Zámek Kynžvart
| Typ: | Zámek |
|---|---|
| Kraj: | Karlovarský kraj |
| Okres: | Okres Cheb |
| Město: | Město Lázně Kynžvart |
| Výška: | 587 m n.m. |
| GPS: | 50°0'15.958"N, 12°36'18.737"E |
Stavební vývoj Kynžvartu: od tvrze přes barokní zámek až k empírové vile
Na místě dnešního zámku původně stávala renesanční tvrz; koncem 16. století ji dali zbudovat páni z Cedvic a poprvé se připomíná r. 1600. Kvůli účasti Cedviců ve stavovském povstání byl jejich majetek po bitvě na Bílé hoře zkonfiskován; vlastníkem tvrze i okolního panství (jakožto konfiskátu) se r. 1630 stává Johann Reinhard von Metternich se svými bratry. Během třicetileté války však tvrz zpustla; Metternichové ji nechávají strhnout a na jejím místě staví v l. 1681-1691 nový barokní zámek.
R. 1818 zdědil kynžvartské panství princ Klemens Wenzel von Metternich (1773-1859), rakouský ministr zahraničí (1809-1848) a státní kancléř (1821-1848). Metternich, povýšený r. 1813 do dědičného knížecího stavu, patřil ve své době k nejvýznamnějším evropským politikům a diplomatům (mj. byl iniciátorem Vídeňského kongresu a organizátorem Svaté aliance). Jeho osoba představuje bezesporu nejslavnějšího majitele kynžvartského zámku a panství. Metternich se rozhodl přebudovat stávající barokní zámek na venkovské reprezentativní sídlo. Rozsáhlou přestavbu ve stylu vídeňského klasicismu provádí v l. 1821-1839 (některé prameny udávají l. 1833-1839) renomovaný vídeňský architekt italského původu Pietro Nobile; musí přitom akceptovat řadu kancléřových návrhů a náročných požadavků. Trojkřídlý zámek tak získává podobu empírové vily. Středu čestného dvora dominuje litinová kašna zdobená plastikami delfínů. O ambicióznosti stavby svědčí též výše osobní půjčky, kterou Metternichovi k uskutečnění projektu poskytl dne 23. září 1822 bankéř Salomon Rothschild; jednalo se o 900 tisíc zlatých (odpovídající cca 45 miliónům eur) se splatností 12 let a s pětiprocentním úrokem. Šest dní po realizaci půjčky je všem pěti bratrům Rothschildovým udělen dědičný titul rakouských svobodných pánů.
Současně s přestavbou sídla probíhala i úprava okolní krajiny; pod vedením vídeňského dvorního zahradníka Riedla je nově zřízen rozsáhlý anglický park (s rozlohou téměř 100 ha jeden z největších v Čechách), který Nobile doplnil drobnými architekturami a plastikami (např. lesní kaple sv. Kříže, socha bohyně Diany, 15 m vysoký granitový obelisk – k poctě císařů Františka I. a Ferdinanda V.). V parku najdeme také altánky, průhledy, okrasné stromy a řadu rybníků.
19. stol.: rezidence kancléře Metternicha - magnet společenské smetánky
20. – 40. léta 19. století jsou obdobím hlavního kancléřova zájmu o Kynžvart. Zámek se stává Metternichovým nejoblíbenějším sídlem; pobývá zde řada celebrit tehdejšího společenského života, např. básník a vědec Johann Wolfgang von Goethe (v r. 1818 a 1822) nebo ruští carové Alexandr I. a Mikuláš I. Jako vychovatel kancléřových dětí tu působí rakouský spisovatel a malíř Adalbert Stifter (1805-1868), jeden z nejvýznamnějších představitelů biedermeieru. V důsledku událostí revolučního roku 1848 odchází Metternich do tříletého londýnského exilu; po návratu do Rakouska pak poslední léta svého života tráví střídavě ve Vídni a v ústraní kynžvartské rezidence.
Poválečné peripetie zámku: US army, dřevomorka, 24 let oprav, prestižní cena
Metternichům patřil Kynžvart až do r. 1945, kdy jim byl zámek zkonfiskován. Po 2. světové válce zde krátce sídlilo velitelství 3. divize americké armády a r. 1947 přechází objekt do přímé správy státu. Metternichovská rezidence je otevřena pro veřejnost, avšak r. 1976 musí být zámek uzavřen a kompletně vystěhován kvůli dřevomorce, která napadla část knihovny, krovů a podlah. Teprve r. 1994 dochází po generální opravě znovu k zpřístupnění části expozice. I díky finanční podpoře z programu Phare Evropské unie byla v l. 1998-2000 dokončena celková rekonstrukce objektu; náklady na ni dosáhly 82 miliónů korun. Za tento počin Kynžvart získává za rok 2001 nejvyšší evropské ocenění v oblasti památkové péče – prestižní medaili Europa Nostra. Od r. 2005 je zámek členem mezinárodní Hradní stezky (Burgenstrasse), jež spojuje památky na trase mezi Mannheimem a Prahou.
Krásné interiéry plné exkluzivit: sběratelský odkaz kancléře i mistra kata
Hlavní prohlídková trasa zahrnuje 25 reprezentačních místností. Z velmi hodnotných stylových klasicistních interiérů vyniká zejména kancléřova knihovna, patřící k nejvýznamnějším zámeckým bibliotékám v ČR. Její základ tvoří knihovna trevírského arcibiskupa a kurfiřta Lothara von Metternicha (1551-1623), která byla na Kynžvart přemístěna z Koblence. Dnes bibliotéka obsahuje asi 12 000 titulů ve 24 000 svazcích; mezi nimi se nachází 130 vzácných rukopisů (včetně pozoruhodného fragmentu Starého zákona z konce 8. století) a 230 inkunábulí (prvotisků), jež představují největší sbírku inkunábulí v Česku. Během svého života získal kancléř Metternich (koupí či darem) velké množství uměleckých předmětů; ty dnes mohou návštěvníci obdivovat v četných expozicích. K nejatraktivnějším patří Kabinet kuriozit s autentickou instalací kynžvartského zámeckého muzea, jednoho z nejstarších veřejně přístupných muzeí v Evropě (založeného r. 1828); obsahuje unikátní sbírky mincí (asi 11 000 exemplářů), předměty slavných osobností (např. amulet lorda Byrona, hřeben a kadeř vlasů Marie Terezie, kord Ludvíka XIV.), historické, technické a orientální kuriozity, přírodniny, medaile či dvě staroegyptské mumie. Návštěvníky upoutá i zbrojnice s 220 exponáty nebo Expozice Karla Hussa s památkami na posledního chebského kata – zakladatele zámeckého muzea. (Mistr popravčí Karl Huss (1761-1838) působil po zrušení hrdelního práva města Chebu jako správce zámeckého muzea – pro tuto funkci ho Metternichovi doporučil J. W. von Goethe, Hussův přítel. Nadšený amatérský etnograf a mineralog Huss uložil své mimořádně cenné sbírky (zejména mincí a přírodnin) v r. 1828 právě na Kynžvartě). Pozoruhodná je též kolekce mramorových plastik italských mistrů, zejména Antonia Canovy (vyniká jeho sousoší Amor a Psýché) ve Velkém přijímacím sále. Další skvost se nachází v zámecké kapli sv. Antonína z Padovy - mramorový oltář s ostatky sv. Bonifáce, dar papeže Řehoře XVI. K nejcennějším předmětům Metternichova sídla patří čtyři deskové oltářní obrazy z doby před r. 1510, umístěné v Kuřáckém salónu; jsou dílem významného německého malíře Bernharda Strigela (asi 1460-1528). Z bezpočtu exponátů nutno ještě zmínit unikátní zlacený stolní servis Thomire, kancléřův rozkládací stůl (sloužil při jednání Vídeňského kongresu) nebo Metternichův kočár.
Kynžvart se může prezentovat dalšími zajímavostmi:
Kníže Metternich nechal v zámeckém parku vysadit pravděpodobně první bolševníky (bolševník velkolepý) na našem území. Semena tohoto nebezpečného invazního druhu údajně Metternichovi daroval během Vídeňského kongresu (1814-1815) car Alexandr I. Touto cestou mělo dojít k zavlečení bolševníku z Kavkazu do našich zemí. Zmíněná rostlina byla na Kynžvartu vysazena patrně mnohem dříve, než uvádí první záznam o jejím pěstování v zámeckém parku (r. 1862).
- V polovině 50. let 20. století byl zaměstnancem Státní památkové péče na zámku Kynžvart pozdější významný český spisovatel Ladislav Fuks, jehož nadchla a celoživotně ovlivnila Metternichova sbírka kuriozit.
- R. 1963 se na zámku natáčel legendární český filmový muzikál Kdyby tisíc klarinetů.
Zámek je plně bezbariérový. Vedle toho, že se Kynžvart stává skutečným pojmem v oblasti cestovního ruchu a památkové péče, stále častěji ho navštěvují badatelé a umělci, kteří zde nacházejí tvůrčí a inspirativní prostředí.
Zimoviště netopýrů
Bývalý pivovarský sklep s kamennými a cihlovými klenbami osidlují štěrbinové druhy, např. netopýr černý a ušatý. Další zimoviště se nachází v nedalekém sklepě vytesaném do žulové skály, kde pobývají netopýři velcí. Celkem bylo v obou sklepeních zjištěno 8 druhů netopýrů. Zajímavostí je občasný výskyt netopýra dlouhouchého, který v regionu patří k vzácným druhům. Pro letouny má velký význam také zámecký park - staré stromy s dutinami využívají jako letní úkryty, v okolí vodních ploch loví potravu. V podvečer se tak lze v okolí zámku setkat s netopýry „tváří v tvář“. Od roku 2017 se návštěvníci o zdejších obyvatelích dozvědí z výkladu průvodců (prohlídkový okruh parkem „Pod korunami stromů“). K dispozici jsou také pracovní listy Netopýři na hradech a zámcích, s jejichž pomocí se mohou hravou formou seznámit s životem těchto pozoruhodných živočichů. Více informací naleznete zde: http://napude.sousednetopyr.cz.
Otevírací doba:
| 1. 1.–31. 1. | uzavřen | |
| 1. 2.–30. 4. | út, čt | 12.45–13.00 |
| 1. 2.–30. 4. | út, čt | 14.45–15.00 |
| 30. 3.–30. 4. | so–ne | 9.00–16.00 |
| 19. 4. | pá | 9.00–16.00 |
| 22. 4. | po | 9.00–16.00 |
| 1. 5.–30. 6. | út–ne | 9.00–16.00 |
| 1. 7.–31. 8. | út–ne | 9.00–17.00 |
| 1. 9.–30. 9. | út–ne | 9.00–16.00 |
| 1. 10.–31. 10. | út, čt | 12.45–13.00 |
| 1. 10.–31. 10. | út, čt | 14.45–15.00 |
| 1. 10.–31. 10. | so–ne | 9.00–16.00 |
| 28. 10. | po | 9.00–16.00 |
| 1. 11.–30. 11. | út, čt | 12.45–13.00 |
| 1. 11.–30. 11. | út, čt | 14.45–15.00 |
| 1. 12.–12. 12. | út, čt | 12.45–13.00 |
| 1. 12.–12. 12. | út, čt | 14.45–15.00 |
| 13. 12.–31. 12. | uzavřen | |
