Hrad Krakovec

Krakovec (Červený zámek, Červený hrádek) patří k vrcholným dílům české hradní architektury 14. století a je dokladem mistrovského umění stavební huti Václava IV. Dnešní mohutná zřícenina gotického renesančně přestavěného hradu se rozkládá na široké ostrožně nad soutokem Šípského a Krakovského potoka na okraji stejnojmenné obce, asi 15 km jihozápadně od Rakovníka. Krakovec náležel k nejluxusnějším hradům své doby a je jedním z mála přechodových typů mezi hradem a zámkem. R. 1414 zde nalezl poslední útočiště Mistr Jan Hus před svým odjezdem na kostnický koncil. K unikátům Krakovce patří dřevěný most z l. 2000-2005, zhotovený ve středověkém stylu bez jediného kovového spoje.

14. stol.: stavba hradu i kariéra jeho zakladatele - obojí v kvapíkovém tempu

Hrad nechal v l. 1381-1383 vybudovat Jíra z Roztok - původně zeman, avšak již v 80. letech 14. století povýšen do panského stavu, osobnost, o níž psal také Alois Jirásek v románu Mezi proudy. Kariéra zakladatele Krakovce byla vskutku oslnivá – oblíbenec krále Václava IV., přední muž panovnického dvora, vedoucí královské stavební hutě, purkrabí hradu Křivoklát, nejvyšší královský lovčí, posléze nejvyšší hofmistr královny Žofie a od r. 1399 purkrabí na Karlštejně. Nová rezidence tudíž měla být náležitě honosná a koncipovaná tak, aby odpovídala bohatství, postavení a vlivu Jíry z Roztok. Vzniklo monumentální, výtvarně vyspělé luxusní sídlo, jež obytným komfortem směle konkurovalo královským hradům. Velmi krátká doba, během níž byl Krakovec zbudován, svědčí o dobře promyšlené koncepci stavby této rezidence. Již 16. 10. 1383 se tak mohlo uskutečnit vysvěcení hradní královské kaple. Krakovec, jako jeden z mála českých hradů postavený jednorázově, nezměnil za 400 let existence (do požáru v r. 1783) významně svůj vzhled.

Krakovec r. 1414: poslední útočiště neohroženého kazatele pravdy

R. 1410 Jíra prodává hrad (jemuž říkal „Chalúpka“) spolu s tvrzí Krakov a dvanácti vesnicemi dalšímu královu oblíbenci, Jindřichu Leflovi z Lažan. Lefl, patřící k stoupencům reformního hnutí a Husova učení, po 15. červenci 1414 dokonce poskytuje Mistru Janu Husovi na Krakovci několikaměsíční azyl (poté, co kazatel musel odejít z Kozího Hrádku). Hus se tu připravuje na kostnický koncil, káže v okolí Krakovce i ve zdejší kapli, sepisuje závěť a listy přátelům na rozloučenou. V předtuše, že už rodnou zemi nikdy nespatří, odjíždí z Krakovce dne 11. října 1414 do Kostnice; zde se o devět měsíců později tragický osud Jana Husa naplní.

15. – 17. stol.: Leflové, Krakovští z Kolovrat, renesanční úpravy za Lobkoviců, devastující Bavoři a Sasové

Po Husově smrti se Jindřich Lefl od reformního hnutí distancoval a po vypuknutí husitské revoluce stál na straně katolického panstva. R. 1420 padl v bitvě pod Vyšehradem, v níž bojoval za krále Zikmunda. Leflům patřil Krakovec do r. 1437, kdy hrad kupuje za 2 500 kop grošů táborský hejtman Jan Bleh z Těšnice. R. 1445 Krakovec získává Albrecht z Kolovrat, který se zde usadil a založil rodovou větev Krakovských z Kolovrat; po více než sto letech je střídají Lobkovicové. Doba jejich působení na Krakovci byla sice krátká (1548-1565), leč pro hrad stavebně významná – dali své sídlo nejen nákladně opravit, ale přistoupili i k jeho renesančním úpravám (např. nové renesanční nástřešní štíty). Po Lobkovicích dochází k rychlému střídání majitelů Krakovce. Pohromou pro hrad se stává třicetiletá válka – r. 1620 ho vyplenila bavorská armáda a zkázu posléze dokončují v l. 1631 a 1634 Sasové. Krakovec se stává neobyvatelným.

17. – 18. stol.: Helversenové renovují a zachraňují hrad

Úplný zánik hradu odvrací až Ota Jiří Helversen z Helversheimu; jako nový majitel Krakovce (od r. 1660) zahajuje generální opravu zpustošeného objektu. Jsou renovovány krovy, šindelovou střešní krytinu vystřídají červené tašky – prejzy (odtud pramení druhý název pro Krakovec – Červený zámek nebo Červený hrádek), poté dochází k úpravám interiérů. O rozsahu renovačních prací svědčí i to, že jejich dokončení se datuje až k r. 1720. Hrad byl však plně obyvatelný již v r. 1715, kdy jej zadlužení Helversenové musí za 42 000 zlatých prodat Hildprandtům z Ottenhausenu. Ti před Krakovcem – ač důkladně opravenému – dávali přednost pohodlnějšímu zámku ve Slabcích.

Osudné léto r. 1783: blesk a následný požár mění Krakovec ve zříceninu

Osudný moment pro hrad přichází v červenci r. 1783 – Krakovec je zasažen bleskem a po devastujícím požáru zůstávají z objektu jen holé zdi. Hildprandtové se poté rozhodli hrad již dále neobnovovat. Monumentální Krakovec se tak proměnil ve zříceninu, kterou místní obyvatelstvo využívalo po r. 1845 jako levný zdroj stavebního kamene. Časem však začaly být ruiny svému okolí nebezpečné; hrozba sesutí celého východního křídla paláce si r. 1883 vynutila jeho stržení dynamitovou náloží. Poslední šlechtický majitel Krakovce, princ Max Croy Düllmen, daroval zříceninu r. 1915 rakovnické odbočce Klubu českých turistů. Tehdy také začaly zajišťovací a rekonstrukční práce, které v různé míře pokračují prakticky doposud. R. 1952 přešel hrad pod správu státu, v jehož péči se nachází dodnes. V současnosti je zřícenina přístupná veřejnosti.

Koncepce hradu: obytný komfort na úkor obrany

Krakovec představuje typickou architekturu konce 14. století; v tomto období klidu a prosperity po éře vlády Karla IV. se kladl důraz především na obytnou složku hradu, zatímco u obranných prvků docházelo k jejich výrazné redukci. Takové pojetí stavby středověkého sídla bylo v případě Krakovce dovedeno do maximální možné hranice, jíž se dalo vůbec dosáhnout. Potvrzuje to i volba staveniště na ostrožně o 40-50 m nižší než okolní návrší. Vlastní stavba se omezila pouze na obytné jádro; tvořil ho trojkřídlý palác tvaru podkovy uzavírající přibližně obdélníkové nádvoří a zaujímající téměř tři čtvrtiny hradní plochy. Veškerý hospodářský provoz byl přesunut do předhradí před šíjovým příkopem. Ten znamenal také jediný výraznější zásah do konfigurace terénu. Dvoudílné jádro obklopovala nevysoká parkánová hradba, která jediná zvenčí chránila obytné stavby.

Prioritní funkcí sídla bylo – vedle reprezentace – komfortní bydlení. Dokládá to vysoký počet pokojů (26-27 obytných plus 8 sklepních místností) a důmyslný způsob vytápění. Nejlépe vybaveny byly reprezentační interiéry prvního patra s velkým sálem a náročně ztvárněnou kaplí; ta má arkýřovitě vysunuté presbyterium, které je zvenčí podpírané mohutným hranolovitým pilířem. Kaple byla a zůstala architektonicky nejvýznamnějším prostorem hradu. Pozoruhodné jsou i žebrové křížové klenby, jež se nacházely ve sklepních a přízemních místnostech, zatímco interiéry v patrech měly stropy trámové.

Z hlediska hradní architektury tak představuje Krakovec unikátní objekt, o čemž svědčí řada dochovaných architektonických prvků z období gotiky, již zmíněné netradiční provedení hradní arkýřové kaple, ojedinělé postavení půlválcové věže a další detaily (některé jsou uvedeny výše).

Unikátní most, samé kladné zóny, filmové sídlo rytíře Brtníka i Mrakomora

Návštěvníci Krakovce mohou obdivovat ještě jednu atrakci: unikátní dřevěný most umožňující přístup do hradu přes široký příkop a realizovaný v l. 2000-2005 (původní dal postavit koncem r. 1384 Jíra z Roztok). Autory mostu jsou mistr tesař a odborník na středověké konstrukce Petr Růžička a statik Vít Mlázovský. Jejich dílo bylo zhotoveno pouze s využitím středověkých nástrojů (historické tesařské sekery) a technologií, včetně instalace mostu provedené pomocí speciálně vyrobeného jeřábu; i ten byl stejně jako most vytesán a sestaven ručně s aplikací středověkých nástrojů a postupů. Jedná se o pozoruhodnou ukázku řemeslné i konstrukční dovednosti a zároveň o experiment, který umožnil ověření kvality a rozsahu historických technologií.

Ke Krakovci se pojí další zajímavosti: na hradě byla údajně prováděna psychotronická měření, podle kterých jednoznačně převažoval výskyt kladných zón. Největší koncentraci zbytkové pozitivní energie prý vykazuje bývalá Husova kaple ve druhém patře hradního paláce. Krakovec je atraktivní i pro filmaře – v r. 1977 se zde natáčela dnes již legendární hudební komedie Ať žijí duchové!, o rok později pak některé scény pohádky Princ a Večernice (interiér Mrakomorova hradu).

Zimoviště netopýrů

Krakovec hostí okřídlené obyvatele. Prostor tzv. „lidomorny“ ve skále pod baštou a sklípek pod západním křídlem bývalého paláce slouží jako zimoviště pro několik druhů netopýrů. Teploty zde v zimě klesají někdy i pod bod mrazu, proto se tu vyskytují otužilejší druhy, jako netopýr černý a dlouhouchý, někdy také netopýři velcí či večerní. Zvířata často zalézají hluboko do puklin ve stropě a stěnách sklepů, kde jsou lépe chráněna před kolísáním teplot. Od roku 2017 je možné se s místními netopýry blíže seznámit díky výkladu během komentované prohlídky hradu nebo s pomocí netopýřích „medailonků“ na hradním webu. V blízkém okolí hradu je také ukrytá keška zařazená do série S Drákulou v netopýřím světě. Díky ní mohou příznivci geocachingu navštívit místo spojené s výskytem netopýrů a zároveň se dozvědí řadu zajímavostí ze světa létajících savců. Více informací naleznete zde: http://napude.sousednetopyr.cz.

 

Mapa okolí

zvětšit

Počasí

yr.no
Dnes Sobota 19.9.2020
Polojasno
18°C
11°C
Srážky: 0mm
Tlak: 1022.3hPa
Vítr: 3.2m/s
z východo-severo-východu
Zítra
Neděle 20.9.
Jasno
19°C
11°C
Pondělí
21.9.2020
Jasno
20°C
12°C
Úterý
22.9.2020
Polojasno
23°C
15°C
Středa
23.9.2020
Polojasno
23°C
14°C

Kontakt

Adresa:
Krakovec 
Web: Hrad Krakovec

Místa v okolí

Vzdálenost: 1km
Vzdálenost: 2km
Vzdálenost: 3km
Vzdálenost: 4km
Vzdálenost: 4km
Vzdálenost: 4km
Vzdálenost: 5km

Nová místa

+ přidat
Rozhledna Milíře - V roce 2001 vyrostla na Tachovsku, jako na mnoha jiných místech v Česku, ocelová telekomunikační věž. Je vysoká 35 metrů a zároveň slouží veřejnosti jako rozhledna. 
Rozhledna Na Kotli - Rozhledna na vrchu Kotel v Plzeňském kraji byla postavena v roce 2014.
Rozhledna Biskoupky - Netradiční vyhlídková věž u obce Biskoupky byla postavena v roce 2019. 
Rozhledna Břasy - V roce 2013 byla nad řekou Berounkou poblíž Darové (mezi Vranovicemi a Břasy) postavena celodřevěná vyhlídková věž.

Nové ubytování

+ přidat
Ubytování BRLOH Sedloňov v O.h. - Nabízíme sportovně koncipované ubytování v srdci Orlických hor s všudepřítomnou přírodou. Přes léto ideální místo na turistiku a cyklistiku, v zimě v bezprostřední blízkosti sjezdovek. Ideální ubytování pro rodiny s dětmi, partu turistů, nebo třeba sportovní kluby.
Kemp Řevnice - Kemp Řevnice - ubytování v chatkách a maringotkách. Vhodné pro rodiny s dětmi, turisty a cykloturisty.
Hotel U Splavu, Kostelec nad Orlicí - Celoroční ubytování v 1 - 3 lůžkových pokojích a apartmánech s vlastním sociálním zařízením s možností snídaní a polopenze v rekreační oblasti města Kostelce nad Orlicí. Přímo na břehu řeky Divové Orlice. V sousedství koupaliště, tenisové kurty a půjčovna lodí. Bezprostředně kolem hotelu vedou turistické a cykloturistické stezky.
Ubytování České Budějovice - Ubytování České Budějovice patří mezi kvalitní levné penziony se snídaní, nedaleko centra města. Penzion České Budějovice akceptuje pobyt se psem po dohodě s recepcí, bezproblémová dopravní dostupnost, snadné parkování před objektem, nebo na parkovišti.

Nové restaurace

+ přidat
Kavárna v Království času Protivín - Odpočinek pro dospělé, zábava pro děti.
Hostinec U Dudka - Hostinec U Dudka www.ududka.cz je rodinná restaurace s odpoledním provozem a zaměřením na grilované speciality a kvalitu obsluhy. Našim cílem je, aby se u nás hosté cítili příjemně. Provozní doba je od 15 hodin a gril od 17 hodin každý den.
Pizzeria Einstein - V Pizzeria Einstein v ulici Šmeralova každý den připravují lahodnou a křupavou pizzu z nejčerstvějších surovin.
Pivnice U Karla IV. - Pivnice U Karla IV. se nachází na Praze 2 nedaleko hradu Vyšehrad. Pivnici dokresluje útulný interiér s možností využítí sklepních prostor pro soukromé a firemní akce. Pivnice mimo dobré pivo, nabízí i známá česká jídla, ale i mezinárodní kuchyni.