po uši, někdo třeba jen v triku a nebo také úplně nahý.
Levné ubytování České Budějovice pension Minor - Levné ubytování České Budějovice pension Minor nabízí kvalitní pobyt za nejlepší přijatelnou cenu. Ubytování nedaleko centra města i výstaviště České Budějovice, nedaleko kolejí VŠTE, firmy Robert Bosch a pivovaru Budvar.
Chalupa U Bobra - Chalupa se nachází v Beskydech. Ubytování je pro rodinku, kde mají domácí prostředí s veškerým vybavením, počet lůžek je 9 až 12 osob. Na zahradě je posezení s grilem. V blízkosti je lanová dráha na výlety na Pustevny a nejen pro děti lanový park Tarzanie.
Chata Lucie - Rodinná Chata Lucie se nachází na úpatí hory Říp, pouhých 30 minut od Prahy. Ubytování až pro 12 osob v plně vybavené chatě. Během pobytu zajisté oceníte bezdrátový internet, saunu, gril, krb, trampolínu, v létě bazének a spoustu dalšího vybavení pro zpříjemnění pobytu.

Nové restaurace

+ přidat
Zámecká restaurace - Restaurace Pivovar a Penzion GRASEL
Hostinec a kemp na Slapnici - Hostinec a kemp Na Slapnici leží v hezké krajině nedaleko soutoku Zbirožského potoka a řeky Berounky mezi obcemi Skryje a Čilá, kousek od okouzlující přírodní rezervace Skryjská jezírka. Je to malý, klidný a čistý kemp, ideální pro rodiny s dětmi.
Restaurant Sequoia - Restaurace Sequoia je součástí hotelového resortu Zámek Ratměřice. Vynikajícímu renomé se těší především díky nabídce česko-slovenských gastro klasik v nové svěží podobě.
Restaurace Krčma - Restaurace Krčma se nachází v areálu Hradu Červený Újezd a nabízí českou kuchyni ve stylovém prostředí. Otevírací doba je od čtvrtka do neděle po celý rok. Více informací najdete na www.hrad-cervenyujezd.cz