Zámek Litomyšl

Reprezentační zámek se sgrafitovou výzdobou, postavený ve druhé polovině 16. století pány z Pernštejna na místě staršího hradu a biskupství, patří k nejvýznamnějším renesančním památkám v ČR. Město se zámkem najdeme v Pardubickém kraji, vzdušnou čarou asi 20 km severozápadně od Svitav, na hlavním silničním tahu Hradec Králové - Brno. Pro svou architektonickou jedinečnost a jako skvělá ukázka středoevropské šlechtické rezidence z období renesance figuruje litomyšlská pamětihodnost od r. 1999 na seznamu Světového dědictví UNESCO. 2. 3. 1824 se v zámeckém pivovaru narodil český národní skladatel Bedřich Smetana. Nejhodnotnějším interiérem je pozdně barokní zámecké divadlo z konce 18. století. Zámek bývá každoročně pořadatelem Mezinárodního operního festivalu Smetanova Litomyšl.

Hrad Litomyšl v 10. – 16. století: od Slavníkovců ke Kostkům z Postupic

Na místě dnešního litomyšlského zámku stávalo v raném středověku slovanské hradiště a pomezní hrad Slavníkovců; ten střežil významnou obchodní cestu spojující Čechy s východní Evropou – Trstěnickou stezku. Ve své Kronice české se o něm zmiňuje již Kosmas, který existenci hradu uvádí k r. 981. Po vyvraždění Slavníkovců (r. 995) přechází toto feudální sídlo pod vládu přemyslovských knížat. Premonstrátský klášter, jenž vznikl na hradní vyvýšenině, se stává základem biskupství pro východní Čechy a západní Moravu, zřízeného zde r. 1344 Karlem IV. R. 1425 dobyli město i s klášterem sirotci a tím litomyšlské biskupství prakticky zaniklo. Do Litomyšle jsou dosazováni husitští hejtmané; poslední z nich, Vilém Kostka z Postupic, se posléze přiklání na stranu Zikmunda, od něhož dostává r. 1436 Litomyšl i s pobořeným klášterem do dědičného zástavního držení. Kostkové z Postupic pak na tomto panství vládnou více než sto let. Jejich sídlem se stal biskupský palác, v jehož blízkosti bylo koncem 15. století zřízeno Nové čili Horní město; pod ochranou Kostků zde nacházejí azyl čeští bratři z Čech a Moravy a r. 1503 je tu založena i českobratrská tiskárna. Po účasti Bohuše III. Kostky v odboji proti Ferdinandovi I. (r. 1547) musí Kostkové panství postoupit královské komoře.

16. století: mistři kumštu budují renesanční klenot Nádherného Vratislava

V r. 1552 přechází Litomyšl do zástavního držení Jaroslava z Pernštejna, r. 1567 získává panství jeho bratr Vratislav, jeden z nejmocnějších českých šlechticů a zároveň prototyp renesanční osobnosti; na Litomyšli však nenachází žádné vhodné sídlo k obývání (dosavadní kostkovský palác značně poškodily dva požáry města v l. 1546 a 1560). Vratislav II. z Pernštejna, zvaný Nádherný (1530-1582), nejvyšší kancléř Království českého, diplomat a nositel Řádu Zlatého rouna, se rozhoduje poničený objekt úplně přestavět; chce pro sebe, svou španělskou choť Marii Manrique de Lara (dvorní dáma císařovny Marie, přiváží do českých zemí sošku známou jako Pražské jezulátko) a jejich 21 dětí vybudovat rodinnou reprezentativní rezidenci.

Hlavní fáze stavby probíhá v l. 1568-1581 a jsou k ní přizváni prvotřídní císařští architekti, Italové Giovanni Battista Aostalli (1510-1575, mj. se podílel na stavbě letohrádku Belveder) a jeho příbuzný Ulrico Aostalli (+1597, vedoucí královských staveb, zednický mistr Pražského hradu). G. B. Aostalli kompletní přestavbu projektoval a na litomyšlském zámku byl činný od r. 1568 až do své smrti v květnu 1575; poté převzal vedení celé stavby U. Aostalli. O vznik rezidence se zasloužili další znamenití umělci a řemeslníci (kameníci Battista a Antonín Prock, dále zedníci, tj. tvůrci hrubé stavby, kleneb a štítů - mistři Hans a jeho bratr Jakub, posléze od r. 1581 mistr Mikuláš aj.). Během 14 let tak vyrůstá dvoupatrový čtyřkřídlý zámek na výtvarně výjimečném, téměř čtvercovém půdorysu s velkým pravoúhlým nádvořím a menším dvorem na severní straně. Celý obvod rezidence - kromě středu průčelí nad arkádami – lemují štíty; vysoké dvojvrstvé a trojvrstvé štíty se zde střídají s jednovrstvými štítky. Výsledná stavba představuje excelentní ukázku šlechtického sídla ve stylu vrcholné renesance.

Zámek pohádkové krásy – štíty, arkády a přes 8 000 sgrafit

Již koncem 16. století byl zámek proslulý svou krásou, umocněnou především nádhernými arkádami a bohatou sgrafitovou výzdobou všech vnějších stěn i komínů. Tato jedinečná výzdoba je dílem převážně italských mistrů, zejména Šimona Vlacha (s jeho osobou bývá spojováno autorství nejjemněji rytých psaníček). Psaníčkových sgrafit s ornamentálními výplněmi je více než 8 000, aniž by se nějaký motiv přesně opakoval. Figurální sgrafita na průčelní stěně nádvoří ztvárňují bitevní scény, náměty starozákonní (biblický příběh o Samsonovi a Dalile) či antické (únos krásné Heleny aj.) a před první světovou válkou byla experty považována za jeden z nejcennějších výtvorů v této technice v celém tehdejším Rakousko-Uhersku. Nevšední historii měla sgrafita psaníčková - v pozdějších dobách (mj. po požáru v r. 1775) byla zakryta hladkou omítkou. K jejich restaurování na jižní průčelní stěně došlo r. 1935, na západní stěně pak v r. 1953. Od r. 1974 se na opravě a obnově sgrafit podílel výkvět našich výtvarných umělců – Olbram Zoubek, Václav Boštík, Zdeněk Palcr a Stanislav Podhrázský; po dobu 17 let psaníčkové dekorace odkrývali, čistili a chybějící části podle vlastní fantazie dotvářeli.

K dalším pozoruhodnostem zámku patří i to, že každá jeho strana má funkčně zdůvodněný odlišný vzhled. Lehkost a vzdušnost vstupního průčelí jsou zdůrazněny prolomenými arkádami a slunečními hodinami, západní průčelí obrácené k městu působí monumentálně a vznešeně, průčelí východní je nejméně pravidelné a připomíná malebnost pozdní gotiky. Celá stavba patří k renesančním zámkům tzv. moravského typu. Spojení italských arkádových dvorů s českými štíty a sgrafity vyústilo díky pojetí G. B. Aostalliho v jeden z nejcennějších skvostů nejen české renesance, nýbrž české architektury vůbec. Stavba zámku je o to cennější, že pozdější úpravy se nedotkly takřka v ničem jeho podstaty ani vnějšího vzhledu. Pernštejnové nechali na své rezidenci vybudovat také kapli - v gotickém stylu, dnes zasvěcenou sv. Monice. Není také bez zajímavosti, že pozůstatky někdejšího kostkovského paláce vytvářejí základ severního křídla zámku.

17. – 18. století: stavební úpravy za Trautmannsdorfů a Valdštejnů-Vartenberků

V l. 1649-1753 patří litomyšlská rezidence Trautmannsdorfům. Ti přistupují k dalším stavebním úpravám, zejména barokním; provádí je renomovaný architekt František Maxmilián Kaňka. Trautmannsdorfové rovněž dali v l. 1743-1753 vyzdobit tzv. Zrcadlový sál obrazy velkých bitev Eugena Savojského; ztvárnil je vídeňský dvorní malíř Martin Muckenbrunner. V l. 1753-1855 byla Litomyšl v držení rodu Valdštejnů-Vartenberků; za nich dochází na zámku k výrazným stavebním změnám (na konci 18. a počátkem 19. století). Po dvou velkých požárech z ledna 1768 a září 1775 jsou radikálně přestavěny všechny prostory v obou zámeckých poschodích (kromě kaple). Mnoho místností - zejména prvního patra - v 90. letech 18. století klasicistně vyzdobil dvorní malíř Valdštejnů Dominik Dvořák. Při těchto úpravách bylo průčelí zámku nad arkádami opatřeno barokními vikýři a barokní věžičkou s hodinami.

Múzičtí Valdštejnové – divadélko coby evropská rarita, pivovar rodištěm hudebního génia

Konec 18. století, zvláště pak doba hraběte Jiřího Josefa Valdštejna-Vartenberka, přináší do života zámku i nový vzruch - za svých letních pobytů v Litomyšli chce žít panstvo stejně kulturně jako v zimě ve Vídni. I přes trvající zadluženost nepřestává tento rod investovat do svých zálib; k nim patří zejména chov ušlechtilých koní a divadlo. V l. 1796-1797 tak v přízemí rezidence vzniká barokní zámecké divadélko pro cca 90 lidí, s vlastním orchestřištěm, parterem a lóžemi. Unikátní památku představuje nejen tento interiér, ale i kompletně dochovaná jevištní technika (pozoruhodná práce truhlářského mistra Jana Bonaventury) a dosud funkční barokní scénografie; zahrnuje zcela výjimečný soubor 16 různých kulisových dekoračních scén a 2 původní opony (dílo dvorního habsburského divadelního malíře Josefa Platzera, mj. scénografa vídeňských a pražských představení W. A. Mozarta). Litomyšlské divadlo je údajně jedním z pěti takto dochovaných zámeckých prostor v Evropě.

Zámek obklopují hospodářské budovy, postavené či upravené převážně v barokním slohu. Jednou z nich byl pivovar; v něm se za panování hraběte Jiřího Valdštejna-Vartenberka narodil místnímu sládkovi Františku Smetanovi a jeho ženě Barboře syn Bedřich; pozdější zakladatel moderní české hudby zde spatřil světlo světa dne 2. března 1824.

Již od doby pernštejnské se však vlekla zadluženost panství (důsledek nákladných úprav zámku i okolí a náročného života šlechty); tato insolvence se za posledních Valdštejnů-Vartenberků ještě prohloubila, až došlo r. 1855 k vyhlášení úpadku a k dražbě zámku a velkostatku, které kupuje bavorský kníže Maxmilián Karel Thurn-Taxis. V r. 1945 byl Thurn-Taxisům jejich veškerý majetek nacházející se na našem území konfiskován a litomyšlský zámek přechází do rukou státu. R. 1962 je vyhlášen národní kulturní památkou a od r. 1999 se jeho jméno skví na seznamu Světového dědictví UNESCO.

Pestré zámecké menu: interiéry s lustrem pro Amadea, Smetanova světnice, věž či adrenalinové podzemí

Podobu a vybavení zámeckých interiérů ovlivnily především dva momenty v historii Litomyšle: část původního zařízení se stala obětí požáru v r. 1775 a skutečnost, že areál zámku je rodištěm B. Smetany, vedla po r. 1945 k nahrazení původních expozic sbírkami hudebních nástrojů, tj. k instalaci Muzea české hudby. Později se však velkou část původního mobiliáře podařilo úspěšně vrátit opět na své místo. V současnosti je zpřístupněno 13 místností, zámecká kaple a unikátní zámecké divadélko. Působivé interiéry se prezentují mj. empírovým nábytkem z počátku 19. století, množstvím obrazů (většinou z 18. století) či sbírkami míšeňského, vídeňského a berlínského porcelánu; k návštěvnicky vděčným exponátům patří kulečníkový stůl (dar Alexandra I. Jiřímu Josefu Valdštejnovi) nebo obrovský lustr, původně zhotovený pro Formanův film Amadeus. V zámeckém pivovaru si lze prohlédnout rodný pokoj B. Smetany, upravený jako muzejní expozice. 

Areál doplňuje zahrada, přiléhající k zámku, s nímž byla současně založena. V minulosti prošla několika úpravami včetně svého rozšiřování; její dnešní dispozice pochází z konce 18. století, kdy kolem zámku vznikl francouzský park zdobený barokními a raně klasicistními sochami, za zadní severní stěnou pak park anglický se zahradními stavbami, rybníčkem a vodopádem. Součástí zahrady je přírodní amfiteátr, v němž se odehrávají některá představení operního festivalu Smetanova Litomyšl.

Otevírací doba

  • duben - sobota, neděle, sváty - 10:00 - 16:00
  • květen - úterý až pátek - 10:00 - 16:00 ; sobota, neděle, svátky - 9:00 - 17:00
  • červen - úterý - neděle - 9:00 - 17:00
  • červenec - úterý až neděle - 9:00 - 17:00 (v pondělí 4. července otevřeno)
  • srpen - úterý až neděle - 9:00 - 17:00
  • září - úterý až pátek - 10:00 - 16:00 ; sobota, neděle, svátky - 9:00 - 17:00
  • říjen - sobota a neděle - 10:00 - 16:00

Vstupné

I. prohlídková trasa

  • dospělá osoba - 120 Kč
  • dítě, student, senior - 70 Kč
  • rodinné vstupné - 310 Kč
  • držitelé průkazu ZTP - 70 Kč

 

Mapa okolí

zvětšit

Kontakt

Adresa:
Litomyšl 
Web: Zámek Litomyšl

Místa v okolí

Vzdálenost: 1km
Vzdálenost: 3km
Vzdálenost: 4km
Vzdálenost: 4km
Vzdálenost: 4km
Vzdálenost: 4km
Vzdálenost: 5km

Nová místa

+ přidat
Kulturní dům Všelibice - Kulturní dům Všelibice
Sekvojovce v Michelském lese Praha - V Michelském lese v Praze objevíte na dětském hřišti dva obří exempláře sekvojovce, latinsky Sequoiadendron giganteum. Stromy dorůstají do výšky přes třicet metrů.
Kino Vlast - Kino Vlast Janské Lázně
Česká beseda Český Dub - Česká beseda - kulturní a spolkové centrum Český Dub.

Nové ubytování

+ přidat
FKK kemp Úštěk (bez plavek) - Pokud rádi trávíte volný čas v pohodě a klidu, s přátelsky naladěnými lidmi a hlavně bez oblečení, jste na správném místě. K odpočinku na Vaší dovolené nebudete potřebovat, při pobytu v našem kempu, žádné oblečení a plavky už vůbec ne. Můžete si tak užít svobodu volného těla na slunci u vody na čerstvém vzduchu Českého středohoří u břehu jezera Chmelař a historického městečka Úštěk v námi vytvořeném koutě přírody jen pro vás. FKK kemp Úštěk je naturistický kemp pouze pro naturisty, nudisty a všechny ostatní slušné naháče, kde panuje rodinná a kamarádská pohoda, na bázi úcty a vzájemné tolerance. Kemp je výhradně bez plavek. Být nahý není povinností. Každý se může pohybovat tak, jak se zrovna cítí. Pouze plavky jsou vyjma dětí zakázány. Může se tedy stát, že například večer, když se ochladí bude někdo zabalený až po uši, někdo třeba jen v triku a nebo také úplně nahý.
Levné ubytování České Budějovice pension Minor - Levné ubytování České Budějovice pension Minor nabízí kvalitní pobyt za nejlepší přijatelnou cenu. Ubytování nedaleko centra města i výstaviště České Budějovice, nedaleko kolejí VŠTE, firmy Robert Bosch a pivovaru Budvar.
Chalupa U Bobra - Chalupa se nachází v Beskydech. Ubytování je pro rodinku, kde mají domácí prostředí s veškerým vybavením, počet lůžek je 9 až 12 osob. Na zahradě je posezení s grilem. V blízkosti je lanová dráha na výlety na Pustevny a nejen pro děti lanový park Tarzanie.
Chata Lucie - Rodinná Chata Lucie se nachází na úpatí hory Říp, pouhých 30 minut od Prahy. Ubytování až pro 12 osob v plně vybavené chatě. Během pobytu zajisté oceníte bezdrátový internet, saunu, gril, krb, trampolínu, v létě bazének a spoustu dalšího vybavení pro zpříjemnění pobytu.

Nové restaurace

+ přidat
Restaurace Podháj - Restaurace Podháj - Modřišice
Zámecká restaurace - Restaurace Pivovar a Penzion GRASEL
Hostinec a kemp na Slapnici - Hostinec a kemp Na Slapnici leží v hezké krajině nedaleko soutoku Zbirožského potoka a řeky Berounky mezi obcemi Skryje a Čilá, kousek od okouzlující přírodní rezervace Skryjská jezírka. Je to malý, klidný a čistý kemp, ideální pro rodiny s dětmi.
Restaurant Sequoia - Restaurace Sequoia je součástí hotelového resortu Zámek Ratměřice. Vynikajícímu renomé se těší především díky nabídce česko-slovenských gastro klasik v nové svěží podobě.