Hrad Český Šternberk
| Typ: | Hrad |
|---|---|
| Kraj: | Středočeský kraj |
| Okres: | Okres Benešov |
| Město: | Český Šternberk |
| Pohoří: | Středočeská pahorkatina |
| Výška: | 342 m n.m. |
| GPS: | 49°48'33.382"N, 14°55'34.526"E |
Od zakladatele Českého Šternberka do druhé půlky 15. století
Český Šternberk nesporně patří k našim nejhodnotnějším a zároveň i nejstarším šlechtickým hradům. Tento gotický skvost se tyčí na úzkém skalnatém hřebeni v údolí řeky Sázavy ve stejnojmenném městyse, necelých 15 km severně od Vlašimi na Benešovsku, a řadí se rovněž mezi nejlépe zachované hradní celky u nás. K vysoké návštěvnosti hradu přispívá i jeho snadná dostupnost (blízkost dálnice D1)
Zakladatelem hradu byl Zdeslav, syn Diviše z Divišova, práchenského purkrabího. V letech 1235 - 1241 si zbudoval nedaleko rodové kolébky Divišova nový raně gotický hrad Šternberk. Zdeslav (zemřel r. 1263) a jeho syn Jaroslav patřili k okruhu důvěrníků Přemysla Otakara II., od něhož získali další panství na střední Moravě a krátce po polovině 13. století tam založili druhý hrad - Moravský Šternberk. Zdeslav dal novému sídlu název podle svého erbovního znaku - osmicípé zlaté hvězdy ležící v modrém poli. Vlivem tehdejší módy (poněmčování) tak jméno hradu znělo Sternberg (Stern: hvězda, Berg: hora), počeštěno na Šternberk či Šternberg; rod Divišovců se tudíž začal nazývat ze Šternberka. Šternberkové vlastnili hrad po většinu doby jeho trvání a jako majitelé drží tento objekt doposud. Není patrně v české historii panského sídla, jehož současný majitel by pocházel ze stejného rodu jako zakladatel hradu. Šternberkové se také zasloužili o různá rozšíření a úpravy svého sídla, zejména v průběhu 14. století a po r. 1479.
Od doby Jiřího z Poděbrad do současnosti
Přestavbě hradu ve čtvrté čtvrtině 15. století předcházelo dobytí a poboření Českého Šternberka vojskem krále Jiřího z Poděbrad r. 1467. Tato událost byla reakcí na vystoupení Zdeňka Konopišťského ze Šternberka v čele tzv. Jednoty zelenohorské proti králi. Poškozený hrad Šternberkům - jmenovitě Petrovi - vrátil až po dvanácti letech (tj. r. 1479) král Vladislav II. Jagellonský. Petr ze Šternberka patřil k tzv. holické větvi rodu; zastával významné funkce zemského soudce a komorníka. Zkušenost s dobytím hradu vojskem Jiřího z Poděbrad vedla majitele k zesílení obranyschopnosti tohoto sídla, k rozšíření a modernizaci jeho opevnění. Na severní straně vzniklo rozsáhlé předhradí, na jižní pak předsunutá bašta. Tím byl zvýrazněn protáhlý půdorys hradu a vpodstatě ukončen jeho stavební vývoj maximálním využitím plochy hřebene. Václav Jiří Holický ze Šternberka sice po r. 1664 přistoupil k dalším stavebním úpravám, ty se však dotkly hlavně interiérů hradu, jimž se dostalo malířské a zejména bohaté barokní štukové výzdoby. R. 1712 zemřel Jan Václav a tím po meči vymírá holická větev Šternberků. Hrad tak dědictvím i prodejem přechází do rukou jiných majitelů, než byli Šternberkové. Noví vlastníci nechali na hradě provést některé přestavby a úpravy, mezi nimiž vyniká výstavba tzv. Dolního zámku v podhradí za pánů z Götzenu před polovinou 18. století. R. 1841 hrad kupuje hrabě Zdeněk ze Šternberka; jeho rod vlastnil toto sídlo až do r. 1949, kdy jej zabral stát. R. 1992 byl hrad v rámci restitučního řízení oprávněně vrácen rodu Šternberků, jmenovitě Zdeňku Sternbergovi (nar. r. 1923), prvorozenému synovi Jiřího Douglase.
Prohlídkové trasy na Českém Šternberku
Prohlídková trasa vede patnácti bohatě zařízenými prostorami. Navštěvník prochází rozlehlým, skvostně vybaveným rytířským sálem s mnohými cennými artefakty, vzácně vyzdobenou kaplí sv. Šebestiána, žlutým salónem s raně barokní štukaturou. (Autorem štukové výzdoby je italský mistr Carlo Brentano, jehož pobyt je na zdejším panství doložen v letech 1660 - 1667). Poté prohlídka pokračuje dámskou komnatou, útulnou knihovnou s několika tisíci svazky a vynikajícím obrazem, který je připisován Petru Brandlovi. Dále návštěvník vstupuje do rozlehlé jídelny, zdobené tabulovým stříbrem, jejíž stěny pokrývá galerie rozměrných portrétů představujících významné příslušníky šternberského rodu. Následuje orientální předsíň a snídaňový pokoj se sbírkou třpytivých stříbrných figurek, zařízený květinově intarzovaným nábytkem. Pracovna Jiřího Šternberka nabízí zájemcům o genealogii obrazový rodokmen v šesti generacích s 63 portréty předků v dobových kostýmech a uniformách. V dalších čtyřech komnatách se návštěvník postupně ocitá ve slohovém prostředí rokoka, biedermeieru, empíru a baroka a obklopuje ho množství stylových uměleckých děl. Zájemce o myslivost upoutá lovecký salón, jehož stěny zdobí trofeje různých druhů zvěře. Okruh patnácti expozičních místností se pak uzavírá vstupním schodištěm; zde jsou tři rozměrné obrazy, vytvořené Filipem Šternberkem, které znázorňují bitevní výjevy z 18., 19. a 20. století.
Zcela ojedinělá je šternberská sbírka dobových grafických listů, námětově zaměřených k dějinám třicetileté války. Tato kolekce mědirytin, shromážděná počátkem 20. století Jiřím Šternberkem, čítá 545 kusů a je hodnocena jako jedna z nejvýznamnějších sbírek této tématiky; jejími autory jsou Matouš Merian (1593 – 1650), Jiljí Sadeler (1570 – 1629) a Václav Hollar (1607 – 1677).
Zajímavosti na Českém Šternberku
Expoziční místnosti doplňuje zajímavá sbírka historických zbraní, soubory vzácného porcelánu a různé ukázky drobného uměleckého řemesla uplynulých staletí. Veřejnosti přístupná je i válcová věž s cimbuřím zvaná Hladomorna, stojící na jižní terase hradu a skýtající pěkný rozhled po okolí. V letní sezóně se na hradě koná řada tématických akcí. Na nádvoří je možnost vyslechnout si výklad o sokolnictví s živou ukázkou dravého ptactva, zhlédnout šermířské souboje rytířů nebo se zaposlouchat do tónů historických hudebních nástrojů.
Zimoviště netopýrů
Středověký hrad uvnitř skrývá luxusní zámecké pokoje. Sídlo starobylého rodu Sternbergů se stalo útočištěm pro vzácné okřídlenésavce. Pravidelně tu ve sklepích zimují tři druhy - netopýr černý, dlouhouchý a ušatý. Od roku 2017 je možné se o nich dozvědět více z výkladu průvodců. Při dětských prohlídkách obdrží malí návštěvníci pracovní list „Netopýři na hradech a zámcích“ se zábavnými kvízy a úkoly. V blízkém okolí hradu je také ukrytá keška zařazená do série „S Drákulou v netopýřím světě“. Díky ní mohou příznivci geocachingu navštívit místo spojené s výskytem netopýrů a zároveň se o nic dozvědí řadu zajímavostí.Více informací a pracovní listy zdarma ke stažení naleznete na: http://napude.sousednetopyr.cz.
Otevírací doba
- duben - sobota, neděle, svátky - 9:00 - 17:00
- květen, září, říjen - denně mimo pondělí - 9:00 - 17:00
- červen - denně mimo pondělí - 9:00 - 17:00
- červenec, srpen - denně mimo pondělí - 9:00 - 18:00
prohlídky mimo otevírací dobu - na objednání
Hrad je zcela uzavřen pouze ve dnech 23.-27. 12.
Vstupné
- dospělí - 150 Kč
- studenti do 26 let, důchodci - 100 Kč
- děti od 4 do 15-ti let - 100 Kč
- Rodinné (2 dospělí + 2-3 děti do 15 let) - 400 Kč
- ZTP do 18 let, ZTP/P - zdarma
- ZTP starší 18 let, průvodci ZTP/P - 100 Kč
