Zámek Doudleby nad Orlicí si oblíbili netopýři
Typ: | Zámek |
---|---|
Kraj: | Královéhradecký kraj |
Okres: | Okres Rychnov nad Kněžnou |
Město: | Doudleby nad Orlicí |
Výška: | 291 m n.m. |
GPS: | 50°6'31.333"N, 16°15'50.104"E |
Zámek vlastní po celou dobu jediný šlechtický rod, což je pozoruhodné...
Zaznamenat historický sled majitelů zámku v Doudlebech nad Orlicí je poměrně snadné, jelikož jej vlastnil po celou dobu od jeho vzniku až do roku 1948 rod Bubnů. (Po roce 1990 byl v restituci Bubnům zámek navrácen a spravují jej dodnes.)
Zámek byl vystavěn v roce 1588 Mikulášem starším z Bubna. Renesanční vzhled objektu pak prodělal barokní přestavbu v 17. století. Z období renesance je nejzajímavější arkádový ochoz podél nádvoří a pozdně renesanční vstupní zámecký portál. Arkáda podpíraná toskánskými sloupy je ovšem řešena dosti neobvykle, vykrývá pouze přízemí zámku. Celý objekt je vyzdoben velmi působivou ornamentální kobercovou sgrafitovou výzdobou, a to včetně nádvoří a komínů. Interiéry zůstaly poměrně zachovalé s bohatou štukatérskou výzdobou z období raného baroka. Dochovala se překvapivě i barokní kachlová kamna z roku 1690.
Bubnové zámek využívali zpočátku jako letní sídlo a později i jako lovecký zámeček. V roce 1809 odprodali Bubnové zámek v Žamberku a Doudleby byly pak jejich sídlem po celý rok.
... výjimkou bylo "pouhých" 45 let ve vlastnictví státu
V roce 1948 byl zámek znárodněn a byl po celých 45 let využíván československým státem.
V roce 1993 se doudlebský zámek navrací v rámci restitučního řízení potomkům rodu Bubnů, tedy sourozencům Adamu Bubna-Liticovi a Eleonoře Dujkové (rozené Bubna-Litic). Paní Dujková nikdy Československo neopustila a v současné době je majitelkou zámku.
Letní úkryt netopýrů
Zdejší sídlo má v současné době také obyvatele z řádu letounů. Vyhřátá půda zámku je tradičním letním úkrytem kolonie netopýra velkého, v menších počtech zde pobývají i netopýři večerní. Vyskytují se tu pouze samice obou druhů a každoročně zde přivádějí na svět svá mláďata. Mateřská kolonie netopýra velkého v posledních letech čítá až 200 samic, netopýrů večerních zde bývá nalézáno zhruba deset. Netopýři velcí jsou velmi nápadní nejen svou velikostí (rozpětí jejich křídel dosahuje až 40 cm, jedná se o náš největší druh). Samice totiž visí volně na stropě a lze je snadno zaznamenat i dle hlasitých zvuků nebo trusu na podlaze. Netopýři večerní naproti tomu žijí na půdě velmi skrytě a schovávají se ve štěrbinách mezi trámy, pod hřebenáči či za oplechováním komínů, takže většinu času nejsou téměř vidět.
Návštěvníci se o místních zvířecích obyvatelích mohou více dozvědět také z pracovních listů Netopýři na zámku Doudleby, které obdrží v pokladně zámku. Zábavné netopýří úkoly a luštění mohou výlet do Doudleb zpestřit nejen dětem, ale i zvídavým dospělým.
Více o netopýrech (nejen) na zdejším zámku se lze dozvědět zde: http://napude.sousednetopyr.cz