Hrad Kaltenštejn (Hradisko)

Zřícenina rozsáhlého, raně gotického hradu z konce 13. století, vybudovaného odpůrci vratislavského biskupa a pobořeného po r. 1505. Dochovalo se 20 m vysoké torzo válcové věže a mohutné zbytky hradeb; ze středověkých hradů Slezska, jež nesloužily jako základ novodobých staveb zámeckého typu, patří Kaltenštejn k těm nejzachovalejším. Romantická zřícenina, nazývaná také Hradisko či Biskupská Čepice, stojí na osamělém zalesněném návrší cca 4 km východně od městečka Žulová na Jesenicku.

Konec 13. století: hrad postavený odpůrci biskupa a vykoupený Bolkem I.

Vzhledem k chybějícím zprávám o založení Kaltenštejna jsou jeho počátky nejasné. První hodnověrná zmínka o hradu je uvedena ve dvou listinách z let 1295 a 1296; Kaltenštejn (v překladu Chladný Kámen či Chladná nebo Studená Skála) se tehdy stal předmětem sporu mezi svídnickým knížetem Bolkem I. a vratislavským biskupem Janem III. Romkou. Hrad byl uváděn jako „nově postavený“, nacházející se „v Niské zemi“ (tedy na biskupské půdě). V držení ho měl Bolek I., který Kaltenštejn vykoupil z rukou jeho původních stavebníků, označovaných za nepřátele církve; ti hrad krátce předtím (patrně v l. 1290-1295) vybudovali. Toto nové feudální sídlo si během své dosavadní krátké existence zřejmě stačilo vydobýt takovou pověst, že podle rozsudku krakovského biskupa ho měl kníže buď nechat zbořit, nebo předat vratislavskému biskupovi. Bolek I. Svídnický přistoupil na druhou alternativu, o čemž svědčí zmínka z r. 1299 potvrzující, že purkrabím na Kaltenštejně tehdy byl bratr vratislavského biskupa Dětřich.

Kdo hrad vybudoval? Žhavými adepty Wüstehubové, rod s pověstí arcilotrů

Na tajemné stavebníky hradu lze prozatím usuzovat pouze hypoteticky; vícero indicií favorizuje v tomto směru rod obávaných loupeživých rytířů - rod Wüstehubů. Tuto domněnku podporuje především skutečnost, že hradní jádro Kaltenštejna se stavebně velice podobá wüstehubovským hradům Frýdberku a Kolštejnu. Počátkem 14. století ovládli Wüstehubové rozsáhlou oblast na Jesenicku a Javornicku; vedou drobné války, loupí po celém okolí a ze svých sídel podnikají pustošivé nájezdy zaměřené především na církevní majetky. Ve svém barbarském běsnění se nezastaví před ničím: mj. vypalují kostely a dokonce přímo při mši svaté neváhají zabít několik věřících. Ve čtyřech listinách z počátku 14. století se objevuje nařčení Wüstehubů z mnoha těžkých zločinů, notabene jsou zde přirovnáni k synům samotného Beliala – knížete Pekel...

Hrad poté plní ochrannou funkci před drobnými i většími feudály snažícím se uchvátit nisko-otmuchovské knížectví; bývá proto svěřován pouze nejspolehlivějším osobnostem biskupského dvora. V době bojů mezi vratislavskými biskupy a knížaty ve 13. a 14. století je hrad často dáván v zástavu; kolem r. 1319 přechází do vlastnictví mocného rodu Haugwitzů. Význam Kaltenštejna roste; vratislavský biskup Přeclav z Pogarel (z Pohořelé) proto dospěje k rozhodnutí získat jej r. 1345 zcela do majetku biskupství a na adresu hradu nešetří chválou („mocně opevněný, vznešený, velmi užitečný a výnosný pro niskou zemi“). Kaltenštejn se stává jednou z nejpevnějších bašt katolické moci na Jesenicku.

15. století: drastické scény na hradě - Zikmund a spol. krutě pykají za únos

Z éry husitských válek zprávy o hradu chybějí, pravděpodobně se však kališníci během svého tažení do Slezska (r. 1428) Kaltenštejn ani nepokusili dobýt. Zato o pár let později bude hrad svědkem událostí plně dokládajících krutost a brutalitu středověku. R. 1441 unese rytíř a dobrodruh Zikmund Rachna jednu z dcer kladského královského hejtmana Půty z Častolovic. Prchaje před otčímem nebohé dívky – Hynkem Krušinou z Lichtenburka – daří se Zikmundovi lstí hrad překvapivě obsadit. Pronásledující biskupské oddíly proto Kaltenštejn oblehnou a bez větších potíží dobudou. Přímo na hradě se poté odehraje drsný epilog pochmurného příběhu - obránci jsou pověšeni, Zikmund a jeho bratr krutě umučeni.

Biskup Konrád pak poničený a posléze jen provizorně opravený Kaltenštejn dává r. 1443 do zástavy vratislavské kapitule. Z téhož roku pochází hradní inventář přinášející cenné svědectví o podobě a stavu tohoto objektu; lze se z něj např. dozvědět, že Kaltenštejn měl celkem čtyři brány a jeho soběstačnost zajišťovaly vlastní větrný mlýn a pivovar - muselo tedy jít o značně významné středověké sídlo. Hradní posádka pak čítala čtyři střelce, dvanáct hlídačů, jednu kuchařku a dvě služky. Dokument dále poukazuje na akutní nutnost modernizovat opevnění Kaltenštejna, tehdy již zcela zastaralé a nevyhovující.

Po r. 1505: zchátralý Kaltenštejn rozbořen – demolici pomáhá střelný prach

Navrhované stavební úpravy zchátralého hradu však zřejmě uskutečněny nebyly. A tak zatímco se stále střídají zástavní držitelé, Kaltenštejn v řídce obydlené krajině, zpustošené ustavičnými válkami, postupně ztrácí na významu. R. 1505 jej proto biskup Jan Thurzo coby administrátor biskupství vykupuje ze zástavy (za 1400 zlatých). K opravě hradu však již nepřistoupí; naopak - proti vůli vratislavské kapituly nechává Kaltenštejn rozbořit. Demolici urychluje masivní použití střelného prachu, což způsobí roztržení bergfritu a následné rozmetání velkých kusů zdiva po celém areálu hradu. Část pobořeného Kaltenštejna údajně posloužila jako zdroj stavebního materiálu pro nedaleký hrad Jánský Vrch v Javorníku, jehož rozsáhlá rekonstrukce v té době probíhala. Ještě v 19. století byly v areálu zříceniny nalezeny cínové mísy, šípy a oštěpy, pocházející patrně již z 15. století.

Kdysi mohutná pevnost; dnes - torzo hlásky, zbytky hradeb a paláce

Po svém vzniku ve 13. století představoval Kaltenštejn jednoduchou bergfritovou dispozici. Dnešní rozsáhlé ruiny prozrazují, že muselo jít o mohutnou pevnost. Za okrouhlou věží (bergfritem) na nejvyšším místě kopce stával dvoudílný palác; uvedený celek chránila obvodová hradba se vstupní branou. Snad již v této fázi měl Kaltenštejn dvoudílné odstupňované předhradí na severozápadě. Hradní areál odpovídal tvarem nepravidelnému oválu s osami délky cca 100-120 m x 30-75 m. Hradební zeď, v průměru až 2 m silná, se místy celá rozpadla. Kromě věže a nepatrných zbytků paláce se žádné pozůstatky dalších obytných budov v hradním prostoru nedochovaly. Mocnost zdiva 20 m vysoké hlásky (o průměru téměř 11 m) dosahovala až 4 m. Polovina této věže byla odstřelena při demolici hradu po r. 1505. Zřícenina, k níž se váže řada pověstí (např. o zlé hraběnce zakleté v Bílou paní), je zahalena lesním porostem.

Mapa okolí

zvětšit

Počasí

yr.no
Dnes Sobota 30.5.2020
Deštivo
11°C
10°C
Srážky: 1mm
Tlak: 1021.8hPa
Vítr: 4.4m/s
z severu
Zítra
Neděle 31.5.
Silný déšť
9°C
12°C
Pondělí
1.6.2020
Zataženo
17°C
12°C
Úterý
2.6.2020
Polojasno
15°C
12°C
Středa
3.6.2020
Skoro jasno
17°C
7°C

Kontakt

Adresa:
Černá Voda 

Místa v okolí

Vzdálenost: 2km
Vzdálenost: 5km
Vzdálenost: 5km
Vzdálenost: 6km
Vzdálenost: 6km
Vzdálenost: 6km
Vzdálenost: 7km

Nová místa

+ přidat
Rozhledna Vysoký vrch - Malá dřevěná konstrukce vyhlídkového bodu ve tvaru čtyřbokého jehlanu není přímo rozhlednou, je vysoká pouhých pět metrů, ale to stačí k tomu, aby se vám otevřel krásný pohled na Křivoklátsko, České středohoří a pohoří Brdy.
Rozhledna Radovič - Vyhlídková věž Radovič měří sice pouhých 5 metrů, ale je odtud velmi pěkný kruhový výhled na České středohoří, Říp, města Velvary, Mělník a Kladno a za dobrého počasí i Krušné a Lužické hory a Krkonoše. 
Rozhledna Lhotka - Rozhledna Lhotka nedaleko Chyňavy u Berouna byla postavena v roce 2007.
Boží vyhlídka (Boží Dar) - Nepříliš vysoká stavba miniaturní rozhledny na Božím Daru s názvem Boží vyhlídka, ve tvaru, který se nápadně podobá zápalkové krabičce, je umístěna na jednom z nejkrásnějších vyhlídkových míst v Krušných horách. 

Nové ubytování

+ přidat
Hotel U Splavu, Kostelec nad Orlicí - Celoroční ubytování v 1 - 3 lůžkových pokojích a apartmánech s vlastním sociálním zařízením s možností snídaní a polopenze v rekreační oblasti města Kostelce nad Orlicí. Přímo na břehu řeky Divové Orlice. V sousedství koupaliště, tenisové kurty a půjčovna lodí. Bezprostředně kolem hotelu vedou turistické a cykloturistické stezky.
Ubytování České Budějovice - Ubytování České Budějovice patří mezi kvalitní levné penziony se snídaní, nedaleko centra města. Penzion České Budějovice akceptuje pobyt se psem po dohodě s recepcí, bezproblémová dopravní dostupnost, snadné parkování před objektem, nebo na parkovišti.
Hotel Zámek Čechtice - Zámek Čechtice se ideálně hodí jak pro víkendové pobyty a rodinnou dovolenou tak pro soukromé oslavy, setkání, svatby nebo semináře s kapacitou dvou set osob.Zámecká restaurace nabízí převážně pokrmy klasické české kuchyně připravované z čerstvých surovin od místních dodavatelů.
Statek ,,Hofje,, - Historický statek z r. 1877, renovovaný,útulný. Velká zahrada, možnost grilování i pokud spadne pár kapek deště, místo je zastřešené , velký , zastřešený bazén 10m x 5 m x 150 cm.Ubytování ve čtyřech dvoulůžkových pokojích s vlastní koupelnou a WC. Kapacita v létě 16 osob, v zimě 12 osob, včetně přistýlek. Plně zařízená kuchyně,jídelna, obývací pokoj, herna pro děti.WI-FI, TV .

Nové restaurace

+ přidat
Pizzeria Einstein - V Pizzeria Einstein v ulici Šmeralova každý den připravují lahodnou a křupavou pizzu z nejčerstvějších surovin.
Pivnice U Karla IV. - Pivnice U Karla IV. se nachází na Praze 2 nedaleko hradu Vyšehrad. Pivnici dokresluje útulný interiér s možností využítí sklepních prostor pro soukromé a firemní akce. Pivnice mimo dobré pivo, nabízí i známá česká jídla, ale i mezinárodní kuchyni.
Vinný sklípek v srdci Slovácka - Navštivte náš nový reprezentační vinný sklípek ve Vracově, v srdci Slovácka. Sklípek se nachází v malebné vinařské uličce Cihelná přímo pod vinohrady. Představuje tak znamenitou příležitost poznat kvalitu vín Vinařství pánů z Lipé v jeho nejpřirozenějším prostředí.
Zámecká fara Vidžín - Zámecká fara Vidžín nabízí: ubytování, restauraci, zámecké prohlídky a kulturní akce.