Hrad Střekov
| Typ: | Zřícenina |
|---|---|
| Kraj: | Ústecký kraj |
| Okres: | Okres Ústí nad Labem |
| Město: | Ústí nad Labem |
| Pohoří: | České středohoří |
| Výška: | 183 m n.m. |
| GPS: | 50°38'21.333"N, 14°3'2.219"E |
14. stol.: zrod hradu - králova strážní stanice zbudovaná Peškem z Veitmile
Dějiny hradu Střekova se začínají psát od počátku 14. století. Tehdy se český král Jan Lucemburský rozhodl vystavět nad řekou Labe strážní stanici, která by zajišťovala kontrolu a bezpečnost obchodu na labské vodní cestě. Ideální k tomuto účelu se zdála být mohutná nepřístupná skála, strmící vysoko nad hladinou Labe. Místo pro hrad bylo tudíž určeno, leč k jeho výstavbě tehdy králi chybělo dostatečné množství peněz. Panovník řeší problém šalamounky – dává pozemky v léno bohatému pražskému měšťanu Peškovi z Veitmile s podmínkou, že na skále vybuduje na vlastní náklady hrad; ten pak vladař Peškovi i s dědičnými právy daruje. Nový objekt měl sloužit nejen jako celní stanice, ale i jako mocenský opěrný bod v této oblasti Českého království.
Majitelé Střekova ve 14. – 20. století čili od Vartenberků k Lobkowiczům
Pešek z Veitmile buduje hrad v l. 1316-1319, ale dokončí pouze tzv. Velké stavení, dvoupatrovou budovu, která se stane nadlouho jednou z nejobývanějších částí střekovského sídla. Ještě r. 1319 prodává Pešek svůj hrad děčínským Vartenberkům; tento rod bude majitelem Střekova téměř sto let. V období husitských válek v první polovině 15. století patří hrad Vláškovi z Kladna, jeho potomkům pak objekt náleží až do r. 1479. Vlášek se čítal mezi stoupence krále Zikmunda a na Střekově poskytl azyl nejen proboštu Janovi, ale i části konventu roudnických augustiniánů a řádovým sestrám z benediktinského kláštera v Teplicích. Významné vlastníky hradu představují bratři Hanuš a Lorenc Glacové ze Starého Dvora. Po rozdělení majetku mezi tyto sourozence se od r. 1485 jediným držitelem Střekova stává bohatý měšťan Hanuš Glac; své sídlo nechává rozšířit a přestavět, buduje mj. i hradní kapli.
R. 1563 hrad získávají Lobkowiczové – nejprve Václav Popel, člen duchcovské větve rodu, a krátce po něm Polyxena z roudnické větve Lobkowiczů. Tomuto rodu bude Střekov patřit až do r. 1953, kdy hrad vyvlastní stát. Nutno podotknout, že celkově investovali Lobkowiczové do přestaveb, rekonstrukcí a údržby svého sídla již nemalou finanční částku. Jen za Václava Popela, který nechal upravit některé obytné části hradu, se údajně prostavělo na tři sta kop grošů a pět set zlatých.
Střekov za válek v 17. a 18. stol.: Sasové, Švédi a šest kulí od Laudona
Třebaže byl Střekov ve své historii nejednou využit pro vojenské a obranné účely, válečné běsnění se na jeho vzhledu výrazněji nepodepsalo. I proto je hrad velmi dobře zachován. Během třicetileté války obsazují Střekov r. 1631 Sasové a v r. 1634 na krátkou dobu Švédové; r. 1639 se hrad znovu stává opěrným bodem Švédů, kteří z něj ovládali okolní kraj. Po r. 1645 měla Torstensonova vojska na Střekově svou posádku, jež se mj. postarala o rozšíření a prohloubení koryta Labe; pohnutky k této činnosti byly svrchovaně pragmatické – měla se tím umožnit plavba větších lodí převážejících válečnou kořist.
Od r. 1658 (některé zdroje uvádějí od konce 17. století) hrad přestává být trvale obydlen. I přesto si jej v r. 1757 za sedmileté války zvolili Prusové jako svůj opěrný bod. Na Střekov tehdy zaútočila dělostřelecká kanonáda Chorvatů, jimž velel slavný rakouský generál Laudon. Důsledkem tohoto obléhání bylo údajně jediné vážnější poničení hradu, především Velkého stavení a kaple. Dodnes je ve zdivu Věžové brány (či ve strmé skalní stěně - výklady se někdy různí) jako memento válečných hrůz zaryto šest dělových koulí. Všechny naráz lze prý spatřit z jediného bodu na nádvoří. Legenda říká, že šťastlivci, který toto inkriminované místo najde, se do šesti dnů splní jeho nejtoužebnější přání… Pruská posádka odchází, hrad zůstává již trvale opuštěn a postupně se mění v romantickou zříceninu.
19. stol.: kultovní hrad romantiků
Přichází však 19. století a s ním nový trend - evropský romantismus, jenž vzedme vlnu opětovného zájmu o střekovskou pamětihodnost. Tajemná silueta hradu, působivě zakomponovaného do malebné krajiny Českého středohoří a opředeného mystériem pověstí, oslovuje nejen řadu turistů, ale i romanticky založených osobností. Střekov svou návštěvou poctí a inspiraci zde hledají takové hvězdy uměleckého světa jako básník Karel Hynek Mácha, proslulý Johann Wolfgang von Goethe, němečtí malíři Ernst Gustav Doerell a Adrian Ludwig Richter (jehož slavný obraz z r. 1837 „Přívoz přes Labe u Střekova“ je dnes vystaven v drážďanské galerii) či skladatel Richard Wagner. Tento věhlasný komponista se prý jedné noci při úplňku (během svého pobytu na hradě r. 1842) zahalil do bílého prostěradla a toulaje se po hradbách a nádvořích, hledal kýženou inspiraci; dle výsledku jí musel nalézt pořádnou porci - Wagner totiž na Střekově skládá báseň, jež se později stane podkladem pro libreto známé opery Tannhäuser. Slavný skladatel při práci na tomto díle údajně přespával v místnosti v patře věže (u druhé vstupní tzv. Věžové brány).
Zvýšený zájem o hrad si vyžádal přístavbu hospodářských budov na dolním nádvoří; r. 1830 byla na hradní terase také zřízena velmi oblíbená restaurace zvaná Wágnerka. (Dnes turistům slouží též novodobá luxusní restaurace Kovárna). Ještě v 19. století se Střekov dočkal nejnutnějších zabezpečovacích prací, jež nabývají podstatně většího rozsahu ve 20. století; jednotlivé části hradu tak byly postupně v několika etapách restaurovány. R. 1992 je objekt v rámci restitučních zákonů vrácen zpět rodu Lobkowiczů. V současnosti patří Střekov k nemnoha soukromým a veřejně přístupným hradům u nás.
Od Věžové brány k citadele: poutavá prohlídka s bonusem top výhledů
Z hradní terasy, kam turisté vstoupí z hlavního nádvoří Věžovou branou, se rozevírají překrásné výhledy na labské údolí a České středohoří. Kolem nově zrekonstruovaného Rytířského sálu (největší dochovaná místnost Střekova) lze po schodech projít k Velkému stavení; jedná se o nejstarší část hradu a bývají zde často výstavy fotografií. Následuje horní hradní terasa (opět nádherné výhledy, mj. na další historický objekt – střekovská zdymadla). Po průchodu kaplí už čeká Věžový palác, zřejmě nejzachovalejší část hradu; v přízemí se nachází expozice věnovaná historii Střekova, erby všech jeho majitelů a trojrozměrný model podoby hradu z konce 15. století. Patro paláce nabízí expozici romantismu, kopie obrazů E. G. Doerella či připomínku pobytu R. Wagnera. Obě místnosti Věžového paláce patří ke skvostům i z hlediska architektury. Následuje dominanta Střekova, válcová Velká věž, měřící 17 m (zpřístupněná). Poslední částí hradu je torzo předsunutého opevnění, tzv. citadela, s výhledy na Ústí nad Labem a okolí.
Otevírací doba v hlavní sezoně
Duben a říjen:
- středa–neděle 10:30–17:00
Květen a září:
- úterý–neděle 9:30–17:00
Červen, červenec a srpen:
- úterý–neděle 9:30–18:00
Připadne-li ale státní svátek na pondělí, je hrad během sezóny otevřen veřejnosti i v tento den.
Pokladna se uzavírá půl hodiny před koncem návštěvní doby, poslední prohlídka hradu je umožněna právě půl hodiny před koncem návštěvní doby.
Systém prohlídek:
Duben, květen, červen, říjen a listopad
Všední dny (mimo pondělí)
- pouze samostatné prohlídky se zapůjčeným textem*
- prohlídky s průvodcem pouze pro předem objednané větší skupiny†
Víkendy
- samostatné prohlídky se zapůjčeným textem*
- prohlídky s průvodcem vždy 1x za hodinu vždy v celou (první v 10.00 hodin, poslední hodinu před zavřením), maximální počet ve skupině 50 osob†
Červenec–Srpen
- samostatné prohlídky se zapůjčeným textem*
- prohlídky s průvodcem vždy v celou hodinu (první v 10.00 hodin, poslední hodinu před zavřením), maximální velikost skupiny 50 osob
Noční prohlídky
Prohlídky zahrnují výklad o historii hradu, zajímavosti a kuriozity, ale také drby a klepy… Užijte si výklad od průvodců v dobových kostýmech, poslechněte si dobovou hudbu za doprovodu slavnostního osvětlení. Noční prohlídky musí být objednány předem pro skupinu minimálně 20 osob. Výše vstupného se odvíjí od aktuálního ceníku uvedeného níže.
Vstupné
- Dospělí: 100 Kč
- Studenti, senioři a děti (6-15 let): 80 Kč
- Děti do 6 let: 1 Kč
- Rodinné vstupné (2 dospělí + 2 děti do 15 let): 220 Kč
- Vstup se psem je možný pouze na vodítku a je umožněn bezplatně.
Za vstupné i další zboží zakoupené na pokladně můžete zaplatit kartou.
Otevírací doba v zimním období
Prohlídku hradu lze zorganizovat i mimo sezónu. V případě zájmu o rezervaci prohlídky a informace o podmínkách pro její uskutečnění nás prosím kontaktujte na strekov@lobkowicz.com nebo čísle +420 475 531 596.
