Zámek Rychnov nad Kněžnou

Raně barokní zámek postavený v l. 1676-1690, po r. 1713 velkolepě upravený a rozšířený - patrně podle návrhu slavného Jana Santiniho. Spolu s průčelím kostela Nejsvětější Trojice představuje tato rezidence jeden z největších a nejkrásnějších barokních celků v Čechách. Zámek, jehož zakladateli a historicky jedinými majiteli jsou Kolovratové, zaujímá část návrší nad řekou Kněžnou ve stejnojmenném městě, které leží asi 32 km východně od Hradce Králové. Rychnovská pamětihodnost se zejména prezentuje mimořádně hodnotnou kolovratskou rodovou sbírkou obrazů se skvosty českého a světového malířství, pozoruhodný je i třetí největší zvon v ČR zvaný Kryštof, zavěšený ve zvonici u kostela. Část zámku slouží expozicím Muzea Orlických hor a Orlické galerii, na zámku se také každoročně koná divadelní a hudební festival Poláčkovo léto.

Rychnov v 13. – 17. století: od gotické tvrze přes renesanční zámek až k barokní rezidenci

Za předchůdce dnešního zámku lze považovat gotickou tvrz či hrad, patrně z druhé poloviny 13. století. Zakladatelem tohoto sídla byl věrný stoupenec krále Přemysla Otakara II., Heřman z Drnholce. Jeho potomci měli panství v držení až do r. 1497, kdy Rychnov koupil nejvyšší hofmistr Království českého Vilém z Pernštejna. Z dalších majitelů panství nutno zmínit královského podkomořího Buriana Trčku z Lípy; r. 1577 kupuje od císaře Rudolfa II. rychnovskou tvrz a nahrazuje ji zámkem, vybudovaným v údolí řeky Kněžné. Toto sídlo, postavené v l. 1577-1585 v renesančním slohu, bývá z chronologických důvodů označováno jako starý, nebo také trčkovský zámek. Ten však několikrát vyhořel a změnil podobu, tudíž se z něj dnes již nic nedochovalo.

Stavebníkem nového rychnovského zámku byl hrabě František Karel I. Libštejnský z Kolovrat (1620-1700), jedna z nejvýznamnějších osobností své doby (mj. prezident apelačního soudu, moravský zemský hejtman, nositel Řádu Zlatého rouna); zámek nechal postavit v l. 1676-1690 jako barokní jednopatrovou čtyřkřídlou budovu se čtvercovým arkádovým nádvořím. Neznámý architekt severoitalské školy zde navázal ještě na dispozici renesančních staveb, významně však již uplatnil prvky barokní zámecké architektury.

1713-1727: monumentální přestavba zámku - Santiniho barokní opus

Norbert Leopold a František Karel II. Libštejnští z Kolovrat - syn, resp. vnuk zakladatele nového zámku - přistoupili v l. 1713-1727 k další velkolepě pojaté urbanistické přestavbě a rozšíření celého areálu. Autorem tohoto projektu byl pravděpodobně geniální český architekt italského původu Jan (Giovanni) Blažej Santini-Aichel (1677-1723). Původní prostá budova zámku získává nové průčelí s postranními křídly (ty jsou zakončeny hranolovitými věžemi) a mansardovou střechu s polopatrovými nástavci a vikýři. Dochází rovněž k zdůraznění podélné osy rychnovského komplexu – jednak vybudováním druhého nádvoří a jednak přestavbou kostela Nejsvětější Trojice tak, aby jeho průčelí navazovalo na tuto hlavní osu zámeckého celku. K chrámu ještě přiléhala piaristická kolej (později zničená požárem). Výsledným efektem je architektonická gradace - pro Santiniho tak typická - směřující k dominantě „rychnovských Hradčan“ - kostelu Nejsvětější Trojice.

V rámci této vrcholně barokní přestavby dochází na jihovýchodní straně rezidence k rozšíření areálu o hospodářské a správní budovy, konírnu a později (r. 1727) i o jízdárnu; ta byla spojena s vlastním zámkem a vyzdobena nástropními freskami významného slezského malíře Jiřího Viléma Neunhertze (bitva na mostě, obrovská kolovratská orlice a výjevy z mytologie). Podél severozápadního traktu zámku umístil Santini terasu s francouzskou zahradou a dvěma protilehlými pavilóny salla terreny. Kostel Nejsvětější Trojice byl se zámkem propojen přízemní krytou chodbou, uprostřed níž se nachází barokní kaple sv. Kříže z počátku 18. století. Po požáru kostela a koleje (zmíněné výše) v r. 1798 se novogotická obnova poškozeného chrámu uskutečňuje až v l. 1838-1843, za Františka Antonína Kolovrata-Libštejnského (1778-1861); tento osvícený aristokrat patřil k spoluzakladatelům Vlasteneckého (dnes Národního) muzea, jemuž odkázal svoji bohatou knihovnu s 35 000 svazky. V r. 1948 byl zámek zestátněn, k jeho navrácení rodině Kolovratů došlo v restituci r. 1990.

Skvosty Rychnova: defilé hvězd světového malířství, cenná knihovna a sedmitunový kolos Kryštof

Reprezentační síně 1. zámeckého patra uchovávají proslulou kolovratskou rodovou sbírku s obrazovými díly od 15. do 19. století. Tato umělecká a historická kolekce nevyčíslitelných hodnot vznikala od 17. století a jejím jádrem se stal rodový soubor podobizen – „galerie předků“. Kolovratské portréty z 16. století představují cenný vývojový doklad české renesanční portrétní malby. Nejstarší podobizna Albrechta z Kolovrat je datována rokem 1506. Ve sběratelství Kolovratů se projevoval systematický zájem o portrét, lovecké náměty a lovecká zátiší. Inventář z r. 1785 uvádí 1 218 obrazů a 998 rytin. Třebaže počet obrazů později opět klesal, během 19. století byla nově zakoupena díla soudobých malířů domácích a středoevropských.

Hlavní zásluhu na vzniku této jedinečné galerie mají Norbert Leopold a zejména František Karel II. Libštejnští z Kolovrat. Nejvíce zastoupeni jsou mistři nizozemští a čeští, méně pak italští a němečtí. Obdivovat lze díla slavných jmen výtvarného umění – Hanse von Aachena, Michaela Pachera, Jacoba Jordaense, Abrahama Nerana, Cornelise Verbeecka, Christiana Bentuma, Johanna Georga Hamiltona, Michaela Václava Halbaxe, Johanna Michaela Rottmayera aj.; z českých tvůrců nutno uvést Karla Škrétu, Jana Antonína Vocáska-Hrošeckého či Jana Jakuba Hartmanna. Estetický účinek těchto obrazových skvostů ještě mnohonásobně umocňuje jejich instalace v historickém rodovém prostředí s dobovým nábytkem, vlámskými tapisériemi, sochami, benátskými lustry, sbírkami českého skla, míšeňského a vídeňského porcelánu. Tuto kolekci vhodně doplňuje zdejší sbírka Orlické galerie, uchovávající obrazy významných českých malířů 19. – 20. století (např. A. Slavíčka, V. Sedláčka, V. Beneše, J. Trampoty, A. Hudečka). V adaptovaných prostorách bývalých zámeckých koníren je umístěna stálá expozice díla východočeského sochaře Karla Hladíka. Nejednoho návštěvníka upoutá též jedinečná ornitologická sbírka Okresního muzea Orlických hor.

Významným historickým celkem je i zámecká knihovna; její nejstarší část obsahuje 88 rukopisů z 13. – 19. století, 37 prvotisků z l. 1481-1500 a 1 560 svazků literatury z 16. – 19. století. Zhlédnout lze také kolekci střelných zbraní z 18. století. Součástí zámeckého areálu je i francouzský park.

V blízkosti kostela Nejsvětější Trojice stojí zvonice (z r. 1604); do ní byl r. 1602 zavěšen zvon Kryštof, který v témže roce odlil zvonařský mistr Jan Benešovský z Moravské Třebové na základě objednávky tehdejšího majitele rychnovského panství Kryštofa Betengla z Nevenperka – podle něj také dostal kovový obr své jméno. Kryštof patří mezi naše největší a nejcennější zvony (s průměrem 2 m, výškou 1,47 m a hmotností cca 7 tun jde o 3. největší funkční zvon v Čechách). Má velmi hodnotnou výtvarnou výzdobu a vynikající akustické vlastnosti. Do jeho pláště bylo zalito 25 kusů mincí. Z největších zvonů je Kryštof první, který byl zvážen (r. 2003, na digitální váze).

Mapa okolí

zvětšit

Počasí

yr.no
Dnes Pondělí 21.9.2020
Jasno
20°C
16°C
Srážky: 0mm
Tlak: 1018.9hPa
Vítr: 4.2m/s
z jiho-východu
Zítra
Úterý 22.9.
Skoro jasno
21°C
17°C
Středa
23.9.2020
Deštivo
21°C
16°C
Čtvrtek
24.9.2020
Polojasno
21°C
15°C
Pátek
25.9.2020
Silný déšť
19°C
14°C

Místa v okolí

Rychnov nad Kněžnou - Rychnov nad Kněžnou je okresní město v Královéhradeckém kraji v severovýchodních Čechách. Město leží v Orlické tabuli na řece Kněžné. Žije zde 12 tisíc obyvatel.
Vzdálenost: 1km
Street Workout Park Rychnov nad Kněžnou - V Rychnově nad Kněžnou je k dispozici široké veřejnosti zdarma venkovní cvičiště. Nachází se v sousedství plaveckého bazénu.
Vzdálenost: 1km
Vzdálenost: 4km
Vzdálenost: 5km
Vzdálenost: 5km
Vzdálenost: 5km

Nová místa

+ přidat
Rozhledna Jahůdka - V roce 2008 byla postavena dřevěná rozhledna s poetickým názvem Jahůdka, se třemi patry vyhlídkových ploch. Stavba je vysoká 12 metrů.
Rozhledna (vodárenská věž) Chrast u Chrudimi - Bývalá vodárenská věž byla v provozu poblíž města Chrast u Chrudimi až do roku 1978. Dnes slouží jako rozhledna.
Rozhledna Milíře - V roce 2001 vyrostla na Tachovsku, jako na mnoha jiných místech v Česku, ocelová telekomunikační věž. Je vysoká 35 metrů a zároveň slouží veřejnosti jako rozhledna. 
Rozhledna Na Kotli - Rozhledna na vrchu Kotel v Plzeňském kraji byla postavena v roce 2014.

Nové ubytování

+ přidat
Ubytování BRLOH Sedloňov v O.h. - Nabízíme sportovně koncipované ubytování v srdci Orlických hor s všudepřítomnou přírodou. Přes léto ideální místo na turistiku a cyklistiku, v zimě v bezprostřední blízkosti sjezdovek. Ideální ubytování pro rodiny s dětmi, partu turistů, nebo třeba sportovní kluby.
Kemp Řevnice - Kemp Řevnice - ubytování v chatkách a maringotkách. Vhodné pro rodiny s dětmi, turisty a cykloturisty.
Hotel U Splavu, Kostelec nad Orlicí - Celoroční ubytování v 1 - 3 lůžkových pokojích a apartmánech s vlastním sociálním zařízením s možností snídaní a polopenze v rekreační oblasti města Kostelce nad Orlicí. Přímo na břehu řeky Divové Orlice. V sousedství koupaliště, tenisové kurty a půjčovna lodí. Bezprostředně kolem hotelu vedou turistické a cykloturistické stezky.
Ubytování České Budějovice - Ubytování České Budějovice patří mezi kvalitní levné penziony se snídaní, nedaleko centra města. Penzion České Budějovice akceptuje pobyt se psem po dohodě s recepcí, bezproblémová dopravní dostupnost, snadné parkování před objektem, nebo na parkovišti.

Nové restaurace

+ přidat
Kavárna v Království času Protivín - Odpočinek pro dospělé, zábava pro děti.
Hostinec U Dudka - Hostinec U Dudka www.ududka.cz je rodinná restaurace s odpoledním provozem a zaměřením na grilované speciality a kvalitu obsluhy. Našim cílem je, aby se u nás hosté cítili příjemně. Provozní doba je od 15 hodin a gril od 17 hodin každý den.
Pizzeria Einstein - V Pizzeria Einstein v ulici Šmeralova každý den připravují lahodnou a křupavou pizzu z nejčerstvějších surovin.
Pivnice U Karla IV. - Pivnice U Karla IV. se nachází na Praze 2 nedaleko hradu Vyšehrad. Pivnici dokresluje útulný interiér s možností využítí sklepních prostor pro soukromé a firemní akce. Pivnice mimo dobré pivo, nabízí i známá česká jídla, ale i mezinárodní kuchyni.