Hrad Roštejn
| Typ: | Hrad |
|---|---|
| Kraj: | Kraj Vysočina |
| Okres: | Okres Jihlava |
| Město: | Doupě |
| Pohoří: | Českomoravská vrchovina |
| Výška: | 680 m n.m. |
| GPS: | 49°15'4.917"N, 15°25'35.013"E |
Historie Roštejna
První spolehlivý písemný údaj o Roštejně pochází z r. 1339, kdy Telč s okolím získal Oldřich z Hradce od krále Jana Lucemburského výměnou za hrad Bánov. První písemná zmínka týkající se hradu samotného je uvedena v zemských deskách brněnských z r. 1353. Páni z Hradce (boční větev Vítkovců) vybudovali Roštejn v první polovině 14. století. Toto feudální sídlo plnilo funkci obranného a strážního hradu a bylo zařazeno do celého systému pohraničních pevností. Kvůli exponované poloze hradu na pomezí Čech a Moravy docházelo k postupnému zdokonalování jeho obranyschopnosti. Svou odolnost prokázal r. 1423, kdy hrad Roštejn obléhali husité pod vedením Jana Hvězdy z Vícemilic. Přestože došlo k poboření dřevěného hrazení a předhradební hlídkové věže, Roštejn zůstal nedobyt. Postupně však hrad svůj vojenský význam ztrácel. V druhé polovině 16. století Zachariáš z Hradce nechal Roštejn zásadně přestavět v duchu renesance na letní lovecké sídlo s rozlehlou oborou v blízkém okolí. Hrad byl zvýšen o jedno patro, uvnitř objektu vznikl rytířský sál a hradní kaple. Po vymření pánů z Hradce r. 1604 přechází Roštejn právem dědiců do rukou Slavatů z Košumberka. Za třicetileté války (r. 1643) hrad citelně poškodili Švédové. Po Slavatech se na Roštejn dostávají Lichtenštejni z Kastelkornu a naposledy Podstatští - Lichtenštejni; ti hrad vlastnili až do r. 1945, kdy jeho správu převzal stát. K výraznějším stavebním úpravám již nedošlo. Jen v 18. století byla kaple přebudována v barokním slohu. Od počátku 19. století přestal být Roštejn šlechtickým sídlem, bydlel tu pouze panský myslivec, pro něhož vystavěli budovu vedle hradní brány. Ostatní části hradu zpustly. V r. 1915 po úderu blesku do věže Roštejn z větší části vyhořel a postupně se stával zříceninou. Zásadní opravy hradu začaly až v r. 1958 a probíhaly postupně až do r. 1981.
Roštejn pro návštevníky
Renesanční interiéry s trámovými stropy, nástěnnými malbami, renesančními krby a další původní výbavou patří k našim nejoriginálněji zachovaným. Na hradě lze rovněž obdivovat malby předního českého krajináře Františka Bohumíra Zvěřiny z r. 1864. V původně obytných prostorách je umístěna stálá expozice dokumentující nejen historii Roštejna, ale také způsob života a řemeslný um našich předků v této oblasti Vysočiny (expozice porcelánu a cínu, výrobky ze dřeva, lovecké zbraně a doplňky, prostý dobový nábytek a expozice kamenictví). Obzvlášť atraktivní jsou pozdně renesanční fresky erbů (přes 700) ze 17. století v Erbovním sále, dále Botanický sál s malbami rostlin z počátku 19. století a též sedmimetrový dřevěný betlém vytvořený třešťskými betlémáři. Netradičně se mohou návštěvníci s Roštejnem seznámit při nočních prohlídkách s duchy a strašidly (v červenci a srpnu). Na hradě se také konají folkové a pohádkové večery.
K Roštejnu se váže několik pověstí, z nichž nejznámější je legenda o stavbě hradu s výpomocí čerta.
