Zámek Třeboň
Typ: | Zámek |
---|---|
Kraj: | Jihočeský kraj |
Okres: | Okres Jindřichův Hradec |
Výška: | 435 m n.m. |
GPS: | 49°0'11.439"N, 14°46'10.251"E |
Rychlý rozvoj Třeboně souvisel s povýšením na poddanské město v roce 1376
Zámeckému objektu předcházel v raném středověku panský dvorec, později přestavěný na tvrz. Dřevěnou tvrz pak nahradil kamenný hrádek a v roce 1366 jej zakoupili od pánů z Landštejna Rožmberkové, což byli jejich příbuzní. Třeboň byla v roce 1376 povýšena na poddanské město, ovšem s výsadním právem královských měst.
Rozvoj Třeboně na sebe nedal dlouho čekat, nedaleko hrádku vznikl augustiánský klášter a zásadní změny ve stavbě hrádku přinesl na konci 15. století Vok II. Z Rožmberka. Stavební práce vedl Antonín Ericer, rozsáhlá přestavba hrádku na renesanční zámek probíhala v letech 1565 – 1575, kdy bylo zámecké křídlo prodlouženo jižním směrem a navázáno na spojovací část s bránou. Přestavbu zámku dokončoval italský architekt Dominico Benedetto Cometta z Eckthurnu. V roce 1602 Třeboň obýval Petr Vok z Rožmberka, který si jej zvolil za své sídelní město.
Petr Vok z Rožmberka, Švamberkové a konfiskace majetku Ferdinandem II.
Poslední z Rožmberků, bezdětný Petr Vok umírá v roce 1611 a zámek po něm zdědili Švamberkové. Ti však po bitvě na Bílé hoře o většinu svého majetku přišli konfiskací a zámek Třeboň následně připadl fanatickému katolíkovi, císaři Ferdinandu II.
Dalšími majiteli zámku byli Schwarzenbergové, zámek jim patřil od roku 1660. Ti zde provedli barokní úpravy, především na vnějším nádvoří. V roce 1712 byla postavena na nádvoří kašna s plastikou havrana, který klove do hlavy Turka. Připomíná tak vítězství Adolfa Schwarzenberga nad Turky u Raabu. Stejný motiv nalezneme na rodovém erbu Schwarzenbergů.
Slavná éra Schwarzenbergů končí sídlem gestapa a po válce znárodněním majetku
Schwarzenbergové vlastnili Třeboň do vzniku Československé republiky, na počátku 20. let minulého století byl jejich majetek za finanční náhradu vyvlastněn. Zůstala jim pouze budova zámku, které sloužila v letních měsících jako hotel. Schwarzenbergové tu trávili především vánoční svátky.
V roce 1940 zámek zabralo gestapo a po válce, v roce 1947, byl zámek znárodněn.
Zámek Třeboň navštíví každoročně přibližně 40 tisíc obdivovatelů, kteří si mohou zvolit jednu ze tří prohlídkových tras. Město Třeboň však může nabídnout kromě zámku i mnoho dalších lákadel, např. Bertiny lázně, lázně Aurora, Masarykovo náměstí s radnicí a vyhlídkovou věží, rybník Svět, Schwarzenberskou hrobku, kostel Panny Marie Královny a sv. Jiljí, Zlatou stoku a mnohé další. Rozsáhlý zámecký park je volně přístupný, navazuje na Komenského sady a z druhé strany jej oddělují městské hradby a rybník Svět.
Otevírací doba (prohlídková trasa A, B):
1. 4.–31. 5. | út–ne | 9.00–16.00 |
1. 6.–31. 8. | út–ne | 9.00–17.00 |
1. 9.–31. 10. | út–ne | 9.00–16.00 |
Vstupné (prohlídková trasa A, B):
- Dospělí 100 Kč
- Děti, studenti, senioři a ZTP 70 Kč
- Rodinné (2 dospělí+max.3 děti do 18 let) 270 Kč
VSTUPY ZDARMA
- Děti do 6 let
- Držitelé průkazu ZTP do 18 let
- ZTP/P
- Průvodce skupiny nad 20 osob
- Pedagogický dozor
CIZOJAZYČNÝ VÝKLAD
- Dospělí 180 Kč
- Děti, studenti, senioři a ZTP 130 Kč
VSTUPNÉ (SLEVA) PŘI ZAKOUPENÍ 2 TRAS
- Dospělí 150 Kč
- Děti, studenti, senioři a ZTP 110 Kč
- Rodinné (2 dospělí+max. 3 děti do 18 let) 410 Kč
- Cizojazyčné-plné 270 Kč
- Cizojazyčné-snížené 190 Kč
- Cizojazyčné-rodinné 730 Kč
nutnost rezervace pouze pro skupiny