Hrad Hoštejn
| Typ: | Zřícenina |
|---|---|
| Kraj: | Olomoucký kraj |
| Okres: | Okres Šumperk |
| Výška: | 369 m n.m. |
| GPS: | 49°52'36.496"N, 16°46'36.000"E |
Hrad byl založen v druhé polovině 13. století rodem Hrabišiců, konkrétně Borešem z Rýzmburka. Hrad byl stavěn jako protizbraň vůči pánům ze Zábřeha, kteří stáli na straně Přemysla Otakara II. Páni z Rýzmburka se naopak přikláněli k německému králi Rudolfu Habsburskému a po bitvě na Moravském poli, kde byl Přemysl Otakar II. smrtelně zraněn, získali navíc do svých rukou hrad Hoštejn, který byl v té době dočasně v držení Protivy ze Zábřeha.
V dalších letech se hrad stal sídlem loupeživých rytířů. Tehdejší král Václav II. vyslal proti nim královské vojsko pod vedením Záviše z Falkenštejna, které hrad dobylo, a Záviš – králův otčím, byl pak jeho novým vlastníkem. V roce 1290 Záviš z Falkenštejna umírá a a hrad pak připadl pánům ze Šternberka.
V roce 1406 sloužil jako hejtman na hradě Holštejn Hynčík z Frývaldova, který byl opěrným bodem husitů ve zdejším kraji. V roce 1424 byl hrad napaden posádkou Albrechta Rakouského a byl při obléhání velmi těžce poškozen.
Od roku 1434 vlastnil hrad Hoštejn katolík Jan ze Zvole a z Hoštejna. Na zdejší panství si ovšem dělalo nárok více rodů, např. Tunklové z Brníčka. Od roku 1437 byl však hrad již v troskách.
Zbytky zdiva pak byly rozebírány a v 16. století dočasně posloužily jako útočiště pro loupežníky. V roce 1522 na hrad zaútočil Arkleb Trnavský z Boskovic, dobyl jej, ale stavba byla poškozena natolik, že přestala být obyvatelnou.
V roce 1845 byla v okolí hradu prováděna výstavba železniční trati z Olomouce do Prahy a tehdy bylo hradní zdivo využito na stavbu části tratě.
