Zámek Budišov
Typ: | Zámek |
---|---|
Kraj: | Kraj Vysočina |
Okres: | Okres Třebíč |
Město: | Budišov |
Pohoří: | Českomoravská vrchovina |
Výška: | 465 m n.m. |
GPS: | 49°16'31.448"N, 16°0'46.328"E |
13. – 16. stol.: od tvrze pánů z Lomnice k renesančnímu zámku Berky z Dubé
Původně stála na místě dnešního budišovského zámku gotická vodní tvrz ze 13. století, chráněná vodním příkopem a dvěma rybníky. Tato tvrz, jejíž zbytky se zachovaly v severozápadním nároží zámku, patřila pánům z Lomnice; poslední z nich, Budiš z Budišova, byl v r. 1410 účastníkem slavné bitvy u Grunwaldu (vítězství nad vojskem Řádu německých rytířů). Po jeho smrti se vlastníky tvrze stávají Dobeš z Meziříčí, Černohorští z Boskovic a od r. 1476 Mrakešové z Noskova. V r. 1573 Budišov připadl Václavu Berkovi z Dubé a z Lipé, který nechal tvrz přestavět na renesanční zámek; v 70. letech 16. století tak vzniká bloková stavba uzavřeného půdorysu s pravoúhlým nádvořím vyzdobeným arkádami.
1715-1768: baroko vzývající Paarové; hojnost fresek a štuk v interiérech
Berkům a jejich příbuzným patří Budišov až do r. 1715, kdy se stává majetkem hraběcího rodu Paarů, v jehož vlastnictví zůstane do r. 1768. Paarové se zasloužili nejen o zřetelné hospodářské a kulturní povznesení panství, ale i o významnou přestavbu zámku; ta proběhla v l. 1715 – 1721 pod vedením Antona Sonnleithnera a změnila objekt v honosné barokní sídlo. Tyto úpravy charakterizuje podstřešní patro, vznosný portál a kamenný most, jehož barokní výzdobu doplňují velké okrasné vázy s klasicistním dekorem. Změn doznalo i předzámčí, kde byly postaveny hospodářské budovy. Interiér zámku – podobně jako salu terrenu – zdobily štuky a ornamentální malby s pozlacenými výplněmi (podle čínských vzorů). Na výzdobě zámecké kaple se podíleli Heinrich Friedrich Füger, Petr Jan Brandl a Václav Vavřinec Reiner, autorem maleb ve dvou freskových místnostech v druhém patře je H. M. Quell. Hlavní postavy triptychu s mytologickým námětem Neptunových námluv od Antona Josefa Prennera (vyzdobil též salu terrenu) představují členové rodiny Paarů. Ve 20. letech 18. století vzniká kolem zámku park se čtyřmi rybníky, který byl zčásti upraven ve francouzském stylu. Z jeho původně bohaté sochařské výzdoby dodnes přetrvaly pouze plastiky sfing u schodiště k poslednímu rybníku a socha Atlanta s glóbem. Další úpravy zámku – zejména jeho interiérů – se uskutečnily v l. 1776 – 1781 pod vedením Josefa Zeissela.
1768-1945: baron, rytíř a rod z Neapole majiteli zámku; po r. 1945 jeho zestátnění
R. 1769 dosáhl Jan Václav Paar povýšení svého rodu do knížecího stavu; o rok dříve vyměnil s baronem Františkem Josefem Jungwirthem panství Budišov-Tasov za Kardašovu Řečici. Poručníci baronových tří dcer pak r. 1794 prodávají budišovské panství rytíři Jáchymu Stettenhofenovi (+ 1813), císařskému guberniálnímu radovi. Sňatkem jeho dcery Amálie přechází zámek a panství na rod Barattů-Dragonů, pocházející z Neapole. Posledním soukromým majitelem Budišova byl JUDr. Richard Baratta-Dragono, který zde žil do r. 1945. Poté připadl zámek státu. Část objektu se stala na kratší dobu sídlem školy, později byly zámecké prostory využívány jako byty a sklad textilu.
Od r. 1974 zámek ve správě Městyse Budišov a s depozitáři MZM - vycpaniny obratlovců, sbírka krabů, žahavci aj.
V r. 1974 převzal budišovskou pamětihodnost do správy Městys Budišov a Moravské zemské muzeum (MZM) je od té doby nájemníkem části prostor, kde se nachází expozice. MZM zde vybudovalo depozitáře přírodovědných oddělení. Kromě sbírek botanických a antropologických je na zámku uložena velká část sbírkového fondu zoologického oddělení, zpřístupněná od r. 1991. Návštěvníci dnes mohou zhlédnout kolekci vycpanin ptáků, savců, ryb i obojživelníků, která zahrnuje nejen většinu obratlovců žijících na našem území, ale i exotické druhy z celého světa. Také lze spatřit neméně zajímavou sbírku lebek a koster zvířat, jakož i soubor více než 150 druhů krabů a raků včetně největších exemplářů – humra, langusty a velekraba japonského. K vidění jsou i zástupci několika skupin bezobratlých živočichů – mořských hub, žahavců, korýšů, měkkýšů, červů a ostnokožců.
Zámek, stojící na severovýchodním okraji Budišova, je dvoupatrová čtyřkřídlá budova zhruba lichoběžníkového půdorysu se zbytky arkád v nádvoří. Vlastníkem zámku je Městys Budišov.