UNESCO: Holašovice
Typ: | Památka UNESCO |
---|---|
Kraj: | Jihočeský kraj |
Okres: | Okres České Budějovice |
Město: | Jankov u Českých Budějovic |
Výška: | 506 m n.m. |
GPS: | 48°58'9.697"N, 14°16'22.765"E |
První zmínka o vsi pochází z poloviny 13. století. Roku 1292 byly Holašovice darovány králem Václavem II. klášteru cisterciáků ve Vyšším Brodě v rámci náhrady za jiný majetek, vrácený dědicům rytíře Svatomíra z Němčic. Až do zániku feudalismu o pět a půl století později, tak byly Holašovice v držení kláštera. Kolem roku 1510 žili ve vsi samí Češi, morová epidemie v letech 1520 až 1521 však vylidnila celou vesnici a vyšebrodská vrchnost ji musela osazovat znovu. V urbáři z konce 20. let jsou jmenovaní obyvatelé převážně němečtí. Ves tehdy čítala 17 usedlostí. Po třicetileté válce bylo dle soupisu provedeného roku 1651 v Holašovicích 14 obydlených usedlostí s 52 obyvateli. Po zrušení poddanství náležela ves od roku 1850 k obci Záboří a to až do roku 1964. Dne 14. června 1964 se Holašovice staly součástí obce Jankov. Při sčítání lidu roku 1910 zde bylo 100 % ryze německých obyvatel, v následujícím sčítání v roce 1921, po vzniku Československé republiky, se k německé národnosti hlásilo jen 69 % Holašovických. A tak zde byla roku 1925 zřízena česká škola, která fungovala až do roku 1965. Za druhé světové války byla obec Záboří spolu se svým okolím připojena k Říši, po skončení tohoto období došlo naopak k odsunu většiny německých obyvatel.
Holašovice si zasloužily zapsání do Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO především tím, že se jedná o živé a nezakonzervované společenství. Malá vesnice s celkovým počtem asi 140 obyvatel totiž slouží k trvalému bydlení a většina budov je v soukromém vlastnictví. Vesnici tvoří třiadvacet památkově chráněných usedlostí, které jsou rozloženy po obvodu rozlehlé obdélníkové návsi o rozměrech zhruba 210 x 70 metrů. Je zde téměř stoprocentně dochovaný středověký systém řazení jednotlivých usedlostí štítovými průčelími obytných domů a sýpek, propojených ohradními zdmi s brankami a klenutými vjezdy do prostoru návsi. Uspořádání spolu s dochovaným štukovým dekorem tzv. lidového nebo selského baroka na většině průčelí dává celému sídlu neopakovatelnou atmosféru a výraz.
Jelikož je na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO pouze část Holašovic, nalezeme ve vesnici i budovy, které nejsou evidovány jako nemovité kulturní památky. Je jimi například bývalá obecní škola, jež nyní slouží jako informační centrum, část areálu Holašovic je v pronájmu soukromé výrobny dřevěného paliva. Nejnovější bytová zástavba je orientována na severovýchodním okraji obce.