Kaštel Mošovce
Typ: | Zámek |
---|---|
Kraj: | Žilinský kraj |
Okres: | Okres Turčianske Teplice |
Výška: | 490 m n.m. |
GPS: | 48°54'35.821"N, 18°53'19.899"E |
Éra Révaiovců končí rokem 1945
Rod Révaiovců zámeček vlastnil až do konce druhé světové války. Do té doby bylo toto rokokově-klasicistní sídlo udržováno ve výborném technickém stavu. Po roce 1945 jim byl zámeček odebrán a připadl státu. Sloužil pak jako budova Státního dětského domova pro válečné sirotky a hospodářskou část objektu přebudovali na mateřskou školu. Od 50. let tu byla v provozu internátní zvláštní škola a později Zemědělské odborné učiliště.
Požár šindelové střechy hasilo 14 hasičských sborů
V únoru roku 1963 se vznítila šindelová střecha, patrně od hořících sazí z komína. V té době tu bylo nasazeno 14 požárnických sborů a plameny prý sahaly až do výše dvaceti metrů. Celá střecha shořela, ale jinak byl zámeček téměř nepoškozen. Střecha pak musela být znovu vystavěna.
Luxusní hotel se zámeckým parkem
V roce 1995 zámeček odkoupila od zdejší obce Slovenská filmová tvorba Bratislava a po zdařilé rekonstrukci jej začala využívat k rekreačním účelům. Kaštel pak prošel koncem 90. let ještě jednou rekonstrukcí a od počátku nového milénia slouží jako zámecký luxusní hotel.
Dvoupodlažní budova obdélníkového půdorysu se nachází na okraji rozsáhlého parku. Ve vstupní chodbě je široké obvodové schodiště, zajišťující přístup do patra, ve sklepních prostorách zámečku najdete 9 metrů hlubokou kopanou studnu. V přízemí jsou všechny místnosti opatřeny jednoduchou klenbou, v patře mají místnosti obvykle rovné stropy. V reprezentačním sále se dochovala rokokově-klasicistní kachlová kamna.
Součástí areálu zámečku jsou hospodářské budovy z 1. poloviny 19, století ve tvaru písmene U. V době jejich vzniku byly využívány ke garážování kočárů, na počátku 20. století kočáry vystřídala auta barona Révaie. Po válce, kdy zámeček již patřil státu, tu parkovaly zemědělské stroje. V roce 2005 se i hospodářské budovy dočkaly významné rekonstrukce.
Kaštel Mošovce byl občas využíván jako filmová kulisa, natáčela se zde např. sága turčianských pánů Alžbětin dvůr.