Zámek Žihobce, útočiště vrápenců malých v Pošumaví
| Typ: | Zámek |
|---|---|
| Kraj: | Plzeňský kraj |
| Okres: | Okres Klatovy |
| Město: | Žihobce |
| Výška: | 558 m n.m. |
| GPS: | 49°12'53.218"N, 13°37'58.307"E |
První písemná zmínka o Žihobcích pochází z roku 1045. Vladykové ze Žihobec jsou zmiňováni až do počátku 16. století, později se i Pošumavím valily dějiny a majitelé se zde rychle střídali. Tvrz byla několikrát vypálena a později přebudována v renesančním stylu. Koncem 17. století nechal Ferdinand Isellin z Lanau sídlo přestavět na barokní zámek, v němž pak s rodinou žil.
V roce 1919 budovu zámeckého skleníku odkoupila obec, která jej přestavěla pro potřeby místního divadelního spolku. Žihobce jsou tak nejspíš jedinou vesnicí v Čechách, která má budovu určenou výhradně pro divadelní účely. V Žihobcích také byla v roce 1921 zřízena první měšťanská škola v bývalém sušickém okrese a základní škola v budově zámku existuje dodnes. V současnosti si prostory zámku mezi sebe škola dělí s Muzeem Lamberská stezka a infocentrem, otevřenými zde v roce 2012.
Vyhřátá zámecká půda je dnes sídlem mateřské kolonie vrápenců malých. Každoročně od května do srpna se tu zdržuje skupina samic, které tu přivádějí na svět svá mláďata. Lokalita je odborníky sledována již od 70. let 20. století. Tehdy se na půdě vyskytovalo jen několik jedinců. V 80. letech dokonce kolonie z půdy téměř vymizela. Od roku 2000 početnost kolonie v Žihobcích opět narůstá, v současnosti se zde vyskytuje cca 150 samic. Jedná se o největší letní kolonii vrápenců malých v jihozápadních Čechách. Zámek Žihobce byl v roce 2009 vyhlášen v rámci soustavy chráněných území NATURA 2000 jako tzv. evropsky významná lokalita (EVL) pro tento druh.
Návštěvníci se o zdejších okřídlených obyvatelích mohou dozvědět více přímo z výkladu průvodců. Děti i dospělí si prohlídku zámku mohou zpestřit i s pomocí pracovních listů s netopýří tematikou, které obdrží na pokladně zámku.
Místem, kde se lze setkat i s dalšími druhy netopýrů, je zámecký park. Staré stromy s dutinami slouží jako úkryty např. pro netopýra rezavého, stromového či vodního. Netopýři však přilétají do parku také na lov potravy, kterou nacházejí v blízkosti stromů a nad travními porosty. Celkem zde bylo zjištěno 13 druhů letounů. Zájemcům o podrobnější informace lze doporučit zhruba kilometr dlouhou okružní naučnou stezku „Netopýřím parkem“. Na celkem pěti panelech se dozvíte vše o historii Žihobec, zámku a šlechtického rodu Lamberků. Prohlédnete si také unikátní „broukoviště“, které bylo vybudováno z pokácených stromů při revitalizaci parku. Ležící dřevo je významným biotopem pro nejrůznější hmyz, ten pak tvoří potravu třeba právě pro netopýry. Poslední tabule Vás se životem těchto tajuplných nočních lovců podrobněji seznámí.
Více informací o letounech (nejen) na tomto zámku zde:http://napude.sousednetopyr.cz
