Zámek Chyše
| Typ: | Zámek |
|---|---|
| Kraj: | Karlovarský kraj |
| Okres: | Okres Karlovy Vary |
| Výška: | 466 m n.m. |
| GPS: | 50°6'20.855"N, 13°14'46.531"E |
Foto: Ben Skála, Wikipedia, lic. CC BY-SA 4.0
Foto: Jarmila Karolina Reiszová, Wikipedia, lic. CC BY-SA 4.
Chyše jako majetek královské koruny Karla IV.
Chyše byla v raném středověku sídlem vladyků rodu Odolenoviců. V polovině 14. století byly Chyše spolu s Rabštejnem nad Střelou součástí majetku královské koruny Karla IV. V letech 1370 – 1378 už ovšem náležely bratrům Smetánků z Lažan. Dalšími majiteli panství byli Jindřich z Plavna, Jan Calta z Kamenné Hory, Burian z Gutštejna a Viktorín z Gutštejna.
Významným majitelem Chyše byl Mikuláš z Lobkovic, který jej získal sňatkem s Anežkou, dcerou Viktorína z Gutštejna. Původní hrad se začal měnit na skvostný renesanční zámek. V roce 1579 zámek spolu s městečkem Chyše a okolními vesnicemi odkoupil Ferdinand Renšperg z Ronšperka a Držovic.
Berka z Dubé se zachránil před popravou útěkem
V roce 1587 zakoupila zámek Griselda ze Švamberka, rozená z Lobkovic, a brzy po ní již celé panství vlastnil Bohuchval Berka z Dubé a Kuřivodách. Berka z Dubé byl však jedním ze strůjců stavovského povstání a po bitvě na Bílé hoře. měl být souzen a popraven, jenže rozsudek trestu smrti byl proveden v jeho nepřítomnosti. Podařilo se mu totiž včas uprchnout ze země a tím si alespoň uchránil holý život. Veškerý jeho majetek byl zkofiskován a jméno Berky z Dubé bylo symbolicky přibito na staroměstskou šibenici.
Zámek Chyše pak obýval císařský apelační rada Jiří Vilém Michna z Vacínova, Milénové ovšem byli značně zadlužení a zámek odkoupil v následné dražbě Vilém Albrecht Kolovrat-Krakovský pro svou dceru Annu Ludmilu.
Kolovratové-Krakovští
Za jejího působení získal zámek Chyše barokní podobu a nedaleko odtud byl postaven kostel Zvěstování Panny Marie s rodinnou hrobkou. Panství Chyše bylo pak v držení Kolovratů-Krakovských až do roku 1747. V tomto roce jej odkoupil Václav Leopold Putz z Breitenbachu. Putzové však museli kvůli značným dluhům zámek prodat v dražbě Prokopu Lažanskému z Bukové.
Rod Lažanských a současná podoba zámku
Lažanští vlastnili zámek až do roku 1945, kdy byl na základě Benešových dekretů zestátněn. Posledním majitelem byl Vladimír Lažanský, významná osobnost české politické a kulturní scény, a jeho syn Prokop IV. Lažanský, který vlastnil též velkostatek.
Po válce zámek připadl státu a byl sídlem státních institucí, postrádal ale pravidelnou údržbu a postupně chátral. V roce 1989 byl již pro svůj neutěšený technický stav uzavřen. Do roku 1989 sloužil jako lesnické učiliště a žádné asanační a restaurátorské práce tu prováděny nebyly.
Teprve v roce 1996 zanedbaný a značně zdevastovaný objekt odkoupili Ing. Vladimír Lažanský a jeho manželka Marcela, kteří hned začali s nákladnou rekonstrukcí. Obnova zámku se stala součástí Programu záchrany architektonického dědictví České republiky. Finanční dotace byly poskytovány z fondu tohoto programu, pod záštitou Ministerstva kultury. V roce 1999 byl zámek zpřístupněn, mimo jiné i se stálou expozicí s názvem Karel Čapek a západočeský kraj.
Karel Čapek
Karel Čapek je s rodem Lažanských úzce spjat. Působil na zámku v roce 1917 jakožto vychovatel třináctiletého Prokopa IV. Lažanského. Bylo to jeho první zaměstnání po ukončení vysokoškolského studia.
Zámek Chyše a zdejší krajina také posloužily Karlu Čapkovi jako prostředí pro jeho tvorbu, setkáte se s nimi v divadelní hře Věc Makropulos, v románu Krakatit a v Povídkách z jedné kapsy. V roce 1967 byla před zámkem umístěna busta Karla Čapka od akademického sochaře Josefa Adámka a architekta Jaroslava Zbořila.
V zámeckém areálu se nachází panský pivovar, který od roku 2006 obnovil výrobu zámeckého piva. Spolu s ním je otevřena stylová restaurace s pivnicí. Tradice piva tu byla obnovena po 74 letech, první pivo se stáčelo již v roce 1842.
