Lázně Kyselka

Hodnocení 50%

    

Hlasovalo 2 lidí

Typ:	Lázně
Kraj:	Karlovarský kraj
Okres:	Okres Karlovy Vary
Město:	Kyselka
Výška:	351 m n.m.
GPS:	50°15'33.206"N, 12°59'58.922"E

Kdyby byli Černínové podnikaví jako Heinrich Mattoni ...

Minerální prameny vyvěrající na úpatí Doupovských hor tu byly objeveny již ve středověku, využívání minerálních vod je prvně písemně zmiňováno v roce 1522. Už na počátku 17. století se za pití tzv. Bukové kyselky platilo. Ovšem od roku 1687 mohli poddaní hrabat Černínů, kterým tato oblast patřila, kyselku popíjet bezplatně.

První stáčírna minerálky do kameninových džbánků 

První technický objekt se v Kyselce objevil v roce 1793. Nový majitel panství hrabě Johann Josef Stiebar z Buttenheimu začal minerální vodu stáčet, nechal tu vystavět menší provozovnu na výrobu kameninových džbánků, kde se voda uchovávala. Minerálka z Kyselky se již za pár let prodávala v Praze, ve Vídni a dokonce v Karlových Varech.

Ottův pramen - hlavní zřídlo 

První lázeňské budovy se tu stavěly ale až v letech 1826 – 1834. Minerální voda doslova dobývala svět, v roce 1852 tu pobýval řecký král Otto I., podle něj tu bylo pojmenováno i hlavní zřídlo.

začíná slavná éra známé Mattonky 

Za Černínů z Chudenic si hlavní pramen pronajal český podnikatel italsko-německého původu Heinrich K. Mattoni – bylo to v roce 1867. Nápad měl vskutku velkolepý – prodávat minerální vodu, která pochopitelně vyvěrala z hlubin země ZDARMA, a vyvážet ji do celého světa v obrovském množství. Minerálku začal plnit do skleněných lahví a již o devět let později jich exportoval ročně přes milion.

Zisk z prodeje mu pomohl odkoupit od Heřmana Černína z Chudenic zdejší lázně i s okolními pozemky a pustil se do velkolepé výstavby. Vznikla nová lázeňská kolonáda s Ottovým pramenem, sanatoria (Švýcarský dům), vodoléčebné lázně, hotely, promenády, restaurace, kaple sv. Anny, vodní elektrárna, objekty stáčírny, slavný "Mattoniho Zámeček" a dokonce lanová dráha na horu Bučina. Do obce vedla i železnice, která výrazně omezila hluk a provoz automobilů, rozvážejích čerpanou minerálku.

Největší prosperity se lázně těšily právě v tomto období, po smrti Mattoniho jeho potomci jen využívali zisků z provozu lázní a stáčení minerálky, až přišla druhá světová válka. V roce 1945 jim byl veškerý majetek zabaven a připadl státu.

Československé státní lázně a zřídla - dětská ozdravovna

Po válce tu byli na krátkou dobu ubytováni sirotci z řecké občanské války a brzy na to zahajuje svou činnost dětská ozdravovna. Ta je v provozu až do roku 1990, spadala tehdy pod státní podnik Československé státní lázně a zřídla.

Většina budov však koncem 80. let již nebyla v provozu, na začátku privatizace fungovaly pouze tři z deseti.

Divoká privatizace 90. let 

Nejsmutnější období nastalo po roce 1990. V roce 1991 byly privatizovány lázně a v roce 1993 stáčírna minerálky. Vše probíhalo v režii Fondu národního majetku a lázně pak změnily majitele dokonce několikrát. Z podivných projektů a záměrů na využití lázní nakonec sešlo a poslední majitel, firma RIS s.r.o. převedla historické budovy i s pozemky obecně prospěšné společnosti Lázně Kyselka. Technický stav objektů však byl doslova žalostný, minerální prameny vyvěraly i z rumišť domů, zatékaly do jejich základů a mnoha objektům hrozilo zřícení.

Obecně prospěšná společnost Lázně Kyselka

V roce 2013 se začala obecně prospěšná společnost Lázně Kyselka prosazovat o záchranu památkově chráněného areálu lázní. Započala nákladná rekonstrukce všech zachovalých budov, včetně krovů, střech a fasád, v roce 2014 byl rekonstruován bytový dům Stallburg a o rok později Löschnerův pavilon. V roce 2016 bylo otevřeno nové Mattoni muzeum, zaměřené především na Heinricha Mattoni a historii stáčení minerálky Kyselka.