Zámek Bučovice
| Typ: | Zámek |
|---|---|
| Kraj: | Jihomoravský kraj |
| Okres: | Okres Vyškov |
| Město: | Bučovice |
| Výška: | 215 m n.m. |
| GPS: | 49°8'55.020"N, 17°0'3.783"E |
Historie zámku
Bučovický zámek je unikátní tím, že na rozdíl od většiny našich renesančních zámků nejde o přestavbu staršího sídla (hradu či tvrze), ale o originální stavbu typu „palazzo in fortezza“. Za nestandardní pro tehdejší dobu lze také považovat situování objektu do údolí. Zámek byl vybudován v letech 1567 – 1582 podle jednotného projektu jako celý komplex včetně zámecké zahrady a předzámčí. Tento areál obklopovala a chránila hradba s vodním příkopem. Honosné renesanční sídlo nechal místo starší tvrze postavit Jan Šembera Černohorský z Boskovic, jeden z nejbohatších moravských šlechticů tehdejší doby. Díky svému vzdělání, bohatství a přehledu v oblasti stavitelství a umění vůbec mohl stavbu i dekoraci nové rezidence zadat prvotřídním umělcům (převážně italského původu nebo v Itálii vyškolených). Zámek a jeho výzdobu projektoval Jacopo Strada, architekt a správce uměleckých sbírek na císařských dvorech ve Vídni a v Praze, vlastního provedení stavby se pak chopil brněnský stavitel italského původu Pietro Gabri. Vznikl tak čtyřkřídlý, luxusně zařízený a dobře opevněný zámek se třemi patry arkád a komponovanou zahradou, který znamenitě reprezentoval postavení Jana Šembery i celého rodu.
Rod Boskovických vymírá po meči r. 1597, kdy Jan Šembera skonal; jeho dvě dcery, Anna a Kateřina, se provdaly za bratry Karla a Maxmiliána z Lichtenštejna, čímž se Bučovice staly na tři a půl století součástí ohromného lichtenštejnského panství. Za Maxmiliána z Lichtenštejna byla v letech 1635 – 1637 na nádvoří umístěna monumentální kašna s postavou bakchanta držícího měch vína. Kašna je vynikající ukázkou kamenické práce florentského manýrismu; vytvořil ji vídeňský sochař Pietro Materna podle návrhu Giovanniho Giacoma Tencally. V této době byly také přistavěny 4 rohové věže s kovovými „lucernami“, které však pro velkou tíhu musely být z věží postupně sejmuty. 22. června 1645 hrstka vrchnostenských úředníků, myslivců a měšťanů ubránila zámek před útokem početného švédského oddílu; městečko však tehdy skoro celé vyhořelo. Již v r. 1685 přestal rod Lichtenštejnů na zámku sídlit; působila zde jen panská správa a od r. 1720 centrální lichtenštejnská účtárna. R. 1722 Lichtenštejnové přesunuli cenný mobiliář do Lednice a rakouského Rabensberku a zámecké prostory adaptovali na kanceláře a byty pro úředníky. Od té doby žádné podstatnější stavební úpravy nenarušily italský renesanční charakter zámku. R. 1945 se stal majetkem státu a sloužil jako depozitář zemědělsko-lesnického archivu (do r. 1958). Po restauraci reprezentativních místností byl zámek zpřístupněn veřejnosti. Také zahrada se dočkala rekonstrukce do původní renesanční podoby. Její plochu člení pravoúhlé trávníky s ornamentálně zastřiženými zimostrázy, tvarovanými habry a symetricky vysázenými zeravy.
Dominanta centra města Bučovice
Návštěvníky zámku upoutá zejména rozlehlé arkádové nádvoří s 90 sloupy – svou lehkostí, vzdušností a jemným zpracováním plastického dekoru (celkem 540 reliéfů). Kamenické práce prováděli Italové usazení v českých zemích Antonio Silva a Elia Canavale. Umělecky mimořádně hodnotná a unikátní je malířská a štukatérská dekorace interiérů; tematicky čerpá hlavně z antické mytologie, dále z bajkových, mravoličných satir i soudobých námětů. Vrcholné dílo raně rudolfínské doby představuje figurální štuková výzdoba od Hanse Monta v nejvýpravnější zámecké místnosti, v Císařském pokoji. Totéž lze říci o Montových plastikách v Ptačím sále. Umělecky vysoké úrovně dosahují též nádherné malby v Sále smyslů, Venušině sále a v zámecké barokní kapli; ta se navíc může pyšnit bohatou štukovou výzdobou z r. 1641 od Bernarda Biankiho. Pozoruhodnou raritou jsou nástropní malby v Zaječím pokoji, znázorňující převrácený svět, v němž zajíci převzali po lidech vládu nad světem.
Otevírací doba
- duben, říjen - soboty, neděle, svátky - 9:00 - 16:00
- květen, červen, září - denně mimo pondělí - 9:00 - 16:00
- červenec, srpen - denně mimo pondělí - 9:00 - 12:00 a 12:50 - 16:30
Vstupné
I. prohlídkový okruh - reprezentační sály
- plné vstupné - 60 Kč
- snížené vstupné I. - důchodci - 50 Kč
- snížené vstupné II. - děti 6-15 let, studenti, ZTP - 40 Kč
- rodinné vstupné - 2+3 - 160 Kč
II. prohlídkový okruh - výstavní sály zámku
- plné vstupné - 30 Kč
- snížené vstupné I. - důchodci - 20 Kč
- snížené vstupné II. - děti 6-15 let, studenti, ZTP - 10 Kč
- rodinné vstupné - 2+3 - 60 Kč
