Zámek Rychnov nad Kněžnou
| Typ: | Zámek |
|---|---|
| Kraj: | Královéhradecký kraj |
| Okres: | Okres Rychnov nad Kněžnou |
| Město: | Rychnov nad Kněžnou |
| Výška: | 334 m n.m. |
| GPS: | 50°9'59.263"N, 16°16'32.862"E |
Rychnov v 13. – 17. století: od gotické tvrze přes renesanční zámek až k barokní rezidenci
Za předchůdce dnešního zámku lze považovat gotickou tvrz či hrad, patrně z druhé poloviny 13. století. Zakladatelem tohoto sídla byl věrný stoupenec krále Přemysla Otakara II., Heřman z Drnholce. Jeho potomci měli panství v držení až do r. 1497, kdy Rychnov koupil nejvyšší hofmistr Království českého Vilém z Pernštejna. Z dalších majitelů panství nutno zmínit královského podkomořího Buriana Trčku z Lípy; r. 1577 kupuje od císaře Rudolfa II. rychnovskou tvrz a nahrazuje ji zámkem, vybudovaným v údolí řeky Kněžné. Toto sídlo, postavené v l. 1577-1585 v renesančním slohu, bývá z chronologických důvodů označováno jako starý, nebo také trčkovský zámek. Ten však několikrát vyhořel a změnil podobu, tudíž se z něj dnes již nic nedochovalo.
Stavebníkem nového rychnovského zámku byl hrabě František Karel I. Libštejnský z Kolovrat (1620-1700), jedna z nejvýznamnějších osobností své doby (mj. prezident apelačního soudu, moravský zemský hejtman, nositel Řádu Zlatého rouna); zámek nechal postavit v l. 1676-1690 jako barokní jednopatrovou čtyřkřídlou budovu se čtvercovým arkádovým nádvořím. Neznámý architekt severoitalské školy zde navázal ještě na dispozici renesančních staveb, významně však již uplatnil prvky barokní zámecké architektury.
1713-1727: monumentální přestavba zámku - Santiniho barokní opus
Norbert Leopold a František Karel II. Libštejnští z Kolovrat - syn, resp. vnuk zakladatele nového zámku - přistoupili v l. 1713-1727 k další velkolepě pojaté urbanistické přestavbě a rozšíření celého areálu. Autorem tohoto projektu byl pravděpodobně geniální český architekt italského původu Jan (Giovanni) Blažej Santini-Aichel (1677-1723). Původní prostá budova zámku získává nové průčelí s postranními křídly (ty jsou zakončeny hranolovitými věžemi) a mansardovou střechu s polopatrovými nástavci a vikýři. Dochází rovněž k zdůraznění podélné osy rychnovského komplexu – jednak vybudováním druhého nádvoří a jednak přestavbou kostela Nejsvětější Trojice tak, aby jeho průčelí navazovalo na tuto hlavní osu zámeckého celku. K chrámu ještě přiléhala piaristická kolej (později zničená požárem). Výsledným efektem je architektonická gradace - pro Santiniho tak typická - směřující k dominantě „rychnovských Hradčan“ - kostelu Nejsvětější Trojice.
V rámci této vrcholně barokní přestavby dochází na jihovýchodní straně rezidence k rozšíření areálu o hospodářské a správní budovy, konírnu a později (r. 1727) i o jízdárnu; ta byla spojena s vlastním zámkem a vyzdobena nástropními freskami významného slezského malíře Jiřího Viléma Neunhertze (bitva na mostě, obrovská kolovratská orlice a výjevy z mytologie). Podél severozápadního traktu zámku umístil Santini terasu s francouzskou zahradou a dvěma protilehlými pavilóny salla terreny. Kostel Nejsvětější Trojice byl se zámkem propojen přízemní krytou chodbou, uprostřed níž se nachází barokní kaple sv. Kříže z počátku 18. století. Po požáru kostela a koleje (zmíněné výše) v r. 1798 se novogotická obnova poškozeného chrámu uskutečňuje až v l. 1838-1843, za Františka Antonína Kolovrata-Libštejnského (1778-1861); tento osvícený aristokrat patřil k spoluzakladatelům Vlasteneckého (dnes Národního) muzea, jemuž odkázal svoji bohatou knihovnu s 35 000 svazky. V r. 1948 byl zámek zestátněn, k jeho navrácení rodině Kolovratů došlo v restituci r. 1990.
Skvosty Rychnova: defilé hvězd světového malířství, cenná knihovna a sedmitunový kolos Kryštof
Reprezentační síně 1. zámeckého patra uchovávají proslulou kolovratskou rodovou sbírku s obrazovými díly od 15. do 19. století. Tato umělecká a historická kolekce nevyčíslitelných hodnot vznikala od 17. století a jejím jádrem se stal rodový soubor podobizen – „galerie předků“. Kolovratské portréty z 16. století představují cenný vývojový doklad české renesanční portrétní malby. Nejstarší podobizna Albrechta z Kolovrat je datována rokem 1506. Ve sběratelství Kolovratů se projevoval systematický zájem o portrét, lovecké náměty a lovecká zátiší. Inventář z r. 1785 uvádí 1 218 obrazů a 998 rytin. Třebaže počet obrazů později opět klesal, během 19. století byla nově zakoupena díla soudobých malířů domácích a středoevropských.
Hlavní zásluhu na vzniku této jedinečné galerie mají Norbert Leopold a zejména František Karel II. Libštejnští z Kolovrat. Nejvíce zastoupeni jsou mistři nizozemští a čeští, méně pak italští a němečtí. Obdivovat lze díla slavných jmen výtvarného umění – Hanse von Aachena, Michaela Pachera, Jacoba Jordaense, Abrahama Nerana, Cornelise Verbeecka, Christiana Bentuma, Johanna Georga Hamiltona, Michaela Václava Halbaxe, Johanna Michaela Rottmayera aj.; z českých tvůrců nutno uvést Karla Škrétu, Jana Antonína Vocáska-Hrošeckého či Jana Jakuba Hartmanna. Estetický účinek těchto obrazových skvostů ještě mnohonásobně umocňuje jejich instalace v historickém rodovém prostředí s dobovým nábytkem, vlámskými tapisériemi, sochami, benátskými lustry, sbírkami českého skla, míšeňského a vídeňského porcelánu. Tuto kolekci vhodně doplňuje zdejší sbírka Orlické galerie, uchovávající obrazy významných českých malířů 19. – 20. století (např. A. Slavíčka, V. Sedláčka, V. Beneše, J. Trampoty, A. Hudečka). V adaptovaných prostorách bývalých zámeckých koníren je umístěna stálá expozice díla východočeského sochaře Karla Hladíka. Nejednoho návštěvníka upoutá též jedinečná ornitologická sbírka Okresního muzea Orlických hor.
Významným historickým celkem je i zámecká knihovna; její nejstarší část obsahuje 88 rukopisů z 13. – 19. století, 37 prvotisků z l. 1481-1500 a 1 560 svazků literatury z 16. – 19. století. Zhlédnout lze také kolekci střelných zbraní z 18. století. Součástí zámeckého areálu je i francouzský park.
V blízkosti kostela Nejsvětější Trojice stojí zvonice (z r. 1604); do ní byl r. 1602 zavěšen zvon Kryštof, který v témže roce odlil zvonařský mistr Jan Benešovský z Moravské Třebové na základě objednávky tehdejšího majitele rychnovského panství Kryštofa Betengla z Nevenperka – podle něj také dostal kovový obr své jméno. Kryštof patří mezi naše největší a nejcennější zvony (s průměrem 2 m, výškou 1,47 m a hmotností cca 7 tun jde o 3. největší funkční zvon v Čechách). Má velmi hodnotnou výtvarnou výzdobu a vynikající akustické vlastnosti. Do jeho pláště bylo zalito 25 kusů mincí. Z největších zvonů je Kryštof první, který byl zvážen (r. 2003, na digitální váze).
