Pevnost Josefov (Jaroměř)
Typ: | Památka |
---|---|
Kraj: | Královéhradecký kraj |
Okres: | Okres Náchod |
Město: | Jaroměř |
Výška: | 271 m n.m. |
GPS: | 50°20'18.452"N, 15°55'29.146"E |
Strategická poloha obce Ples dala vzniknout obrovskému pevnostnímu komplexu
Rakousko kdysi ztratilo ve válkách o území s Pruskem Slezsko a Kladsko, kde byly vybudovány hraniční pevnosti, bylo zapotřebí postavit nová opevnění. Císař Josef II. rozhodl o výstavbě nových pevností u Kopist (Terezínská pevnost) a v obci Ples (dnešní pevnost Josefov). Obec Ples zaujímala výhodné postavení v krajině, nacházela se na přírodním návrší na hlavní komunikaci u soutoku řek Labe, Úpy a Metuje. V případě ohrožení nepřítelem bylo možné uměle zatopit louky východně od pevnosti a tím pádem znemožnit přístup nepřátel z tohoto směru. Jih a sever pevnosti navíc využíval důmyslného systému podzemních chodeb, jejichž délka se dnes odhaduje na 42 kilometrů.
Pevnost nebyla nikdy obléhána a sloužila armádním i civilním účelům až do nedávné doby
Pevnost Josefov byla dokončena v roce 1787, zajímavostí je, že podzemní chodby kopali kutnohorští a slovenští havíři. Revoluční rok 1789 ve Francii však výrazně změnil mocenské poměry v Evropě. Pevnost nakonec nikdy obléhána nebyla, ale byla připravena k využití proti Prusku, jehož expanze ohrožovala rakouskou svrchovanost. Nakonec v Prusko-Rakouské válce v roce 1866 byla rozhodujícím střetnutím tzv. bitva u Sadové (bitva u Hradce Králové), pevnost Josefov do bojů vůbec nezasáhla a po válce tudíž ztratila na významu. V roce 1888 byla oficiálně zrušena.
I přesto, že pevnost v roce 1888 ztratila status pevnosti, vojenská posádka uvnitř stavby stále sídlila. Opevnění však nebylo udržované, postupně byly rozebírány některé chodby, pevnostní brány a objekty a ve 20. století byl charakter objektu upraven pro armádní, ale i civilní využití. V první světové válce pevnost sloužila jako zajatecký tábor, od roku 1924 zde byl zřízen internační tábor. Bourání pevnosti skončilo až v roce 1950, přičemž o rok dříve byl Josefov sloučen s městem Jaroměř.
Rozsáhlý areál historické památky včetně podzemních chodeb by vyžadoval velmi nákladnou rekonstrukci
Po druhé světové válce objekty využívala Československá armáda a v letech 1968 - 1991 i sovětská armáda. Poslední čeští vojáci pevnost opustili až v roce 1995 a vlastníkem objektu se stalo město Jaroměř. Bohužel se však nepodařilo nalézt vhodné využití celého komplexu zachovalých staveb a nebylo možné rovněž zabránit postupné devastaci a rozkrádání této jedinečné historické památky. Revitalizace pevnosti by byla velmi problematická vzhledem k rozlehlosti a dispozičnímu řešení celého komplexu.
Hrozí zde zřícení některých chodeb vlivem neudržované kanalizace a průsaků vody, hrozí i zřícení některých obytných budov nad zasaženými chodbami. Zachovat rozsáhlé podzemí by však vyžadovalo značnou finanční investici, do roku 2011 se prozatím podařilo opravit čtyři hlavní kanalizační větve a některé uliční stoky. V důsledku nevyjasněných majetkových vztahů však zůstává nevyřešena situace kolem kanalizace v tzv. korunní pevnosti.