Zámek Lemberk

Původně jeden z nejstarších šlechtických hradů v Čechách, přestavěný v 16. století na renesanční zámek a posléze v 17. století upravený barokně, nejvíce proslul jako sídlo svatořečené Zdislavy z Lemberka. Dnešní malebný zámek s dochovanými architektonickými památkami čtyř stavebních slohů se tyčí na strmém ostrohu nad údolím Panenského potoka u obce Lvová, asi 3 km severovýchodně od městečka Jablonné v Podještědí. Na Lemberku se pořádají také výstavy, koncerty a divadelní představení, v kapli probíhají svatby a mše. V blízkosti zámku, opředeném řadou pověstí a záhad, najdeme mj. i barokní zahradu a tzv. Zdislavinu studánku.

13. stol.: pobočník dvou králů s lvicí v erbu zakládá hrad Löwenberg

Dějiny Lemberka se počínají odvíjet ve 40. letech 13. století, kdy rytíř Havel z významného severočeského rodu Markvarticů zakládá gotický pomezní hrad; ten byl vybudován při Žitavské stezce a tuto obchodní i vojenskou cestu z Čech do Lužice měl také střežit. Z oněch dob se dochovaly jen spodní části zdiva a některé prvky v hlavní věži. Název hradu má kořeny v původním erbovním znaku zakladatele, v němž figurovala zlatá lvice na modrém poli. Havel tudíž své sídlo pojmenoval Löwenberg; komolení tohoto slova pak vyústilo v dnešní název Lemberk. Prvním spolehlivým důkazem existence hradu je listina z r. 1249, ve které se Havel píše již z Lemberka a Jablonného. (Hrad se objevuje už v písemných pramenech z l. 1241 a 1244; ty však nejsou považovány za zcela hodnověrné). Třebaže zmiňovaný zakladatel Lemberka byl nesporně významnou osobností své doby (důvěrník a rádce krále Václava I., později také jeho syna Přemysla Otakara II.), mnohem většího věhlasu se dostalo Havlově manželce, paní Zdislavě.

Světice z Lemberka – Hvězda prozařující časy středověku

Zdislava (asi 1220-1252) pocházela z Křižanova na Moravě, z velmi významné a kultivované šlechtické rodiny. Jejím otcem byl moravský velmož Přibyslav z Křižanova, purkrabí na hradě Veveří a později v Brně. Matka Sibyla přišla do Čech ze Sicílie jako dvorní dáma princezny Kunhuty Štaufské, nevěsty budoucího krále Václava I. Po sňatku s Havlem Zdislava následuje svého muže do nehostinných krajů v Podještědí, na Lemberk. Spolu s manželem zakládá dominikánské kláštery v Jablonném a v Turnově. Nejvíce však proslula svou moudrostí, pozoruhodnou sociální empatií, pomocí chudým, péčí o nemocné a schopností zázračně uzdravovat. Legendy praví, že křísila mrtvé, vracela zdraví chromým, malomocným a nevidomým. V cca 32 letech Zdislava předčasně umírá, údajně na tuberkulózu; tu však antropologický výzkum nepotvrdil. Pochována je v bazilice sv. Vavřince a sv. Zdislavy v Jablonném v Podještědí. Zdislaviny dobročinné skutky a zázraky uzdravení přetrvaly v paměti lidí dodnes. Dne 21. května 1995 byla Zdislava papežem Janem Pavlem II. v Olomouci svatořečena, od r. 2002 je patronkou Libereckého kraje.

Lemberk do r. 1634: plejáda majitelů – mj. spory Markvarticů, podnikavý Kurcpach, Donínové a Valdštejn

Jedné větvi rodu Markvarticů, pánům z Lemberka (mj. přistoupili k prvním přestavbám svého sídla) patřil hrad až do konce 14. století; v té době se Hašek z Lemberka dostává do konfliktu se svým příbuzným, Janem z Vartenberka, který r. 1398 hrad oblehl a patrně i dobyl. Kolem r. 1400, po Haškově smrti, přechází Lemberk do vlastnictví druhé markvartické větve, pánů z Vartenberka. R. 1427 je hrad jakožto opěrný bod katolické strany dobyt husity a zpustošen, rok nato ho obsazuje husitská posádka pod vedením Aleše ze Žeberka. Ve 30. letech 15. století Lemberk nakrátko získávají Berkové z Dubé a ani další majitel hradu, Jan z Elsnic, panství dlouho neudržel; po jeho smrti (kolem r. 1515) se vlastníci Lemberka rychle střídají. R. 1518 kupuje značně zpustošené panství Vilém z Illburka, za něhož v r. 1521 pobýval na hradě Václav Hájek z Libočan, autor Kroniky české.

Výrazná změna k lepšímu nastává až po r. 1550, kdy Lemberk dědí Vilémův podnikavý zeť Jindřich Kurcpach (Kurzbach) z Trachenberka. Za něj dochází k zásadnímu oživení hospodářství, panství prosperuje a vzkvétá. Jindřich pravděpodobně také začal s úpravami hradu na renesanční panské sídlo. V renesančních přestavbách pak pokračuje Jindřich Berka z Dubé (majitelem panství od r. 1581) a po něm na počátku 17. století páni z Donína (na Lemberku od r. 1599). Kolem r. 1610 vzniká v hlavním sále renesančního paláce dřevěný kazetový strop zdobený 77 obrazy, jež námětově čerpají z Ezopových bajek. Po bitvě na Bílé hoře je Donínům majetek zkonfiskován a zadlužené lemberské panství kupuje r. 1623 Albrecht z Valdštejna. Tento slavný vojevůdce uděloval zámek v léno svým důstojníkům; jeden z nich, nizozemský plukovník Jan Rudolf Breda, nakonec po zavraždění Valdštejna r. 1634 získává Lemberk natrvalo.

17. – 20. stol.: barokní přestavba za Bredů, lazaret za Gallasů, renovace za Auersperků

Bredové si vytkli za cíl přeměnit zámek v reprezentativní sídlo svého rodu. Kryštof Rudolf Breda (syn Jana Rudolfa) proto povolává umělce a stavitele z Itálie i Nizozemska a podle plánů významného Valdštejnova architekta Niccola Sebregondiho nechává zámek v l. 1660-1680 přestavět do dnešní raně barokní podoby. Lemberk je opevněn hrotitými bastiony (někdy se však tato úprava přisuzuje již Valdštejnovi), přibylo severní a východní křídlo; hlavní dominantou zámku se stává věž s cibulovitou bání a sloupkovým ochozem. Část interiérů dostala bohatou štukovou výzdobu a odrazem barokního kultu svatých bylo vybudování i tzv. Zdislaviny světničky. Prostředky k nákladným stavbám získávají Bredové často nelítostným útlakem nevolníků, což v l. 1679 a 1680 vede k selským povstáním. Rolníci si na Kryštofa Rudolfa Bredu stěžovali dokonce až u císaře Leopolda I. Stejnou pověst měl i Kryštofův nástupce, Karel Jáchym Breda; právě jemu byl adresován selský popěvek „Běda, ach běda, koupil nás Breda…“

R. 1726 kupují lemberské panství Gallasové; ti se od r. 1768 píší jako Clam-Gallasové, pobývají převážně v Praze nebo na Frýdlantě a Lemberk se tak stává venkovským zámkem. Za sedmileté války, r. 1758, byl v Bajkovém sále zřízen polní lazaret pro vojáky raněné v bitvě u Hochkirchu. Vinou špatného zásobování a nedostatku léků zemřelo tehdy na Lemberku asi 1100 mužů. Počátkem 20. století získávají zámek Auersperkové, kteří v l. 1904-1910 nechali interiéry upravit a jejich výzdobu renovovat; obnovu štukového dekoru provedl sochař Jan Dukát. Lemberk je obýván až do r. 1941, kdy ho zabrala nacistická správa. Poslední šlechtickou majitelkou byla princezna Gabriela Auersperková (rozená Clam-Gallasová). R. 1945 se zámek stal vlastnictvím státu a prošel postupně třemi etapami restauračních prací; z nich nejrozsáhlejší byla generální rekonstrukce v l. 1971-1992.

Nevšední zámecký areál; v interiérech též mravoučný strop, starobylá kuchyně i sklářská moderna

Zámek je dvoupatrová čtyřkřídlá stavba kolem lichoběžníkového dvora, na jehož jižní straně stojí mohutná válcová věž. V areálu Lemberka se nachází Bredovský letohrádek s barokní zahradou ozvláštněnou třemi fontánami a sochami, tematicky čerpajícími z antické mytologie, dále soubor hrázděných domků, lipové aleje, vodárenská věž a kaple Nejsvětější Trojice (později známá jako kostelík Blahoslavené Zdislavy). Na severozápadním úpatí návrší lze najít Zdislavinu studánku a několik sklepů a štol, vytesaných do skály (patrně vedly ke vzniku legend o tajných chodbách a úkrytech; podle pověstí bylo okolí Lemberka vyhlášeným rejdištěm trpaslíků).

Z interiérů vyniká již výše zmíněný pozdně renesanční Bajkový sál. Předlohou k výzdobě jeho kazetového stropu byla vedle Ezopových bajek i kniha Theatrum morum (Divadlo mravů) nizozemského rytce Aegidia Sadelera; každou bajku doprovází vysvětlující text, psaný staroněmecky. V přízemí tohoto západního renesančního křídla je několik místností upravených jako muzeum sv. Zdislavy, které mj. zahrnuje i Zdislavinu světničku. K hodnotným interiérům patří také velký klenutý Rytířský sál s pozoruhodnou štukovou dekorací (v severním křídle zámku), téměř originálně dochovaná kaple Seslání Ducha svatého, vrchnostenská kancelář z 19. století či Liebiegovské pokoje. Upoutá též zbrojnice a černá kuchyně ze 17. století (s otevřeným ohništěm, dochovaná ve funkčním stavu). V interiérech, které se kromě jiného prezentují bohatou štukovou výzdobou a nábytkem z jednotlivých slohových období, převládají renesanční a barokní pokoje. 

 

Hrůzostrašné jevy na Lemberku: zámek duchům zaslíbený?

Atraktivitu Lemberka násobí ještě jeden prvek; zámek je v povědomí veřejnosti spjat s neobvyklými a záhadnými jevy, k nimž zde dochází a které byly publikovány zejména časopisecky či prostřednictvím internetu. Na Lemberku se prý již udály následující paranormální úkazy:

  • Zvířata se zde pravidelně čehosi bojí.
  • Občas se na zámku bezdůvodně zapíná alarm. - Pod prahem místnosti sloužící jako sklad spatřil kdysi jeden ze zaměstnanců modré světlo; věci ve skladu byly později nalezeny rozházené. Okna přitom zůstala neporušena a byl zapnutý alarm – zvenčí nemohl do zámku nikdo vniknout.
  • Z Bajkového sálu se někdy ozývá naříkavý dětský pláč.
  • Skříňka sloupkových hodin se sama otevřela.
  • V jedné z místností personál často nacházel rozházené květiny, posunuté obrazy a zboží.
  • Na Lemberku jsou občas slyšet kroky (někdy i těžké kroky okovaných bot) nebo zvuky stěhování nábytku; možnost, že by zde někdo chodil, přitom vylučuje zapnutý alarm.
  • Z prázdné zámecké kaple bývá někdy slyšet zvuk varhan.

Mapa okolí

zvětšit

Místa v okolí

Vzdálenost: 3km
Vzdálenost: 3km
Vzdálenost: 3km
Vzdálenost: 5km
Vzdálenost: 6km
Vzdálenost: 7km
Vzdálenost: 9km

Nová místa

+ přidat
Most bývalé Polní dráhy - Ocelový most přes plavební kanál u Vltavy v Praze Bubenči, postavený v roce 1908, je v současné době technickou památkou.
Ozubnicová trať Tanvald - Harrachov - Z Tanvaldu do Harrachova, na pomezí Jizerských hor a Krkonoš, byla na počátku dvacátého století vybudována ozubnicová trať.
Lipová alej republiky Hlince - V roce 2018 byla vysázena lipová alej v katastru obce Hlince poblíž Berounky.
Břekové stromořadí - Alej jeřábů břeků nedaleko řeky Berounky je krásnou ozdobou.

Nové ubytování

+ přidat
FKK kemp Úštěk (bez plavek) - Pokud rádi trávíte volný čas v pohodě a klidu, s přátelsky naladěnými lidmi a hlavně bez oblečení, jste na správném místě. K odpočinku na Vaší dovolené nebudete potřebovat, při pobytu v našem kempu, žádné oblečení a plavky už vůbec ne. Můžete si tak užít svobodu volného těla na slunci u vody na čerstvém vzduchu Českého středohoří u břehu jezera Chmelař a historického městečka Úštěk v námi vytvořeném koutě přírody jen pro vás. FKK kemp Úštěk je naturistický kemp pouze pro naturisty, nudisty a všechny ostatní slušné naháče, kde panuje rodinná a kamarádská pohoda, na bázi úcty a vzájemné tolerance. Kemp je výhradně bez plavek. Být nahý není povinností. Každý se může pohybovat tak, jak se zrovna cítí. Pouze plavky jsou vyjma dětí zakázány. Může se tedy stát, že například večer, když se ochladí bude někdo zabalený až po uši, někdo třeba jen v triku a nebo také úplně nahý.
Levné ubytování České Budějovice pension Minor - Levné ubytování České Budějovice pension Minor nabízí kvalitní pobyt za nejlepší přijatelnou cenu. Ubytování nedaleko centra města i výstaviště České Budějovice, nedaleko kolejí VŠTE, firmy Robert Bosch a pivovaru Budvar.
Chalupa U Bobra - Chalupa se nachází v Beskydech. Ubytování je pro rodinku, kde mají domácí prostředí s veškerým vybavením, počet lůžek je 9 až 12 osob. Na zahradě je posezení s grilem. V blízkosti je lanová dráha na výlety na Pustevny a nejen pro děti lanový park Tarzanie.
Chata Lucie - Rodinná Chata Lucie se nachází na úpatí hory Říp, pouhých 30 minut od Prahy. Ubytování až pro 12 osob v plně vybavené chatě. Během pobytu zajisté oceníte bezdrátový internet, saunu, gril, krb, trampolínu, v létě bazének a spoustu dalšího vybavení pro zpříjemnění pobytu.

Nové restaurace

+ přidat
Restaurace Podháj - Restaurace Podháj - Modřišice
Zámecká restaurace - Restaurace Pivovar a Penzion GRASEL
Hostinec a kemp na Slapnici - Hostinec a kemp Na Slapnici leží v hezké krajině nedaleko soutoku Zbirožského potoka a řeky Berounky mezi obcemi Skryje a Čilá, kousek od okouzlující přírodní rezervace Skryjská jezírka. Je to malý, klidný a čistý kemp, ideální pro rodiny s dětmi.
Restaurant Sequoia - Restaurace Sequoia je součástí hotelového resortu Zámek Ratměřice. Vynikajícímu renomé se těší především díky nabídce česko-slovenských gastro klasik v nové svěží podobě.