Zámek Vizovice
| Typ: | Zámek |
|---|---|
| Kraj: | Zlínský kraj |
| Okres: | Okres Zlín |
| Město: | Vizovice |
| Výška: | 301 m n.m. |
| GPS: | 49°13'11.551"N, 17°51'1.835"E |
13. – 18. stol.: od kláštera k zámku aneb Uhrům, husitům a Turkům na ráně
Vizovický zámek stojí na místě někdejšího významného cisterciáckého kláštera Rosa Mariae, který r. 1261 založil Smil ze Střílek (podle něj býval klášter nazýván Smilheim). Od začátku svého vzniku musel Smilheim, ležící v exponované příhraniční oblasti, čelit řadě vojenských vpádů, především ze sousedních Uher; r. 1418 ho mj. vypálili husité. Během své historie byl klášter pobořen a vypleněn ještě několikrát; jeho konec se datuje k r. 1485. V opevněném areálu zaniklého objektu nechává Zdeněk Kavka Říčanský zbudovat v l. 1568-1570 renesanční zámek zvaný Nový Smilheim, který však během 17. století zpustošili turečtí nájezdníci.
18. - 19. stol.: éra Blümegenů, čili barokní mistrál a zrod vzácné obrazárny
R. 1746 zámek v dražbě kupuje za 176 500 zlatých olomoucký kanovník a pozdější královéhradecký biskup, hrabě Heřman Hannibal z Blümegenu (1716-1774). Ten dává poničenou renesanční budovu zbořit; na jejím místě pak v l. 1749-1770 vzniká podle projektu význačného brněnského architekta Františka Antonína Grimma honosný barokní zámek. Grimm jej pojal v tehdy moderním francouzském stylu. Spolu s barokní zahradou, která se tehdy rozprostírala na ploše dvakrát větší než dnes, tvořila rezidence komplex, jenž byl příkladem velkoryse pojatého šlechtického sídla a který je dodnes jedinečnou ukázkou pozdního baroka na Moravě. Zmíněný francouzský park s plastikami předního brněnského sochaře Ondřeje Schweigela byl v 19. století částečně upraven na park anglický s řadou romantických zákoutí. Heřman Hannibal shromáždil rozsáhlou obrazovou sbírku, která byla ve své době druhou nejvýznamnější u nás (hned za kroměřížskou arcibiskupskou obrazárnou). Kolekci děl středoevropských a italských umělců pak Heřmanův dědic Petr Alcantar z Blümegenu rozšířil o sbírku obrazů vlámských a nizozemských mistrů; tato výtvarná díla dodnes tvoří nejcennější část zámeckého mobiliáře. R. 1815 přechází vizovické panství i se zámkem do rukou Stillfriedů z Ratěnic, kteří je vlastní až do r. 1945.
Historický nábytek, porcelán, malířská díla, stolní hry i slivovice
Zámek tvoří dvoupatrová trojkřídlá budova ve tvaru písmene U, obepínající menší nádvoří; to je otevřeno směrem k předzámčí. Rezidenci kryje mansardová střecha s vikýři. Zámek s jednoduchou klasicistní fasádou se prezentuje pozoruhodnými interiéry, jež jsou zařízeny ve stylu baroka, rokoka, empíru a biedermeieru. Návštěvníci mají k dispozici dvě prohlídkové trasy. Jedna ukazuje reprezentativní prostory bohatě vybavené hodnotným nábytkem, množstvím porcelánu různé provenience a orientálních předmětů; najdeme na ní také jedinečnou sbírku obrazů, o které již byla zmínka výše. Okouzlí též reprezentační sál s nevšední nástěnnou výmalbou a vzácným gobelínovým sedacím souborem z 18. století. K r. 2010 pak byly podle historických materiálů a dobových fotografií reinstalovány hraběcí pracovna a hraběcí ložnice; obě místnosti takto získaly podobu z r. 1890. Nutno rovněž připomenout architektonicky unikátní zámeckou kapli Nanebevzetí Panny Marie, představující neobyčejně působivý interiér s plastickou výzdobou O. Schweigela. Druhý návštěvnický okruh přibližuje komorní atmosféru obytných prostor ve druhém patře. K vidění jsou zde pokoje rodinných příslušníků, hostů a služebnictva. V intimním prostředí salónků mj. defiluje velké množství autentických osobních předmětů bývalých majitelů; k nejzajímavějším bude zřejmě patřit kolekce dochovaných stolních společenských her. Popularitě se těší stálá expozice O historii pálení slivovice ve Vizovicích. Znamenitou příležitost k relaxaci skýtá malebný park s rybníkem a sochami. Na zámku rovněž probíhá řada kulturně-společenských akcí (např. Vizovické zámecké léto).
