Hrad Šternberk
| Typ: | Hrad |
|---|---|
| Kraj: | Olomoucký kraj |
| Okres: | Okres Olomouc |
| Město: | Šternberk |
| Pohoří: | Nízký Jeseník |
| Výška: | 301 m n.m. |
| GPS: | 49°43'59.397"N, 17°18'6.383"E |
Založení hradu Zdeslavem ze Šternberka
Hrad Šternberk založil v polovině 13. století Zdeslav ze Šternberka. První zpráva o tomto šternberském sídle pochází z r. 1269. Koncem 14. století byl hradní komplex podstatně rozšířen Albertem II. ze Šternberka, rádcem a přítelem Karla IV., vlivným diplomatem a vysokým církevním hodnostářem (postupně působil jako biskup ve Schwerinu, arcibiskup v Magdeburku a biskup v Litomyšli). Z tohoto období pochází mimo jiné hradní kaple. Za husitských válek Šternberk v r. 1426 dobylo kališnické vojsko Jana Tovačovského z Cimburka a r. 1430 po osmitýdenním obléhání táborité Prokopa Holého. V r. 1432 se však oslabená husitská posádka vzdala spojenému vojsku měst Olomouce, Litovle a Uničova.
Dějiny hradu od 15. do současnosti
V 15. století Šternberk několikrát mění majitele. Po smrti Petra ze Šternberka hrad vlastní páni z Kravař (do r. 1466), kteří na svém sídle, v době husitských válek citelně poškozeném, zahájili opravné práce. Pány z Kravař poté na Šternberku střídá Albrecht Kostka z Postupic, přítel krále Jiřího z Poděbrad. V r. 1480 získává hrad rod Berků z Dubé a Lipé, čímž přešlo šternberské panství téměř na sto let do rukou tohoto významného šlechtického rodu. Po rozsáhlém požáru Šternberka v r. 1538 provedli Berkové na hradě řadu renesančních přestaveb a také v podhradí dali vybudovat systém hospodářských a správních budov. V letech 1570 – 1647 Šternberk náležel slezským knížatům z Münsterberku, za nichž se v oblasti zvýšil počet německého a protestantského obyvatelstva. V noci z 15. na 16. února r. 1620 na hradě přenocoval „zimní král“ Fridrich Falcký. V době třicetileté války utrpělo městečko Šternberk devastující škody od četných vojsk, jež krajem procházela. Hrad po většinu doby ovládali císařští, kteří drancování města nejenže po většinu času nečinně přihlíželi, ale dokonce se na něm i sami významně podíleli. R. 1627 hrad načas obsadili Dánové a v letech 1643 a 1645 – 1646 Švédové. R. 1643 na šternberském hradě patrně pobýval proslulý švédský generál Torstenson. Na sklonku třicetileté války získal Šternberk sňatkem württemberský kníže Sylvius Nimrod, až konečně r. 1695 objekt přešel do majetku Lichtenštejnů. Nový vlastník tohoto sídla Jan Adam Ondřej z Lichtenštejna zamýšlel starý hrad přestavět na barokní zámek, tento plán však zmařila jeho smrt r. 1712. V letech 1741 a 1758 sužovali Šternbersko Prusové, jejichž řádění učinil přítrž až proslulý rakouský vojevůdce generál Gideon Ernst von Laudon.
Na sklonku 19. století nechal kníže Jan II. z Lichtenštejna zchátralý hrad opravit. Součástí úprav bylo také zavedení vodovodu, horkovzdušného topení a zřízení koupelen. Stavební práce, které proběhly v letech 1886 – 1890 v duchu tehdy módní novogotiky, řídil vídeňský architekt Karl Kayser. Přestože při nich došlo k řadě tvrdých a málo citlivých zásahů do původní stavební podoby objektu, vzniklo reprezentativní sídlo splňující požadavky moderního aristokrata Jana II., který zde mohl postupně prezentovat své bohaté umělecké a lovecké sbírky. Na přestavbu hradu navazuje potom v letech 1907 - 1909 založení krajinářského přírodního parku (podle návrhu Alberta Esche). Lichtenštejnové měli Šternberk v držení do r. 1945, kdy jim byl na základě Benešových dekretů hrad vyvlastněn.
Hrad Štenberk dnes
Hrad dnes láká návštěvníky nevšední atmosférou; nabízí zhlédnutí tří prohlídkových okruhů v letní turistické sezóně a návštěvy různých akcí v průběhu celého roku. Z původní stavby se zachovaly zbytky opevnění, zdi hlavního paláce a také mohutná okrouhlá věž. Dochovala se také gotická kaple s věžičkou, ve které jsou původní nástěnné malby a portál. Předhradí pochází z renesanční přestavby, nachází se zde velký dvůr, obklopený hospodářskými a správními budovami a most spojující hrad s městem. Nejzajímavější jsou prostory renesančního paláce, hlavně pak Vizitkový sál se jmény kreslenými na zdech. Dřevěné vyřezávané stropy Rytířského sálu, Velké ložnice a dalších místností byly obnoveny v 19. století. Při prohlídce mohou návštěvníci vidět v interiérech hradu sbírky dokumentující vývoj životního stylu a výtvarného umění od gotiky po baroko. V podhradí zaujme unikátní muzeum hodin.
Zimoviště netopýrů
Hrad přitahuje i netopýry. Každoročně zde tráví zimu pod obložením oken několika hradních pokojů až 1800 netopýrů hvízdavých a 80 netopýrů rezavých. Takovéto nadzemní zimoviště je v rámci ČR unikátem. Na hradě nyní probíhá výzkum, jehož cílem je aktualizovat informace o úkrytech netopýrů, jejich druzích a počtech a také zjistit, zda se tu nevyskytuje i letní kolonie. O zdejších netopýrech se návštěvníci dozvědí během prohlídky přímo od průvodců, kteří je zmiňují při průchodu Netopýřím a Holandským pokojem. Více informací naleznete zde: http://napude.sousednetopyr.cz.
Otevírací doba
- březen - soboty, neděle a svátky - 10:00 - 14:00
- duben - středa - pátek - 10:00 - 14:00, so-ne 10:00 - 16:00
- květen, červen a září - denně mimo pondělí - 10:00 - 16:00
- červenec a srpen - denně mimo pondělí - 10:00 - 17:00
- říjen - soboty, neděle a svátky - 10:00 - 16:00
Vstupné
trasa Liechtensteinské sbírky
- plné - 110 Kč
- snížené - 75 Kč
- rodinné - 295 Kč
trasa Zaniklá šlechtická sídla severní Moravy a Liechtensteinské sbírky
- plné - 140 Kč
- snížené - 100 Kč
- rodinné - 380 Kč
doprovodná výstava Liechtensteinská dominia střední Moravy
- plné - 20 Kč
- snížené - 20 Kč
- rodinné - 20 Kč
