Hrad Rabí
| Typ: | Zřícenina |
|---|---|
| Kraj: | Plzeňský kraj |
| Okres: | Okres Klatovy |
| Město: | Rabí |
| Výška: | 492 m n.m. |
| GPS: | 49°16'44.466"N, 13°37'1.494"E |
Počátky hradu Rabí
Hrad měl v dobách své největší slávy rozlohu kolem 10 000 m2 (tj. 1 ha)a vynikal téměř dokonalým obranným systémem s dělovými baštami. Jeho hlavní hradní věž byla po karlštejnské druhá největší v Čechách. Rabí patří mezi objekty s bohatou architektonickou minulostí, neboť prodělalo řadu přestaveb a rozšiřování. Původní hradní jádro vzniklo patrně na začátku 13. století ve formě obytné obranné věže (tzv. donjon). Předpokládá se, že hrad měl za úkol jednak střežit obchodní cestu spojující města Sušici s Horažďovicemi, a jednak chránit okolní bohatá rýžoviště zlata na řece Otavě. O prvních majitelích Rabí neexistují žádné písemné zmínky. Podle předpokladu historiků byl hrad založen zřejmě německými hrabaty z Bogenu a později užíván rodem Wittelsbachů, protože oblast Sušicka patřila od r. 1124 do r. 1273 Bavorsku. Koncem 13. století se toto území pravděpodobně stalo opět součástí českého státu. Usuzuje se, že v této době hrad, stále ještě v podobě pouze obytně-obranné věže, obývali páni z Velhartic.
Rabí v době vrcholného středověku
Do psaných dějin vstupuje Rabí až mnohem později, r. 1380, kdy majiteli zdejšího území byli již Rýzmberkové. Rod Švihovských z Rýzmberka získal hrad od pánů z Velhartic někdy v průběhu 14. století. Okolo r. 1400 Švihovští Rabí rozšířili a opevnili, takže pak bylo považováno za jedno z nejpevnějších sídel v Čechách. V r. 1407 získal Rabské panství Jan z Rýzmberka, jenž byl znám jako politický činitel a později velký odpůrce kalicha. Proto se sem také za husitských válek stahovali katolíci z širokého okolí i se svým majetkem. Husité Rabí dvakrát dobývali. Poprvé na jaře r. 1420, kdy se hrad vzdal téměř bez boje. Druhé dobývání Rabí v létě r. 1421 již bylo mnohem urputnější a pro samotného Žižku se stalo doslova pohromou, protože zde přišel o své druhé oko. Za jakých okolností k této události přesně došlo, není prokázáno ani moderními výzkumy. Jedna verze tvrdí, že šíp zasáhl hrušeň nad Žižkovou hlavou a slavného vojevůdce oslepila tříska ze stromu. Podle jiné legendy mu oko cíleně vystřelil Přibík Kocovský, jeden z obránců hradu.
Od 16. století do současnosti
Po smrti Jana z Rýzmberka připadlo Rabí Vilému ml. z Rýzmberka a později jeho synovci Půtovi II. Švihovskému z Rýzmberka; ten se díky svému nesmírnému bohatství a vlivnému postavení (zastával úřad nejvyššího zemského soudce) zasloužil o nebývalý stavební rozmach objektu. Přestavba probíhala patrně za účasti předního architekta Benedikta Rejta. Hradní areál byl obehnán mohutnou obrannou zdí se systémem předsunutých dělových bašt. Za Půty věhlas a rozkvět hradu vrcholí. Půtovi synové, kteří vlastnili Rabí od r. 1504, se však velmi zadlužili a byli nuceni rodinné jmění postupně rozprodat. R. 1549 tak hrad získává slezský šlechtic Jindřich Kurcpach z Trachenberka. V následujícím období Rabí často střídá své majitele a doba jeho slávy je nenávratně pryč (Malovec z Libějovic, Vilém z Rožmberka, Chanovští z Dlouhé Vsi). Zkázu již téměř pustého sídla dovršili za třicetileté války Mansfeldovi vojáci, kteří Rabí vydrancovali a zpustošili. Posledními šlechtickými majiteli pustého hradu byli od r. 1708 páni z Lamberka. Okolo r. 1720 konečnou zkázu dokonal požár a také fakt, že volně přístupný hrad sloužil jako snadný zdroj stavebního kamene pro obyvatele okolních vsí. Lamberkové v r. 1920 darovali zříceninu za symbolickou 1 Kč Spolku pro zachování uměleckých, historických a přírodních památek v Horažďovicích. V této době začaly první práce s cílem hrad restaurovat a zamezit jeho úplnému zániku. V opravách se pak dlouhodobě pokračovalo i poté, kdy r. 1954 přešel objekt do rukou státu.
Hrad Rabí dnes
Hrad Rabí dnes představuje působivý komplex několika nádvoří, hradních paláců a rozlehlých sklepení. Nejstarší částí hradu je 26 metrů vysoká obytně-obranná věž (donjon) z počátku 14. století, která je nyní upravena jako vyhlídková. Pod touto věží vzniklo v průběhu 14. století malé hradní nádvoří s hradní studnou. Zajímavou ukázkou středověkého stavitelství jsou rabské sklepy, které se dochovaly ve velmi dobrém stavu. Návštěvníky zaujmou i místnosti Břeňkova paláce, kde lze spatřit model hradu ve třech vývojových etapách, erby šlechtických rodů - majitelů Rabí - od 14. do počátku 20. století, výstavu gotických a renesančních kamnových kachlů s replikou gotických kachlových kamen a expozici archeologických nálezů z přelomu 15. a 16. století. Bývalá hradní konírna slouží jako výstavní prostor, koncertní a svatební síň. Atraktivním zpestřením letní sezóny je areál dravých ptáků (v podhradí) s ukázkami sokolnictví. Během roku probíhá na hradě řada kulturních akcí.
Zimoviště netopýrů
Hrad není ani dnes zcela bez života, obývají ho tajuplní okřídlení nájemníci. Systém hradních sklepů vytesaných ve skále a tzv. “lednici” na horním nádvořívyužívají každoročně jako své zimoviště netopýři. Rabí patří k důležitým a také druhově nejpestřejším zimovištím letounů v pošumavské oblasti a jejich úkryty jsou tu sledovány již od roku 1958. Celkem zde bylo v podzimním a zimním období zjištěno 12 druhů (např. n. dlouhouchý, velký, černý nebo ušatý). V areálu hradu je od srpna 2017 ukrytá keška zařazená do série S Drákulou v netopýřím světě. Díky ní mohou příznivci geocachingu navštívit místo spojené s výskytem netopýrů a zároveň se dozvědí řadu zajímavostí z jejich života. Více informací naleznete na: http://napude.sousednetopyr.cz
Otevírací doba
- duben - soboty a neděle - 10:00 - 16:00
- květen - denně mimo pondělí - 9:00 - 16:00
- červen až srpen - denně mimo pondělí - 9:00 - 17:00
- září - denně mimo pondělí - 9:00 - 16:00
- říjen - soboty a neděle - 10:00 - 16:00
Vstupné
VĚŽ (ZÁKLADNÍ OKRUH)
- Dospělí 120 Kč
- Děti do 6 letzdarma
- Mládež do 18 let 80 Kč
- Rodinné (2 dospělí + 1-3 děti do 15 let)310 Kč
- Senioři nad 65 let 80 Kč
- Držitelé průkazu ISIC, EYCA 80 Kč
- Držitelé průkazu ZTP, ZTP/P zdarma
- Průvodci ZTP/P zdarma
- Držitelé průkazu ICOMOS, Národní muzeum a organizací Ministerstva kultury zdarma
- Novináři po předchozí akreditaci zdarma
- Držitelé volné jednorázové nebo rodinné vstupenky NPÚ zdarma
- Organizovaná skupina MŠ, ICOMOS, ZTP, ZTP/P, NM a MK s rezervací 20 Kč/os
PALÁC (ZÁKLADNÍ OKRUH)
- Dospělí 110 Kč
- Děti do 6 let zdarma
- Mládež do 18 let80 Kč
- Rodinné (2 dospělí + 1-3 děti do 15 let) 290 Kč
- Senioři nad 65 let 80 Kč
- Držitelé průkazu ISIC, EYCA 80 Kč
- Držitelé průkazu ZTP, ZTP/P zdarma
- Průvodci ZTP/P zdarma
- Držitelé průkazu ICOMOS, Národní muzeum a organizací Ministerstva kultury zdarma
- Novináři po předchozí akreditaci zdarma
- Držitelé volné jednorázové nebo rodinné vstupenky NPÚ zdarma
- Organizovaná skupina MŠ, ICOMOS, ZTP, ZTP/P, NM a MK s rezervací 20 Kč/os
PALÁC + VĚŽ
- Dospělí 180 Kč
- Děti do 6 letzdarma
- Mládež do 18 let 130 Kč
- Rodinné (2 dospělí + 1-3 děti do 15 let) 480 Kč
- Senioři nad 65 let 130 Kč
- Držitelé průkazu ISIC, EYCA 130 Kč
- Průvodci ZTP/P zdarma
- Novináři po předchozí akreditaci zdarma
NÁDVOŘÍ
- Dospělí40 Kč
- Děti do 6 let zdarma
- Mládež do 18 let30 Kč
- Rodinné (2 dospělí + 1-3 děti do 15 let) 100 Kč
- Senioři nad 65 let30 Kč
- Držitelé průkazu ISIC, EYCA30 Kč
- Průvodci ZTP/P zdarma
- Novináři po předchozí akreditaci zdarma
PODZEMÍ KOSTELA
- Dospělí 30 Kč
- Děti do 6 let zdarma
- Mládež do 18 let20 Kč
- Rodinné (2 dospělí + 1-3 děti do 15 let)70 Kč
- Senioři nad 65 let 20 Kč
- Držitelé průkazu ISIC, EYCA 20 Kč
- Průvodci ZTP/Pzdarma
- Novináři po předchozí akreditaci zdarma
.jpg)
