Gelnica
| Typ: | Město |
|---|---|
| Kraj: | Košický kraj |
| Okres: | Okres Gelnica |
| Výška: | 377 m n.m. |
| GPS: | 48°51'21.377"N, 20°56'9.239"E |
Středověká kolonizace německými přistěhovalci
Osídlení oblasti kolem města Gelnica se podle archeologických nálezů datuje již do doby kamenné a bronzové. Údolí řeky Hnilec později obsadili Slované a po příchodu německých kolonizátorů na Spiš ve 12. století byla Gelnica povýšena na město – za vlády Bély IV. v roce 1264. Hlavní kolonizační vlna však přišla po vpádu Tatarů, okolí Gelnice obsadili Němci z Bavorska a Porýní a v údolí řeky Hnilec postupně vznikaly hornické obce, jejichž centrem byla právě Gelnica. V roce 1244 byl dostavěn kamenný hrad a v roce 1288 tu byl založen dominikánský klášter.
Rudné doly a výroba hřebíků a řetězů
V Gelnici a blízkém okolí se těžilo stříbro, zlato, olovo, měď a rtuť. V rudných dolech bylo zaměstnáno zhruba 400 horníků. Svobodným královským hornickým městem se stala Gelnica v roce 1435 na základě rozhodnutí císaře Zikmunda Lucemburského. Nejstarší městská pečeť, která se dodnes dochovala, je na listině z roku 1497.
V 2. polovině 19. století se Gelnica orientovala především na výrobu hřebíků a řetězů, v roce 1870 čítala výrobní síla v tomto ne zrovna tradičním odvětví průmyslové výroby 360 mistrů, 90 tovaryšů a 95 učňů. V této době se v Gelnici vyrábělo 90 milionů kusů hřebíků za rok, což bylo zhruba 27 železničních vagonů. Kromě železářské výroby byly v Gelnici aktivně činné cechy kožešníků, obuvníků, ševců, krejčích, řezníků a některé další.
V roce 1919 se stala Gelnica sídlem Slovenské republiky rad na území jihovýchodního Spíše.
Hospodážská krize a úpadek průmyslové výroby
V roce 1920 vypukla prosincová generální stávka a v letech 1921 – 1923 byl československý průmysl zasažen lokální hospodářskou krizí natolik, že se to projevilo i ve sféře železářského průmyslu, obrovské množství pracovních sil se vystěhovalo do ciziny a Hlinecké dolině se začalo přezdívat „Hladová dolina“. Hutní provozy a doly musely ukončit činnost v době nadcházející celosvětové hospodářské krize v letech 1931 – 1936. V roce 1934 byla likvidována i továrna Wálkovců a zdejší dělníci museli pracovat za nízkou mzdu alespoň na železniční trati Červená Skala – Margecany.
Opětovný rozvoj zaznamenalo město Gelnica až po skončení druhé světové války. Obnovil se provoz dolů a průmyslových podniků, které byly po roce 1948 znárodněny. Ve městě se později vyráběly mechanické dětské hračky a stroje pro potravinářský průmysl.
Gelnica si dodnes zachovala ráz starobylého sídla, které připomíná dobu vzniku svobodného královského města, a v poslední době se zde významně zvýšil i turistický ruch.
Gelnica - památky a zajímavosti v okolí
Hrad Gelnica
- Hrad Gelnica vznikl s největší pravděpodobností ve 13. století, aby chránil po tatarských vpádech v této oblasti královský majestát, zejména rudné doly a město Gelnica. Těžilo se tu zlato, stříbro, měď a rtuť.
Margecanský tunel
- Margecanský tunel je unikátní technickou památkou svého druhu na východním Slovensku. Byl postaven v roce 1872 a kdysi sloužil k provozu jednokolejné Košicko-bohumínské železnice. Tunel je dlouhý 431 metrů.
Rozhledna Klimo
- Rozhledna Klimo u města Gelnica je dřevěná vyhlídková věž.
Kloptaň
- Kloptaň je nejvyšší bod okresu Košice-okolí. Je součástí přírodní rezervace Kloptaň v oblasti Slovenského krasu o rozloze 27 hektarů, vyhlášeného v roce 1993.
