Zámek Smolenice
| Typ: | Hrad a zámek |
|---|---|
| Kraj: | Trnavský kraj |
| Okres: | Okres Trnava |
| Výška: | 294 m n.m. |
| GPS: | 48°30'49.590"N, 17°25'56.804"E |
Smolenický hrad sloužil jako pevnost nad malokarpatským průsmykem
V místech dnešního zámku, jak tomu bývalo u mnoha zámeckých staveb, stál kdysi středověký hrad. Vznikl ve 14 století jako jedna z pevností zajišťujících bezpečnost území průsmyků Malých Karpat. Hrad byl královským majetkem, v roce 1388 jej daroval císař Zikmund Lucemburský Ctiborovi ze Ctibořic a Beckova. V 15. století jej pak obývala hrabata z Pezinku a Svätého Jura. V 16. století jsou jeho majiteli Orzságové a po nich Erdödyové, kterým hrad patřil až do 18. století.
Nedostatek financí na údržbu a požár dokonaly dílo zkázy
V roce 1777 se novým majitelem hradu stává Ján Pálffy. Hrad již byl v té době neudržovaný, Erdödyové neměli dostatek prostředků na jeho opravy a postupně se rozpadal a pustnul. Pálffyové hrad neobývali a k žádné další údržbě objektu nedošlo. Na počátku 19. století hrad vyhořel a zůstalo z něj jen torzo vnějšího opevnění a pětiboká věž. Teprve v roce 1887 hrabě Jozef Pálffy započal opravovat hradní bašty a částečně zastřešení zpustlého objektu.
Vzorem pro nový zámek byly francouzské romantické stavby
Současný Smolenický zámek se začal stavět až na počátku 20. století. V roce 1911 se stavby ujal hrabě Pálffy, výstavba probíhala podle návrhu architekta Jozefa Huberta, jemuž byly za vzor francouzské romantické zámky na Loiře. Ze starého hradu zůstala pouze část vnějšího opevnění.
Stavební práce probíhaly až do první světové války a pak musely být přerušeny. Pálffyové sem nechali převézt veškerý rodový archiv a nedostavěný zámek byl alespoň provizorně zakryt proti povětrnostním vlivům. Rod Pálffyů vlastnil zámek až do konce druhé světové války, poté jim byl zkonfiskován a připadl Československému státu.
Konec éry Pálffyů a Československá socialistická republika
Stavby zámku se pak ujala poválečná socialistická republika. Zámek se již ovšem stavěl za pomoci moderních technologií, např. klenby a věž byly odlévány jako železobetonové konstrukce. Část interiérů stavěl hrabě Pálffy v romantickém novogotickém stylu a zbývající prostory jsou již typickým duchem 50. let s keramickými obklady a podlahami z broušeného teraca (směs cementu a kamenné drtě, např. mramoru).
Stavbu se podařilo dokončit v roce 1953 a od té doby až dodnes je Smolenický zámek sídlem Slovenské akademie věd. Slouží jako kongresové a reprezentační centrum.
Zámek je částečně přístupný veřejnosti, natáčí se tu i filmové pohádky
Zámek je veřejnosti přístupný jen částečně, tzn. některé vybrané místnosti, zahrada a nádvoří. Jako jeden z mála slovenských zámků budovaných v romantickém duchu je často námětem pro natáčení filmových pohádek.
