Hrad Kaltenštejn (Hradisko)

Zřícenina rozsáhlého, raně gotického hradu z konce 13. století, vybudovaného odpůrci vratislavského biskupa a pobořeného po r. 1505. Dochovalo se 20 m vysoké torzo válcové věže a mohutné zbytky hradeb; ze středověkých hradů Slezska, jež nesloužily jako základ novodobých staveb zámeckého typu, patří Kaltenštejn k těm nejzachovalejším. Romantická zřícenina, nazývaná také Hradisko či Biskupská Čepice, stojí na osamělém zalesněném návrší cca 4 km východně od městečka Žulová na Jesenicku.

Konec 13. století: hrad postavený odpůrci biskupa a vykoupený Bolkem I.

Vzhledem k chybějícím zprávám o založení Kaltenštejna jsou jeho počátky nejasné. První hodnověrná zmínka o hradu je uvedena ve dvou listinách z let 1295 a 1296; Kaltenštejn (v překladu Chladný Kámen či Chladná nebo Studená Skála) se tehdy stal předmětem sporu mezi svídnickým knížetem Bolkem I. a vratislavským biskupem Janem III. Romkou. Hrad byl uváděn jako „nově postavený“, nacházející se „v Niské zemi“ (tedy na biskupské půdě). V držení ho měl Bolek I., který Kaltenštejn vykoupil z rukou jeho původních stavebníků, označovaných za nepřátele církve; ti hrad krátce předtím (patrně v l. 1290-1295) vybudovali. Toto nové feudální sídlo si během své dosavadní krátké existence zřejmě stačilo vydobýt takovou pověst, že podle rozsudku krakovského biskupa ho měl kníže buď nechat zbořit, nebo předat vratislavskému biskupovi. Bolek I. Svídnický přistoupil na druhou alternativu, o čemž svědčí zmínka z r. 1299 potvrzující, že purkrabím na Kaltenštejně tehdy byl bratr vratislavského biskupa Dětřich.

Kdo hrad vybudoval? Žhavými adepty Wüstehubové, rod s pověstí arcilotrů

Na tajemné stavebníky hradu lze prozatím usuzovat pouze hypoteticky; vícero indicií favorizuje v tomto směru rod obávaných loupeživých rytířů - rod Wüstehubů. Tuto domněnku podporuje především skutečnost, že hradní jádro Kaltenštejna se stavebně velice podobá wüstehubovským hradům Frýdberku a Kolštejnu. Počátkem 14. století ovládli Wüstehubové rozsáhlou oblast na Jesenicku a Javornicku; vedou drobné války, loupí po celém okolí a ze svých sídel podnikají pustošivé nájezdy zaměřené především na církevní majetky. Ve svém barbarském běsnění se nezastaví před ničím: mj. vypalují kostely a dokonce přímo při mši svaté neváhají zabít několik věřících. Ve čtyřech listinách z počátku 14. století se objevuje nařčení Wüstehubů z mnoha těžkých zločinů, notabene jsou zde přirovnáni k synům samotného Beliala – knížete Pekel...

Hrad poté plní ochrannou funkci před drobnými i většími feudály snažícím se uchvátit nisko-otmuchovské knížectví; bývá proto svěřován pouze nejspolehlivějším osobnostem biskupského dvora. V době bojů mezi vratislavskými biskupy a knížaty ve 13. a 14. století je hrad často dáván v zástavu; kolem r. 1319 přechází do vlastnictví mocného rodu Haugwitzů. Význam Kaltenštejna roste; vratislavský biskup Přeclav z Pogarel (z Pohořelé) proto dospěje k rozhodnutí získat jej r. 1345 zcela do majetku biskupství a na adresu hradu nešetří chválou („mocně opevněný, vznešený, velmi užitečný a výnosný pro niskou zemi“). Kaltenštejn se stává jednou z nejpevnějších bašt katolické moci na Jesenicku.

15. století: drastické scény na hradě - Zikmund a spol. krutě pykají za únos

Z éry husitských válek zprávy o hradu chybějí, pravděpodobně se však kališníci během svého tažení do Slezska (r. 1428) Kaltenštejn ani nepokusili dobýt. Zato o pár let později bude hrad svědkem událostí plně dokládajících krutost a brutalitu středověku. R. 1441 unese rytíř a dobrodruh Zikmund Rachna jednu z dcer kladského královského hejtmana Půty z Častolovic. Prchaje před otčímem nebohé dívky – Hynkem Krušinou z Lichtenburka – daří se Zikmundovi lstí hrad překvapivě obsadit. Pronásledující biskupské oddíly proto Kaltenštejn oblehnou a bez větších potíží dobudou. Přímo na hradě se poté odehraje drsný epilog pochmurného příběhu - obránci jsou pověšeni, Zikmund a jeho bratr krutě umučeni.

Biskup Konrád pak poničený a posléze jen provizorně opravený Kaltenštejn dává r. 1443 do zástavy vratislavské kapitule. Z téhož roku pochází hradní inventář přinášející cenné svědectví o podobě a stavu tohoto objektu; lze se z něj např. dozvědět, že Kaltenštejn měl celkem čtyři brány a jeho soběstačnost zajišťovaly vlastní větrný mlýn a pivovar - muselo tedy jít o značně významné středověké sídlo. Hradní posádka pak čítala čtyři střelce, dvanáct hlídačů, jednu kuchařku a dvě služky. Dokument dále poukazuje na akutní nutnost modernizovat opevnění Kaltenštejna, tehdy již zcela zastaralé a nevyhovující.

Po r. 1505: zchátralý Kaltenštejn rozbořen – demolici pomáhá střelný prach

Navrhované stavební úpravy zchátralého hradu však zřejmě uskutečněny nebyly. A tak zatímco se stále střídají zástavní držitelé, Kaltenštejn v řídce obydlené krajině, zpustošené ustavičnými válkami, postupně ztrácí na významu. R. 1505 jej proto biskup Jan Thurzo coby administrátor biskupství vykupuje ze zástavy (za 1400 zlatých). K opravě hradu však již nepřistoupí; naopak - proti vůli vratislavské kapituly nechává Kaltenštejn rozbořit. Demolici urychluje masivní použití střelného prachu, což způsobí roztržení bergfritu a následné rozmetání velkých kusů zdiva po celém areálu hradu. Část pobořeného Kaltenštejna údajně posloužila jako zdroj stavebního materiálu pro nedaleký hrad Jánský Vrch v Javorníku, jehož rozsáhlá rekonstrukce v té době probíhala. Ještě v 19. století byly v areálu zříceniny nalezeny cínové mísy, šípy a oštěpy, pocházející patrně již z 15. století.

Kdysi mohutná pevnost; dnes - torzo hlásky, zbytky hradeb a paláce

Po svém vzniku ve 13. století představoval Kaltenštejn jednoduchou bergfritovou dispozici. Dnešní rozsáhlé ruiny prozrazují, že muselo jít o mohutnou pevnost. Za okrouhlou věží (bergfritem) na nejvyšším místě kopce stával dvoudílný palác; uvedený celek chránila obvodová hradba se vstupní branou. Snad již v této fázi měl Kaltenštejn dvoudílné odstupňované předhradí na severozápadě. Hradní areál odpovídal tvarem nepravidelnému oválu s osami délky cca 100-120 m x 30-75 m. Hradební zeď, v průměru až 2 m silná, se místy celá rozpadla. Kromě věže a nepatrných zbytků paláce se žádné pozůstatky dalších obytných budov v hradním prostoru nedochovaly. Mocnost zdiva 20 m vysoké hlásky (o průměru téměř 11 m) dosahovala až 4 m. Polovina této věže byla odstřelena při demolici hradu po r. 1505. Zřícenina, k níž se váže řada pověstí (např. o zlé hraběnce zakleté v Bílou paní), je zahalena lesním porostem.

Mapa okolí

zvětšit

Kontakt

Adresa:
Černá Voda 

Místa v okolí

Vzdálenost: 2km
Vzdálenost: 5km
Vzdálenost: 5km
Vzdálenost: 6km
Vzdálenost: 6km
Vzdálenost: 6km
Vzdálenost: 7km

Nová místa

+ přidat
Červená věž v Litomyšli - Červená věž je součástí Muzea restaurování a historických technologií, které tu bylo zřízeno na počátku devadesátých let. 
Mydlářovský dům v Chrudimi - V Chrudimi se nachází tzv. Mydlářovský dům, jehož součástí je i vyhlídková věž, upravená proo veřejnost jako rozhledna.
Zámecká věž v Pardubicích - Zámecká věž v Pardubicích slouží jako veřejnosti přístupná rozhledna.
Radniční věž Uničov - Radniční věž v Uničově slouží jako rozhledna. Věž je vysoká 45 metrů a poskytuje velmi pěkný výhled na město a blízké okolí.

Nové ubytování

+ přidat
Hotelový resort Zámek Ratměřice - Zámek Ratměřice - to je stylové ubytování uprostřed přírody, špičková gastronomie v restauraci Sequoia a místo plné zážitků! Pořádáme svatby, společenské a firemní akce. Odložte na chvíli starosti stranou a nechejte se u nás hýčkat.
U Cisare hotel - Hotel U Císaře najdete na Mělníku . www.ucisare.cz
autokemp-ubytovna SK Mšeno - Nabídka ubytování v autokempu SK Mšeno ( Kokořínsko) ve zděné budově, chatkách, stálých karavanech, ale i kempu na třech rovných travnatých stání s možností napojení na elektřinu a odběru pitné vody. Kokořínsko plné skalních pískovcových útvarů. roklin, hradů a zámků.
Kralovice- Ubytování - Ubytování Kralovice - Rodinný domek na okraji města v klidné části parku. Nemovitost je určena pro 7 osob + 1x možnost přistýlky. Dvě ložnice, koupelna, WC, Kuchyně. Televize +satelit Wi-FI, Parkování na vlastním pozemku v okolí několik restaurací a koupaliště

Nové restaurace

+ přidat
Restaurant Sequoia - Restaurace Sequoia je součástí hotelového resortu Zámek Ratměřice. Vynikajícímu renomé se těší především díky nabídce česko-slovenských gastro klasik v nové svěží podobě.
Restaurace Krčma - Restaurace Krčma se nachází v areálu Hradu Červený Újezd a nabízí českou kuchyni ve stylovém prostředí. Otevírací doba je od čtvrtka do neděle po celý rok. Více informací najdete na www.hrad-cervenyujezd.cz
Hospůdka U Lucyka - Malebná hospůdka ve které se můžete najíst. Tato hospůdka má svou tradici. Je v blízkosti hradu Kokořín.
Kavárna v Království času Protivín - Odpočinek pro dospělé, zábava pro děti.