Zámek Litomyšl

Reprezentační zámek se sgrafitovou výzdobou, postavený ve druhé polovině 16. století pány z Pernštejna na místě staršího hradu a biskupství, patří k nejvýznamnějším renesančním památkám v ČR. Město se zámkem najdeme v Pardubickém kraji, vzdušnou čarou asi 20 km severozápadně od Svitav, na hlavním silničním tahu Hradec Králové - Brno. Pro svou architektonickou jedinečnost a jako skvělá ukázka středoevropské šlechtické rezidence z období renesance figuruje litomyšlská pamětihodnost od r. 1999 na seznamu Světového dědictví UNESCO. 2. 3. 1824 se v zámeckém pivovaru narodil český národní skladatel Bedřich Smetana. Nejhodnotnějším interiérem je pozdně barokní zámecké divadlo z konce 18. století. Zámek bývá každoročně pořadatelem Mezinárodního operního festivalu Smetanova Litomyšl.

Hrad Litomyšl v 10. – 16. století: od Slavníkovců ke Kostkům z Postupic

Na místě dnešního litomyšlského zámku stávalo v raném středověku slovanské hradiště a pomezní hrad Slavníkovců; ten střežil významnou obchodní cestu spojující Čechy s východní Evropou – Trstěnickou stezku. Ve své Kronice české se o něm zmiňuje již Kosmas, který existenci hradu uvádí k r. 981. Po vyvraždění Slavníkovců (r. 995) přechází toto feudální sídlo pod vládu přemyslovských knížat. Premonstrátský klášter, jenž vznikl na hradní vyvýšenině, se stává základem biskupství pro východní Čechy a západní Moravu, zřízeného zde r. 1344 Karlem IV. R. 1425 dobyli město i s klášterem sirotci a tím litomyšlské biskupství prakticky zaniklo. Do Litomyšle jsou dosazováni husitští hejtmané; poslední z nich, Vilém Kostka z Postupic, se posléze přiklání na stranu Zikmunda, od něhož dostává r. 1436 Litomyšl i s pobořeným klášterem do dědičného zástavního držení. Kostkové z Postupic pak na tomto panství vládnou více než sto let. Jejich sídlem se stal biskupský palác, v jehož blízkosti bylo koncem 15. století zřízeno Nové čili Horní město; pod ochranou Kostků zde nacházejí azyl čeští bratři z Čech a Moravy a r. 1503 je tu založena i českobratrská tiskárna. Po účasti Bohuše III. Kostky v odboji proti Ferdinandovi I. (r. 1547) musí Kostkové panství postoupit královské komoře.

16. století: mistři kumštu budují renesanční klenot Nádherného Vratislava

V r. 1552 přechází Litomyšl do zástavního držení Jaroslava z Pernštejna, r. 1567 získává panství jeho bratr Vratislav, jeden z nejmocnějších českých šlechticů a zároveň prototyp renesanční osobnosti; na Litomyšli však nenachází žádné vhodné sídlo k obývání (dosavadní kostkovský palác značně poškodily dva požáry města v l. 1546 a 1560). Vratislav II. z Pernštejna, zvaný Nádherný (1530-1582), nejvyšší kancléř Království českého, diplomat a nositel Řádu Zlatého rouna, se rozhoduje poničený objekt úplně přestavět; chce pro sebe, svou španělskou choť Marii Manrique de Lara (dvorní dáma císařovny Marie, přiváží do českých zemí sošku známou jako Pražské jezulátko) a jejich 21 dětí vybudovat rodinnou reprezentativní rezidenci.

Hlavní fáze stavby probíhá v l. 1568-1581 a jsou k ní přizváni prvotřídní císařští architekti, Italové Giovanni Battista Aostalli (1510-1575, mj. se podílel na stavbě letohrádku Belveder) a jeho příbuzný Ulrico Aostalli (+1597, vedoucí královských staveb, zednický mistr Pražského hradu). G. B. Aostalli kompletní přestavbu projektoval a na litomyšlském zámku byl činný od r. 1568 až do své smrti v květnu 1575; poté převzal vedení celé stavby U. Aostalli. O vznik rezidence se zasloužili další znamenití umělci a řemeslníci (kameníci Battista a Antonín Prock, dále zedníci, tj. tvůrci hrubé stavby, kleneb a štítů - mistři Hans a jeho bratr Jakub, posléze od r. 1581 mistr Mikuláš aj.). Během 14 let tak vyrůstá dvoupatrový čtyřkřídlý zámek na výtvarně výjimečném, téměř čtvercovém půdorysu s velkým pravoúhlým nádvořím a menším dvorem na severní straně. Celý obvod rezidence - kromě středu průčelí nad arkádami – lemují štíty; vysoké dvojvrstvé a trojvrstvé štíty se zde střídají s jednovrstvými štítky. Výsledná stavba představuje excelentní ukázku šlechtického sídla ve stylu vrcholné renesance.

Zámek pohádkové krásy – štíty, arkády a přes 8 000 sgrafit

Již koncem 16. století byl zámek proslulý svou krásou, umocněnou především nádhernými arkádami a bohatou sgrafitovou výzdobou všech vnějších stěn i komínů. Tato jedinečná výzdoba je dílem převážně italských mistrů, zejména Šimona Vlacha (s jeho osobou bývá spojováno autorství nejjemněji rytých psaníček). Psaníčkových sgrafit s ornamentálními výplněmi je více než 8 000, aniž by se nějaký motiv přesně opakoval. Figurální sgrafita na průčelní stěně nádvoří ztvárňují bitevní scény, náměty starozákonní (biblický příběh o Samsonovi a Dalile) či antické (únos krásné Heleny aj.) a před první světovou válkou byla experty považována za jeden z nejcennějších výtvorů v této technice v celém tehdejším Rakousko-Uhersku. Nevšední historii měla sgrafita psaníčková - v pozdějších dobách (mj. po požáru v r. 1775) byla zakryta hladkou omítkou. K jejich restaurování na jižní průčelní stěně došlo r. 1935, na západní stěně pak v r. 1953. Od r. 1974 se na opravě a obnově sgrafit podílel výkvět našich výtvarných umělců – Olbram Zoubek, Václav Boštík, Zdeněk Palcr a Stanislav Podhrázský; po dobu 17 let psaníčkové dekorace odkrývali, čistili a chybějící části podle vlastní fantazie dotvářeli.

K dalším pozoruhodnostem zámku patří i to, že každá jeho strana má funkčně zdůvodněný odlišný vzhled. Lehkost a vzdušnost vstupního průčelí jsou zdůrazněny prolomenými arkádami a slunečními hodinami, západní průčelí obrácené k městu působí monumentálně a vznešeně, průčelí východní je nejméně pravidelné a připomíná malebnost pozdní gotiky. Celá stavba patří k renesančním zámkům tzv. moravského typu. Spojení italských arkádových dvorů s českými štíty a sgrafity vyústilo díky pojetí G. B. Aostalliho v jeden z nejcennějších skvostů nejen české renesance, nýbrž české architektury vůbec. Stavba zámku je o to cennější, že pozdější úpravy se nedotkly takřka v ničem jeho podstaty ani vnějšího vzhledu. Pernštejnové nechali na své rezidenci vybudovat také kapli - v gotickém stylu, dnes zasvěcenou sv. Monice. Není také bez zajímavosti, že pozůstatky někdejšího kostkovského paláce vytvářejí základ severního křídla zámku.

17. – 18. století: stavební úpravy za Trautmannsdorfů a Valdštejnů-Vartenberků

V l. 1649-1753 patří litomyšlská rezidence Trautmannsdorfům. Ti přistupují k dalším stavebním úpravám, zejména barokním; provádí je renomovaný architekt František Maxmilián Kaňka. Trautmannsdorfové rovněž dali v l. 1743-1753 vyzdobit tzv. Zrcadlový sál obrazy velkých bitev Eugena Savojského; ztvárnil je vídeňský dvorní malíř Martin Muckenbrunner. V l. 1753-1855 byla Litomyšl v držení rodu Valdštejnů-Vartenberků; za nich dochází na zámku k výrazným stavebním změnám (na konci 18. a počátkem 19. století). Po dvou velkých požárech z ledna 1768 a září 1775 jsou radikálně přestavěny všechny prostory v obou zámeckých poschodích (kromě kaple). Mnoho místností - zejména prvního patra - v 90. letech 18. století klasicistně vyzdobil dvorní malíř Valdštejnů Dominik Dvořák. Při těchto úpravách bylo průčelí zámku nad arkádami opatřeno barokními vikýři a barokní věžičkou s hodinami.

Múzičtí Valdštejnové – divadélko coby evropská rarita, pivovar rodištěm hudebního génia

Konec 18. století, zvláště pak doba hraběte Jiřího Josefa Valdštejna-Vartenberka, přináší do života zámku i nový vzruch - za svých letních pobytů v Litomyšli chce žít panstvo stejně kulturně jako v zimě ve Vídni. I přes trvající zadluženost nepřestává tento rod investovat do svých zálib; k nim patří zejména chov ušlechtilých koní a divadlo. V l. 1796-1797 tak v přízemí rezidence vzniká barokní zámecké divadélko pro cca 90 lidí, s vlastním orchestřištěm, parterem a lóžemi. Unikátní památku představuje nejen tento interiér, ale i kompletně dochovaná jevištní technika (pozoruhodná práce truhlářského mistra Jana Bonaventury) a dosud funkční barokní scénografie; zahrnuje zcela výjimečný soubor 16 různých kulisových dekoračních scén a 2 původní opony (dílo dvorního habsburského divadelního malíře Josefa Platzera, mj. scénografa vídeňských a pražských představení W. A. Mozarta). Litomyšlské divadlo je údajně jedním z pěti takto dochovaných zámeckých prostor v Evropě.

Zámek obklopují hospodářské budovy, postavené či upravené převážně v barokním slohu. Jednou z nich byl pivovar; v něm se za panování hraběte Jiřího Valdštejna-Vartenberka narodil místnímu sládkovi Františku Smetanovi a jeho ženě Barboře syn Bedřich; pozdější zakladatel moderní české hudby zde spatřil světlo světa dne 2. března 1824.

Již od doby pernštejnské se však vlekla zadluženost panství (důsledek nákladných úprav zámku i okolí a náročného života šlechty); tato insolvence se za posledních Valdštejnů-Vartenberků ještě prohloubila, až došlo r. 1855 k vyhlášení úpadku a k dražbě zámku a velkostatku, které kupuje bavorský kníže Maxmilián Karel Thurn-Taxis. V r. 1945 byl Thurn-Taxisům jejich veškerý majetek nacházející se na našem území konfiskován a litomyšlský zámek přechází do rukou státu. R. 1962 je vyhlášen národní kulturní památkou a od r. 1999 se jeho jméno skví na seznamu Světového dědictví UNESCO.

Pestré zámecké menu: interiéry s lustrem pro Amadea, Smetanova světnice, věž či adrenalinové podzemí

Podobu a vybavení zámeckých interiérů ovlivnily především dva momenty v historii Litomyšle: část původního zařízení se stala obětí požáru v r. 1775 a skutečnost, že areál zámku je rodištěm B. Smetany, vedla po r. 1945 k nahrazení původních expozic sbírkami hudebních nástrojů, tj. k instalaci Muzea české hudby. Později se však velkou část původního mobiliáře podařilo úspěšně vrátit opět na své místo. V současnosti je zpřístupněno 13 místností, zámecká kaple a unikátní zámecké divadélko. Působivé interiéry se prezentují mj. empírovým nábytkem z počátku 19. století, množstvím obrazů (většinou z 18. století) či sbírkami míšeňského, vídeňského a berlínského porcelánu; k návštěvnicky vděčným exponátům patří kulečníkový stůl (dar Alexandra I. Jiřímu Josefu Valdštejnovi) nebo obrovský lustr, původně zhotovený pro Formanův film Amadeus. V zámeckém pivovaru si lze prohlédnout rodný pokoj B. Smetany, upravený jako muzejní expozice. 

Areál doplňuje zahrada, přiléhající k zámku, s nímž byla současně založena. V minulosti prošla několika úpravami včetně svého rozšiřování; její dnešní dispozice pochází z konce 18. století, kdy kolem zámku vznikl francouzský park zdobený barokními a raně klasicistními sochami, za zadní severní stěnou pak park anglický se zahradními stavbami, rybníčkem a vodopádem. Součástí zahrady je přírodní amfiteátr, v němž se odehrávají některá představení operního festivalu Smetanova Litomyšl.

Otevírací doba

  • duben - sobota, neděle, sváty - 10:00 - 16:00
  • květen - úterý až pátek - 10:00 - 16:00 ; sobota, neděle, svátky - 9:00 - 17:00
  • červen - úterý - neděle - 9:00 - 17:00
  • červenec - úterý až neděle - 9:00 - 17:00 (v pondělí 4. července otevřeno)
  • srpen - úterý až neděle - 9:00 - 17:00
  • září - úterý až pátek - 10:00 - 16:00 ; sobota, neděle, svátky - 9:00 - 17:00
  • říjen - sobota a neděle - 10:00 - 16:00

Vstupné

I. prohlídková trasa

  • dospělá osoba - 120 Kč
  • dítě, student, senior - 70 Kč
  • rodinné vstupné - 310 Kč
  • držitelé průkazu ZTP - 70 Kč

 

Mapa okolí

zvětšit

Počasí

yr.no
Dnes Čtvrtek 6.5.2021
Zataženo
12°C
7°C
Srážky: 0mm
Tlak: 1009.5hPa
Vítr: 6.2m/s
z západo-jiho-západu
Zítra
Pátek 7.5.
Deštivo
11°C
3°C
Sobota
8.5.2021
Zataženo
10°C
6°C
Neděle
9.5.2021
Polojasno
18°C
12°C
Pondělí
10.5.2021
Jasno
21°C
16°C

Kontakt

Adresa:
Litomyšl 
Web: Zámek Litomyšl

Místa v okolí

Vzdálenost: 1km
Vzdálenost: 3km
Vzdálenost: 4km
Vzdálenost: 4km
Vzdálenost: 4km
Vzdálenost: 4km
Vzdálenost: 5km

Nová místa

+ přidat
Rozhledna Výhon (Akátová věž) - Rozhledna Akátová věž na vrcholu hory Výhon byla postavena v roce 2009. Jedná se o 16 metrů vysokou stavbu z akátových nosníků (odtud také její název), doplněnou vnitřním ocelovým točitým schodištěm.
Rozhledna Mokrá - Rozhledna Mokrá je 10 metrů vysoká ocelová stavba s vnitřním točitým schodištěm, postavená v roce 2015. 
Rozhledna Křivoš - Rozhledna Křivoš je malá dřevěná stavba z roku 2004, vysoká 7 metrů.
Rozhledna Klucanina - Rozhledna Klucanina je vysoká 28 metrů a je postavena z betonových kvádrů. Nahradila původní stavbu na kamenné podezdívce z roku 1934.

Nové ubytování

+ přidat
Kralovice- Ubytování - Ubytování Kralovice - Rodinný domek na okraji města v klidné části parku. Nemovitost je určena pro 7 osob + 1x možnost přistýlky. Dvě ložnice, koupelna, WC, Kuchyně. Televize +satelit Wi-FI, Parkování na vlastním pozemku v okolí několik restaurací a koupaliště
Plasy - Nabízíme ubytování ve čtyřlůžkovém apartmá s kuchyňkou koupelnoua WC, Vybavení: Televize + satelit + Wi-Fi , zahrádka s posezením, ohniště a gril. Parkování na vlastním pozemku nebo v uzamčené garáži. Ve městě veškerá občanská vybavenost. Několik restaurací.
Kemp a hostinec na Slapnici - Kemp a hostinec Na Slapnici se nachází na území Křivoklátska, 800m od soutoku Zbirožského potoka a řeky Berounky, mezi obcemi Skryje a Čilá. Jedinečná přírodní rezervace Skryjská jezírka je vzdálena jen 20 minut chůze. V krajině obklopující kemp jsou trasy pro turistiku a náročnější cyklistiku. Ubytovat se v kempu můžete v 8 chatách, jejichž celková kapacita je 37 osob a v 8-10 stanech i 1-2 karavanech. www.kempnaslapnici.cz
Penzion Sova - Ubytování v soukromí , www.sova.unas.cz

Nové restaurace

+ přidat
Restaurace Krčma - Restaurace Krčma se nachází v areálu Hradu Červený Újezd a nabízí českou kuchyni ve stylovém prostředí. Otevírací doba je od čtvrtka do neděle po celý rok. Více informací najdete na www.hrad-cervenyujezd.cz
Hospůdka U Lucyka - Malebná hospůdka ve které se můžete najíst. Tato hospůdka má svou tradici. Je v blízkosti hradu Kokořín.
Kavárna v Království času Protivín - Odpočinek pro dospělé, zábava pro děti.
Hostinec U Dudka - Hostinec U Dudka www.ududka.cz je rodinná restaurace s odpoledním provozem a zaměřením na grilované speciality a kvalitu obsluhy. Našim cílem je, aby se u nás hosté cítili příjemně. Provozní doba je od 15 hodin a gril od 17 hodin každý den.