Horní hrad (Hauenštejn)

Hrad a zámek Horní hrad, též nazývaný Hauenštejn, se tyčí na výběžku skalnatého ostrohu nad soutokem dvou potoků nedaleko obcí Krásný Les a Stráž nad Ohří v Krušných horách (Karlovarský kraj). Původně gotický hrad ze 13. století byl několikrát přestavován (pozdně goticky, renesančně, barokně); za Bouquoyů se během 19. století proměnil v honosný novogotický zámek, velmi působivě zakomponovaný do zdejší horské přírody. Sídlo Buquoyů tak představovalo krajinně-architektonický skvost nemající u nás ani v celé střední Evropě obdoby. Tím více zarážející je osud památky po r. 1945, kdy došlo k zestátnění Horního hradu; zde sídlící instituce (Jáchymovské doly, dětský záchytný domov) objekt zanedbávaly a po jeho uzavření v r. 1960 dílo zkázy gradovalo – Hauenštejn byl opuštěn a zcela ponechán svému osudu. Zakrátko se proměnil v žalostnou ruinu, jíž dokonce hrozila demolice. Intenzivní práce na záchraně a obnově Horního hradu započaly až v r. 2000, kdy zámek koupil pan Pavel Palacký. Jemu a skupině nadšenců se zde daří budovat nadregionální kulturní centrum (pořádání festivalů, svateb, firemních akcí aj.). Obnovován je i zámecký park s arboretem.

Strážní hrad ze 13. stol.: zakladatelem český král či loketský purkrabí?

Počátky hradu Hauenštejna dosud nejsou zcela objasněny. Jeho název vznikl z německých slov Haue (motyka, kopáček) a Stein (kámen, v přeneseném významu hrad). Jméno hradu tak upomíná na těžbu, která v jeho okolí kdysi probíhala. Hauenštejn měl navíc velmi výhodnou polohu – umožňovala mu nejen střežit soutěsky řeky Ohře na pomezí Žatecka a Loketska v blízkosti saských hranic, ale i kontrolovat pohyb na řece a v jejím nedalekém okolí. Ohledně zakladatele hradu se v historické literatuře objevují dvě verze: podle první vznikl Hauenštejn ve druhé polovině 13. století - buď za Přemysla Otakara II., nebo jeho syna Václava II. - jako královský hrad představující jeden z pohraničních opěrných bodů panovnické moci zdejší oblasti. Druhá verze se v otázce zakladatele Hauenštejna přiklání k loketskému purkrabímu a zároveň prvnímu známému majiteli hradu, k Mikuláši Winklerovi, v jehož držení se kolem r. 1320 Hauenštejn nacházel. Dokládá to i nejranější písemná zmínka, která je datovaná k uvedenému letopočtu. Zanedlouho však Mikuláš Winkler postoupil hrad klášteru v Doksanech; ten r. 1336 přenechává Hauenštejn i s příslušenstvím českému králi Janu Lucemburskému (výměnou za poplužní dvůr ve Velichově).

14. – 15. stol.: víření majitelů - Lucemburkové, bojovný Vilém, Satanéři aj.

Ke královskému majetku náležel hrad do r. 1357, kdy Karel IV. uzavřel smlouvu s postoloprtským klášterem, od něhož získal řadu vesnic, které pak k Hauenštejnu dlouho patřily. Již záhy však panovník převádí hrad do vlastnictví neznámého majitele; s velkou pravděpodobností se jednalo o bratry Oldřicha a Erharta z Rugehensensteinu. R. 1360 připadl Hauenštejn královu důvěrníkovi a vyšehradskému proboštovi Dětřichu (Jetřichu) z Portic, avšak už v r. 1380 s hradem opět disponuje český král, Václav IV. Hauenštejn poté spravují královští purkrabí. R. 1420 dal císař Zikmund hrad do zástavy Štěpánovi z Kobersheimu, který stál za husitských válek nejprve na vladařově straně, ale v r. 1429 se panovníkovi zpronevěřil a o pár let později sídlo dokonce prodává Vilémovi z Illburka; ten má hrad v majetku pouze do r. 1437, stačí však svést tuhé boje se svými loketskými sousedy – Šliky - a nad několika vesnicemi, které separuje od hauenštejnského panství, nechat vystavět nový hrad Himlštejn.

Po r. 1437 se dalším držitelem panství stal Jindřich z Vejdy, jehož pak střídá Ondřej z Kaufunku (doložen k r. 1457). Patrně před r. 1463 přechází Hauenštejn do rukou Hildebranta Satanéře z Drahovic, který kolem r. 1470 dal toto sídlo stavebně upravit. Hildebrantovým synům Václavovi a Oldřichovi byl hrad r. 1497 králem Vladislavem II. Jagellonským udělen do dědičného manství; Hauenštejn získává Václav, zatímco Oldřichovi připadl Himlštejn.

1528-1663: éra Šliků; dva roky vězněm svého hradu; renesanční přestavba

Po smrti obou výše zmíněných Hildebrantových synů (někdy mezi léty 1510-1514) bylo panství opět zastavováno, až jej r. 1528 koupil Jindřich Šlik; ten však ještě téhož roku na následky zranění z bitvy u Moháče umírá. Majetek přechází na Jindřichova syna Kašpara a po smrti tohoto muže pak na jeho syna Jindřicha. Pro svou účast na prvním stavovském odboji v r. 1547 byl Kašpar Šlik potrestán jednak převedením dědičného majetku opět v manství a jednak domácím vězením, kdy pod hrozbou trestu smrti nesmí dva roky vycházet z hradu; zrušení manského závazku dosáhnou až r. 1574 Kašparovi synové. Po požáru kolem r. 1600 nechal mocný rod Šliků Hauenštejn nákladně renesančně přestavět. K hradu patřil též ovocný sad, měl vlastní pivovar, vodu do objektu přiváděl vodovod (patrně dřevěný) a na Hauenštejně fungovalo i poměrně rozsáhlé hospodářství.

1663-1771: Sasko-lauenburští (barokní přestavba) a markrabata bádenská

V držení Šliků zůstane hrad do r. 1663, kdy jej prodají říšskému knížeti Juliu Jindřichovi, vévodovi sasko-lauenburskému. Od té doby náleží Hauenštejn k ostrovskému panství. Nový majitel přistupuje k stavebním úpravám na svém sídle – v l. 1663-1666 ho nechává rozšířit a barokně přestavět. R. 1689 zdědí hrad Francizska Sibylla Augusta, provdaná za Viléma Ludvíka, markraběte bádenského; Hauenštejn tímto přechází spolu s Ostrovem na bádenská markrabata. Ta r. 1771 vymírají po meči a hrad od r. 1782 připadne královské komoře (do majetku habsbursko-lotrinského císařského domu).

19. stol.: epocha Buquoyů – proměna hradu v zámek á la Hluboká

Od r. 1826 spadal objekt do souboru tzv. státních statků; v rámci jejich rozprodeje byl Hauenštejn spolu s Měděncem r. 1837 (dle některých pramenů až r. 1839) prodán za částku 400 100 zlatých Gabriele hraběnce z Buquoy-Longueval, příslušnici tehdy velmi významného rodu, který zastával jedny z nejvyšších funkcí v císařské správě Rakouska-Uherska. Hraběnka bez většího váhání zahajuje radikální přestavbu starobylého, nevelkého a strohého hradu (jehož podoba se do té doby prakticky nezměnila) na prostorný zámek ve stylu tehdy módní anglické novogotiky. První etapa nákladných úprav proběhla v l. 1840-1850, druhá, ještě razantnější přestavba objektu pak již za Ferdinanda Buquoye v l. 1878-1882. Výsledkem je unikátní příklad horské novogotiky, který lze hodnotit jako velmi kvalitní ukázku novoromantického akademického purismu v našich zemích. Okolí zámku bylo rovněž upraveno v romanticky laděný, přírodně krajinářský park zahrnující i terasovou zahradu s oranžérií či kaskádu rybníčků s kamennými mostky. Celý areál tak ve svém rozsahu představoval ojedinělý příklad důsledně provedené velkorysé úpravy volné krajiny.

Po r. 1945: zámek „v péči“ státu – po desetiletích barbarství hrozí demolice

Hauenštejn, za druhé světové války využívaný jako středisko Hitlerjugend, patřil Buquoyům až do r. 1945; tehdy jim byl zámek zkonfiskován a postupně předán do státní správy. Nadchází tak nejsmutnější etapa v několikasetleté historii hradu a zámku. Hauenštejn slouží mj. jako ubytovna Jáchymovských dolů a posléze coby dětský záchytný domov. V r. 1958 se však tento internát určený problémové mládeži stěhuje; zámek tak zůstává opuštěn a ponechán svému osudu. Plných čtyřicet let je pak Hauenštejn bez dozoru, vydán všanc vandalům a nenechavcům, přičemž deset až patnáct roků stačí k tomu, aby se proměnil takřka v ruinu. Mobiliář včetně rozsáhlých a vzácných uměleckých sbírek byl rozprodán, rozkraden či poničen. Stav objektu s propadlými střechami i stropy a s pomalu se bortícími zdmi dospěl do tak katastrofálního stadia, že se v r. 1982 dokonce uvažovalo o demolici Hauenštejna; k turistickým účelům měla zůstat zachována pouze věž. Po zdlouhavém řízení však byla Hornímu hradu (tohoto názvu pro areál se začalo užívat v poválečném období) opět dána šance přežít.

R. 2000 – restart Hauenštejna; spásou hradu soukromník s nadšenci

Poté, co se obec Krásný Les osamostatnila, přechází Hauenštejn v r. 1992 pod její správu. O zakoupení Horního hradu se přihlásilo i několik zájemců, vesměs s myšlenkou zřídit zde luxusní ubytovací kapacity hotelového či sanatoriového typu. To se však již zámek nacházel v tak zuboženém stavu, že náklady na rekonstrukci a vybavení objektů byly odhadovány na čtvrt miliardy korun; z transakce tudíž nakonec vždy sešlo. Až r. 2000 se začíná psát nová kapitola historie Horního hradu. Tehdy tuto zcela zpustlou „západočeskou Hlubokou“ (jak se zámku rovněž přezdívá) kupuje soukromý majitel, pan Pavel Palacký. Se skupinou dobrovolníků a nadšenců zahajuje bez meškání záchranné a vyčišťovací práce. Na četné výzvy o pomoc při obnově památky se desítky a posléze stovky studentů z celé republiky bezplatně zapojují do činností směřujících k restartu Horního hradu. Záštity nad stavebními pracemi se ujímá stavitel z Ostrova nad Ohří, pan Milan Štěpánek, který je vedle majitele objektu další klíčovou personou v procesu záchrany Hauenštejna. Rekonstrukce památky postupuje krůček po krůčku zdárně kupředu; není opomenut ani archeologický průzkum hradního areálu. O nezměrném úsilí, obětavosti a elánu dobrovolníků svědčí např. událost z r. 2002, kdy došlo k nečekanému zřícení části věže; v rekordně krátké době tří měsíců brigádníci vynosili z údolí a na své místo znovu usadili kamenné zdivo z čediče o celkové hmotnosti cca 169 tun. Smělý a ojedinělý projekt vzkříšení Hauenštejna vyvolal nejen značný zájem veřejnosti a médií, ale také podporu státních i regionálních institucí, sponzorů a dárců. Podařilo se již mj. celý areál staticky zajistit, plně obnovit a zpřístupnit gotickou věž, celý hrad zastřešit, před dokončením je rekonstrukce jednoho z pěti paláců. Probíhá rovněž asanace přilehlého zámeckého parku o rozloze 60 ha, v němž se nachází botanická zahrada a arboretum s unikátními kultivary jasanů. Díky spolupráci s Lesy ČR vzniká v bezprostředním okolí zámku rozsáhlá síť naučných stezek v přírodně krajinářském a romanticky malebném prostředí.

V současnosti si mohou návštěvníci prohlédnout celý areál hradu s tištěným průvodcem; k vidění jsou patrová gotická sklepení či Rytířský sál s původním vyřezávaným dřevěným stropem, také lze navštívit novogotickou zámeckou kapli, zhlédnout výstavu dřevěných plastik v hradní galerii nebo se projít rozlehlým zámeckým lesoparkem. K dalším atrakcím Hauenštejna patří výstup na 16 m vysokou válcovou věž; říká se jí Purkmistrovská, tvoří dominantu Horního hradu a z její vyhlídkové terasy se lze kochat překrásnými výhledy na Krušné hory a údolí Ohře.

Horní hrad je už řadu let začleněn do Programu záchrany architektonického dědictví. Vzniká zde nadregionální kulturní centrum, dnes již se prezentující bohatým doprovodným programem během celé sezóny (od března do listopadu). Konají se zde nejen lidové slavnosti a veselice, ale i svatby, firemní akce, letní tábory, školy v přírodě, noční prohlídky, folkové festivaly, výstavy aj. Do budoucna se počítá mj. s vybudováním restaurace, vytvořením ubytovacích kapacit a s celoročním provozem.

Mapa okolí

zvětšit

Počasí

yr.no
Dnes Úterý 11.8.2020
Polojasno
25°C
19°C
Srážky: 0mm
Tlak: 1019.5hPa
Vítr: 3.2m/s
z východu
Zítra
Středa 12.8.
Skoro jasno
25°C
19°C
Čtvrtek
13.8.2020
Polojasno
27°C
20°C
Pátek
14.8.2020
Silný déšť
25°C
16°C
Sobota
15.8.2020
Deštivo
23°C
17°C

Kontakt

Adresa:
Krásný Les u Klášterce nad Ohří 
Web: Horní hrad (Hauenštejn)
Email: hradni.celadka@hornihrad.cz
Telefon: 731 357 564

Místa v okolí

Vzdálenost: 3km
Vodácké tábořiště U Mlýna - Vodácké tábořiště U Mlýna v obci Jakubov na řece Ohři na 150 ř. km. se nachází na louce na pravém břehu mezi náhonem a řekou - u mlýna pod obcí Jakubov (cca 1 km za mostem ve Vojkovicích). V tábořišti platí přísný zákaz rozdělávání ohňů!
Vzdálenost: 4km
Jez Jakubov - Mlýn nad Ohří (Vojkovice) - Jez Jakubov - Mlýn nad Ohří (Vojkovice) na ř. km. 150 se dočkal před několika lety opravy, byly zde vybudovány dva rybí přechody a propust, kudy mohou vodáci jez splouvat a plavidla spouštět pod jez.
Vzdálenost: 4km
Nouzové vodácké tábořiště U Lípy - Nouzové vodácké tábořiště U Lípy ve městě Stráž nad Ohří na řece Ohři na 146,4 ř. km.
Vzdálenost: 3km
Vodácké tábořiště Vojkovice - Kemp v obci Vojkovice na řece Ohři na 151,3 ř. km. se nachází na levém břehu, u fotbalového hřiště, asi 500 m pod hospodou Vojkovice, která kemp provozuje. V areálu kempu jsou toalety, umývárny, sprchy s teplou vodou. Stravování je zajištěno formou rychlého občerstvení (párky, klobásy a studená kuchyně), případně teplá jídla ve zmiňované hospodě Vojkovice. V kempu je k dipozici volejbalové hřiště, v červenci tu probíhá neckyáda, koncem léta akce Folková Ohře a příležitostně country večery. Ubytování a občerstvení v kempu je za příznivé ceny.
Vzdálenost: 5km
Vzdálenost: 5km

Nová místa

+ přidat
Rozhledna Šibeniční vrch - V roce 2010 vyrostla na stejnojmenném vrcholu stavba vyhlídkové věže s názvem Šibeniční vrch. Stojí zhruba dvacet metrů od pozůstatků základů poutního kostelíku Panny Marie Lurdské. 
Kemp Michal u Sokolova - Skromný kemp uvnitř areálu koupaliště Michal u Sokolova. Ideální pro koupání i výlety po okolí. K dispozici je 40 míst, částečně s možností připojení k elektřině.
Kemp Zbečno - Masarykova vyhlídka v srdci CHKO Křivoklátsko - Upravená louka nad Berounkou pro kemp Masarykova vyhlídka je jen pro vás, poskytne vám soukromí, nemáte vedle žádné chaty ani chalupy. V rámci bezKempu.cz Připojení elektřiny, pitné vody, možnost použití suchého záchodu, WI-FI, krásného ohniště i s dřívím.
Rozhledna Tobiášův vrch - Rozhledna Tobiášův vrch byla postavena v roce 1999, jedná se o ocelový stožár telefonních operátorů, který zároveň slouží pro veřejnost jako vyhlídkový bod.

Nové ubytování

+ přidat
Ubytování BRLOH Sedloňov v O.h. - Nabízíme sportovně koncipované ubytování v srdci Orlických hor s všudepřítomnou přírodou. Přes léto ideální místo na turistiku a cyklistiku, v zimě v bezprostřední blízkosti sjezdovek. Ideální ubytování pro rodiny s dětmi, partu turistů, nebo třeba sportovní kluby.
Kemp Řevnice - Kemp Řevnice - ubytování v chatkách a maringotkách. Vhodné pro rodiny s dětmi, turisty a cykloturisty.
Hotel U Splavu, Kostelec nad Orlicí - Celoroční ubytování v 1 - 3 lůžkových pokojích a apartmánech s vlastním sociálním zařízením s možností snídaní a polopenze v rekreační oblasti města Kostelce nad Orlicí. Přímo na břehu řeky Divové Orlice. V sousedství koupaliště, tenisové kurty a půjčovna lodí. Bezprostředně kolem hotelu vedou turistické a cykloturistické stezky.
Ubytování České Budějovice - Ubytování České Budějovice patří mezi kvalitní levné penziony se snídaní, nedaleko centra města. Penzion České Budějovice akceptuje pobyt se psem po dohodě s recepcí, bezproblémová dopravní dostupnost, snadné parkování před objektem, nebo na parkovišti.

Nové restaurace

+ přidat
Hostinec U Dudka - Hostinec U Dudka www.ududka.cz je rodinná restaurace s odpoledním provozem a zaměřením na grilované speciality a kvalitu obsluhy. Našim cílem je, aby se u nás hosté cítili příjemně. Provozní doba je od 15 hodin a gril od 17 hodin každý den.
Pizzeria Einstein - V Pizzeria Einstein v ulici Šmeralova každý den připravují lahodnou a křupavou pizzu z nejčerstvějších surovin.
Pivnice U Karla IV. - Pivnice U Karla IV. se nachází na Praze 2 nedaleko hradu Vyšehrad. Pivnici dokresluje útulný interiér s možností využítí sklepních prostor pro soukromé a firemní akce. Pivnice mimo dobré pivo, nabízí i známá česká jídla, ale i mezinárodní kuchyni.
Vinný sklípek v srdci Slovácka - Navštivte náš nový reprezentační vinný sklípek ve Vracově, v srdci Slovácka. Sklípek se nachází v malebné vinařské uličce Cihelná přímo pod vinohrady. Představuje tak znamenitou příležitost poznat kvalitu vín Vinařství pánů z Lipé v jeho nejpřirozenějším prostředí.