Hrad Hamrštejn
Typ: | Zřícenina |
---|---|
Kraj: | Liberecký kraj |
Okres: | Okres Liberec |
GPS: | 50°47'11.602"N, 14°58'14.542"E |
Biberštejnové byli významnými protivníky husitů, kteří v době jejich expanze obsadili právě sousední Grabštejn – ten se nachází pouhých 10 km odtud. Husité měli svůj opěrný bod také v chrastavské tvrzi. V roce 1433 došlo k významnému vítězství Biberštejnů nad husitským vojskem – část posádky z hradu Grabštejna, která se vracela z výpadu po oblasti Frýdlantska, byla rozprášena a pobita, načež vojsko Oldřicha z Biberštejna podniklo nájezd na tvrz v Chrastavě, kterou dobylo a vypálilo. Husitům se ovšem podařilo vytvořit jízdní oddíl 400 mužů, kterému velel Jan Čapek ze Sán, a 23. února 1433 se jim podařilo obsadit hrad Hamerštejn. Ten byl v držení Husitů až do roku 1435.
Po skončení slávy husitského revolučního hnutí válčili Biberštejnové s Doníny. Biberštejnové se přidali na stranu Lužice a společně dobyli Grabštejn.
Od roku 1454 patřil hrad Hamerštejn Václavu z Biberštejna, který byl na straně uherského krále Matyáše Korvína. Majitelé hradu ale později neuznali za českého krále Vladislava II. Jagellonského a hrad byl od té doby propadlým lénem - až do počátku vlády Ludvíka Jagellonského, který v roce 1517 znovu všechny statky propůjčil Oldřichovi z Biberštejna.
V roce 1551 zemřel poslední vlastník hradu Kryštof z Biberštejna, a od té doby byla frýdlantská větev tohoto rodu bez dědiců a veškeré panství, tedy i hrad Hamerštejn, připadlo králi.
V roce 1558 hrad Hamerštejn zakoupil Bedřich z Redernu, a to včetně veškerého libereckého a frýdlantského panství. Hradní objekt byl však v té době již opuštěný a zchátralý.