Jeskyně Býčí skála
| Typ: | Přírodní památka |
|---|---|
| Kraj: | Jihomoravský kraj |
| Okres: | Okres Blansko |
| Pohoří: | Drahanská vrchovina |
| Výška: | 320 m n.m. |
| GPS: | 49°18'26.859"N, 16°41'41.223"E |
Jeskyni osídlovali lidé již v době paleolitu
Okrajová část Býčí jeskyně byla osídlena lidmi již v dávných dobách. Stopy po prvním osídlení tu byly odkryty z doby paleolitu, neolitu a doby bronzové, jeskyni obývali lidé v době železné – halštatské a laténské a pochopitelně i v době římské. Podzemní prostory byly osídleny Slovany a využívány i ve středověku. První písemný záznam o zdejší jeskyni pochází z roku 1663, jeskyni navštívil i panovník císař František I. a jeho žena Merie Tereza. Na konci 18. století sem několikrát zamířil také majitel zdejšího panství Alois z Lichtenštějna.
Masové hroby jako obětiště z doby železné
První objevy lidského sídliště z doby paleolitu učinil Jindřich Wankel v polovině 19. století, v roce 1869 zde byla nalezena bronzová soška býčka (odtud tedy pramení název jeskyně) a o několik let později došlo k velkolepému nálezu Halštatského hrobu s mnoha předměty ze starší doby železné a se 40 lidskými kostrami. Byly to převážně mladé ženy s useklými hlavami nebo údy a dodnes se přesně neví, proč k tomuto masakru došlo – jednou verzí jsou oběti kupecké karavany, druhou pravděpodobnější verzí rituální pohřeb velmože, který provázela velká obětní skupina mladých dívek. V každém případě tato jeskyně byla po dlouhé časové období jakousi náboženskou rituální svatyní. Lidské a zvířecí oběti symbolického usmrcování v obřadech reprodukce, znovuzrození a obnovy světského řádu se připisují zejména do doby železné. To dokládá i nález kovárny, která byla jako součást svatyně užívána pro tzv. porod železa – strategického kovu tehdejší doby.
Nacistická podzemní továrna
V roce 1920 došlo k dalšímu významnému objevu, byla odčerpána voda z Šenkova sifonu a objevena Nová býčí skála. V průběhu 2. světové války zde ovšem zřídili nacisté podzemní továrnu, která vstupní prostory jeskyně zdevastovala a dnes je tím znemožněn revizní archeologický průzkum pro podrobnější interpretaci historického vývoje zdejších nálezů.
Významné objevy dalších jeskyní
V 50. letech 20. století pronikli první lidé do Sobolovy jeskyně a Májových jeskyní a v 80. letech tu objevili potapěči – speleologové tzv. Prolomenou a Proplavanou skálu, což jsou části jeskynního systému, který směřuje proti proudu Jedovnického potoka k Rudickému propadání.
Býčí jeskyni můžete spatřit ve dvou filmových pohádkách. V roce 2011 se tu natáčela pohádka Sněžný drak a v roce 2015 pohádka Korunní princ.
.jpg)
