Zámek Bechyně
| Typ: | Zámek |
|---|---|
| Kraj: | Jihočeský kraj |
| Okres: | Okres Tábor |
| Řeka | Lužnice |
| Výška: | 392 m n.m. |
| GPS: | 49°17'30.197"N, 14°28'5.049"E |
Husitská vojska Bechyni dobyla a vypálila, během obléhání zahynul bratr Jana Žižky z Trocnova
O Bechyni se zmiňuje zápis v Kosmově kronice, byla v té době součástí organizace církevní správy. Předchůdcem dnešního zámku byl středověký hrad, který byl postaven na vysoké skále nad řekou Lužnicí za vlády Přemysla Otakara II. Tehdy se čeští králové snažili upevnit svou moc v oblasti jižních Čech právě výstavbou hradních sídel. Hrad Bechyně byl ve 2. polovině 13. století opěrným bodem v bojích proti Vítkovcům.
Královský vliv v této oblasti výrazně zeslábl za vlády Jana Lucemburského a moc Vítkovců naopak zesilovala, tedy i Petra I. Z Rožmberka. Bechyni pak získal Jindřich Lefl z Lažan, který se přikláněl na stranu husitského hnutí, později se však přidal k vojskům Zikmunda Lucemburského. Nedaleko Bechyně bylo ovšem v té době centrum Husitů – město Tábor - a v roce 1422 byla Bechyně dobyta a vypálena vojsky Jana Hvězdy z Vícemilic. Hrad se sice podařilo uhájit, nicméně o 6 let později se posádka vzdala. Během obléhání hradu padl bratr Jana Žižky z Trocnova, Jaroslav z Trocnova.
Petr Vok z Rožmberka vlastnil Bechyni necelých 30 let
Dalšími majiteli Bechyně byli Oldřich z Grafeneku, Jaroslav a Zdeslav ze Šternberka a Kryštof ze Švamberka. V roce 1569 získal Bechyni Petr Vok z Rožmberka. Ten vyplatil značné jmění, aby mohl být starý nevyhovující hradní objekt přestavěn na renesanční zámek. Petr Vok vedl poněkud rozmařilý život, byl značně zadlužen, zmoudřel sice až po sňatku s Kateřinou z Ludanic, jenže po smrti svého bratra Viléma v roce 1592 po něm převzal jeho dluhy a musel Bechyni nakonec prodat. Odkoupil ji v roce 1596 Adam ze Šternberka a na Sedlci.
Šternberkové, Paarové a nakonec znárodnění
Šternberkové Bechyni vlastnili až do roku 1761. Marie Terezie Violanta ze Šternberka se pak provdala za Jana Leopolda Paara a dalším správcem panství byl její syn z prvního manželství Jan Václav Paar. Paarové drželi zámek až do roku 1948, za jejich působení byl podroben menším stavebním zásahům.
V roce 1948 byl zámek Bechyně znárodněn a nadále sloužil jako rekreační zařízení Akademie věd ČSSR.
Úspěšní restituenti zámek vzápětí prodali
Na začátku 90. let se o majetek přihlásil v rámci restitucí Alfons Václav Paar – sedmý kníže z rodu Paarů, (zemřel v roce 2016). Spolu s ním jej získali v restituci i jeho sourozenci Karel Eduard (emeritní velkopřevor Českého velkopřevorství řádu maltézských rytířů) a Eleonora Markéta. Restituenti však brzy zámek prodali.
V současné době spravuje zámecký komplex firma Panství Bechyně s.r.o., v prostorách bývalého špejcharu a pivovaru bylo zřízeno Muzeum keramiky a Alšova jihočeská galerie. V zámecké sýpce je nyní Muzeum Vladimíra Preclíka.
