Oravský hrad
| Typ: | Hrad |
|---|---|
| Kraj: | Žilinský kraj |
| Okres: | Okres Dolný Kubín |
| Výška: | 533 m n.m. |
| GPS: | 49°15'43.053"N, 19°21'30.344"E |
Pevnost nad jantarovou obchodní stezkou
Zdejší zalesněný vrchol nad řekou Oravou byl osídlen již v pravěku. Předchůdcem dnešního hradu v období raného středověku byla dřevěná stavba malého hrádku. První písemná zmínka o stavbě kamenného hradu je z roku 1267. Koncem 13. století hrad patřil Matúši Čákovi Trenčanskému, ve 14. století jej obýval panovník Karel Robert, dále Stibor ze Stibořic a v polovině 15. století Petr Komorovský. Tomu se podařilo uchránit hradní objekt před nájezdem husitských vojsk. Svými obratnými politickými manévry nakonec dosáhl funkce župana Oravy a nechal hrad opravit a lépe opevnit.
Oravský komposesorát
Dalšími vlastníky hradu byli Matyáš Korvín, Ján z Dubovca, Václav Sedlnický a od roku 1556 František I. Turzo. Rod Turzů však vymřel po meči a 7 dcer Juraje Turza muselo vyhovět jeho závěti a založily tzv. Oravský komposesorát, což byla forma nedělitelného spoluvlastnictví. Správcem majetku byl vždy ustanoven zvolený ředitel – komposesorát. Turzové na přelomu 16. a 17. století nechali hradní objekt kompletně přestavět a ještě více opevnit.
Stavovská povstání a obléhání hradu
Druhá polovina 17. století byla ve znamení stavovských povstání a bojů, hradu se chopili selští povstalci pod vedením Gašpara Píky a v průběhu povstání Fratiška II. Rákocziho hrad osídlili povstalci v čele s Alexandrem Károlym. Hrad byl pak obléhán císařskými vojsky a po pětiletém obléhání se posádka hradu musela vzdát.
Dělostřelecká pozorovatelna německého wehrmachtu
Katastrofální byl pro zdejší hrad rok 1800, rozsáhlý požár jej značně zdevastoval. Teprve po sto letech se o restaurovvání hradu pokusil Jozef Pálfi. V průběhu druhé světové války Oravský hrad sloužil německému wehrmachtu jako pozorovatelna a při osvobozování Slovenska na fašisty zaútočila sovětská vojska několika salvami z kaťuší. Posádce se podařilo uniknout a Rudá armáda pak opuštěný hradní objekt obsadila bez dalšího pustošení.
Důležité je však si uvědomit, že Němci nebrali na území bývalého Československa žádné ohledy na historické památky a jejich mobiliář. Cokoliv se dalo odvézt a uloupit, tak bylo deportováno do Velkoněmecké říše.
Obnova památky Stavoprojektem Bratislava v období socialismu
Oravský hrad byl kompletně restaurován až po válce, v letech 1953 – 1968. Realizace stavebních a restauračních prací se ujal Stavoprojekt Bratislava. Dnes je v prostorách hradu instalována expozice Oravského muzea.
