Protržená přehrada
Typ: | Technická památka |
---|---|
Kraj: | Liberecký kraj |
Okres: | Okres Jablonec nad Nisou |
Pohoří: | Jizerské hory |
Výška: | 806 m n.m. |
GPS: | 50°48'3.197"N, 15°16'37.311"E |
V roce 2016 jsme si připomněli chmurné výročí 100 let od protržení přehrady na Bílé Desné. Přehrada se protrhla přibližně rok po dokončení celé stavby a bylo zjištěno, že příčinou havárie byla nevhodně zvolená technologie stavby vzhledem k podloží a podmínkám, které v těchto místech panují.
Sypaná hráz byla upřednostněna před betonovou gravitační hrází
Stavitelé se rozhodli pro sypanou hráz, protože podloží z pevného skaliska, kam by bylo možné upevnit betonovou gravitační hráz, bylo příliš hluboko pod vrstvou měkčích usazenin. Měkká zemina byla v průběhu stavby zhutňována válcováním a na ni navážena výsypka. Výpustní štola se šoupátkovou věží byla kryta betonovým roštem, výpustní potrubí se dalo uzavírat ze šoupátkové věže a na druhém konci ze šoupátkové komory na vzdušné straně sypané hráze.
První stavební práce byly zahájeny 17. října 1912. V srpnu nadcházejícího roku byla však stavba vážně poškozena intenzivními dešťovými srážkami. Další rok nato vypukla první světová válka a vysoká inflace donutila změnit investora na tzv. Vodní družstvo pro stavbu přehrady na Černé Desné. Na kvalitě stavby se také negativně podepsala úsporná opatření, která měla částečný vliv i na budoucí katastrofu. Nakonec byla stavba dokončena koncemm roku 1915 a 18. listopadu 1915 byla řádně zkolaudována.
Sypaná hráz byla vysoká 13 metrů, v patě byla široká 54 metrů a v koruně jen 5,2 metru. Délka hráze v koruně činila 173 metrů.
Kulturní památka České republiky byla v roce 2016 částečně odlesněna, aby se zvýšila její atraktivita pro návštěvníky Jizerských hor
Dnes z protržené přehrady zyblo jen torzo, přesto bylo vyhlášeno v roce 1996 kulturní památkou České republiky. Dochovala se šoupátková věž, podzemní štola odvádějící vodu do sousední přehrady Souš a nepatrné zbytky sypané hráze. Tragédie na Bílé Desné však přece jen nějaký účel splnila, posloužila alespoň jako modelová situace pro výpočty dalších přehradních hrází budovaných po roce 1916. Ke stoletému výročí protržení přehrady v roce 2016 bylo její bezprostřední okolí částečně odlesněno, aby byla památka ještě více přitažlivou pro návštěvníky Tanvaldska.
Co se vlastně stalo v den havárie?
Přesně na den desetiměsíčního výročí kolaudace stavby se přehrada protrhla. Bylo to 18. září 1916. V ten den nebyla přehrada ještě zcela napuštěná a vyděšený hrázný upozornil správce na pramínek vody tryskající z hráze. Ten se rozhodl otevřít oba havarijní uzávěry a co nejdříve přehradu vypustit. Otevření výpustí se však nepodařilo dokončit, neboť se celá hráz začala bortit a z poloviny otevřené uzávěry musela obsluha rychle opustit. Zhruba hodinu od prvních alarmujících příznaků havárie (v 16 hodin) byl informován poštovní úřad v Desné, že zřejmě poteče korytem více vody než obvykle, a za dalších 15 minut již přišlo nové varování, že se přehrada protrhla, a že je třeba ihned evakuovat obyvatele Desné.
Voda se z přehrady valila dvacet metrů širokou průrvou, zhruba půl hodiny se tudy řítilo do údolí 150 kubíků vody za vteřinu, která s sebou strhávala vše, co jí přišlo do cesty – vyrvané stromy i s kořeny a torza domů. Jelikož evakuace teprve probíhala, někteří lidé byli touto obrovskou vlnou smeteni. Valící se vodě ještě "napomohla" stržená panská pila se skladištěm dřeva, které v rozbouřeném živlu působilo doslova jako beranidlo. Dřevěné kmeny obrovskou silou narážely do stojících domů a během pár vteřin je zdemolovaly. Část vody a trosek se zachytila na železniční trati a nad viaduktem v Dolní Desné, ale i tak byla povodní postižena i pod Desnou ležící obec Tanvald.
Rozsah katastrofy byl děsivý – 95 rodin (celkem 380 lidí) zůstalo bez přístřeší před nadcházející zimou, 1020 osob ztratilo zaměstnání, 370 osob přišlo o veškerý majetek. Bylo zničeno celkem 29 obytných domů, 11 brusíren skla a velmi poškozeno bylo 62 domů. 65 lidí a mnoho domácích zvířat při katastrofě zahynulo.