Tvrz Cuknštejn
| Typ: | Hrad |
|---|---|
| Kraj: | Jihočeský kraj |
| Okres: | Okres České Budějovice |
| Výška: | 544 m n.m. |
| GPS: | 48°46'31.228"N, 14°45'2.534"E |
Žestovcové ze Světví a Pouzarové z Michnic
Prvními majiteli panství byl vladycký rod Žestovců ze Světví. V polovině 15. století přešlo jejich sídlo pod správu Erazima z Michnic a Janka Žestovce ze Svéboh. Ke konci 15. století připadl majetek Erazimovu synu Vilému Pouzarovi z Michnic, který v letech 1488 – 1491 nechal vystavět základ dnešní podoby tvrze. Pouzarové v té době vlastnili ještě tvrz v Olešnici a ve Svébohách, byli jedním z nejmocnějších panských rodů v této oblasti jižních Čech, součástí jejich majetku bylo i několik vesnic a panských dvorů.
Konfiskát připadl Buquoyům, kteří o něj přišli zestátněním v roce 1945
V roce 1570 vlastnil tvrz Pavel Boubínský z Újezda a po něm Jíří Kába z Rybňan. Kába se však aktivně účastnil stavovského povstání proti císaři Ferdinandu II. a jeho tvrz Cuknštejn byla nakonec císařským vojskem dobyta a vypálena. Celé panství připadlo královské komoře. Jiří Kába se pak se svou ženou ukrýval v Třeboni, aby uchránil holý život. Poblíž tvrze kdysi stávala i menší vesnice Cuknštejn, byla však v průběhu třicetileté války vypálena a vyrabována, obyvatelé povražděni a od roku 1654 se ves uvádí jako zaniklá.
Veškerý majetek Kábů obdržel za zásluhy proti stavovskému povstání hrabě Karel Bonaventura Buquoy. Boquoyové nechali poškozenou tvrz opravit a využívali ji pak jen jako ubytovnu pro své zaměstnance. Majetek Buquoyů byl včetně tvrze Cuknštejn po druhé světové válce v roce 1945 zestátněn a nadále využíván pro bydlení většinou rolnických rodin, které pracovaly v okolních zemědělských družstvech. Pro bytové účely sloužila tvrz až do roku 1971, pak již byla nevyužívaná, postrádala další údržbu a začala chátrat. V roce 2000 odkoupil Cuknštejn v zuboženém stavu stavební inženýr Tomáš Pek, který začal s její postupnou rekonstrukcí.
Dnes je tvrz přístupná veřejnosti, slouží zejména pro svatební obřady, pro společenské akce, různé oslavy, ale i filmovým štábům k natáčení pohádek Královský slib (rok 2000) a Ať žijí rytíři (rok 2008).
