Hrad a zámek Hartenberg

Zřícenina gotického hradu, dříve hradu i zámku Hartenberg, se tyčí na skalnatém ostrohu nad údolím řeky Svatavy, poblíž osady Hřebeny, cca 10 km severozápadně od Sokolova (Karlovarský kraj). Dle posledních výzkumů jeden z našich deseti nejstarších hradů představuje nejen sídlo s bohatou historií a velmi dramatickými osudy, ale i krajinnou dominantu nemající na značně rozsáhlém území obdoby. Hrad, založený již koncem 12. století a později (v 17. – 19. století) přestavěný na renesanční a následně barokní zámek, obývaly významné rody – mj. Šlikové, Písnicové či Auerspergové, k častým hostům zde patřil J. W. von Goethe. Po r. 1945 byl zámek postupně zdevastován, rozkraden a nakonec v l. 1985 a 1991 úmyslně podpálen. O záchranu zchátralého areálu dnes usiluje s pomocí četných dobrovolníků jeho soukromý majitel Bedřich Loos. Od r. 2000 probíhají na hradě mezinárodní dobrovolnické kempy; i jejich zásluhou se kulturní život na Hartenbergu znovu probouzí.

Konec 12. stol.: hrad založený při Erfurtské stezce pány z Hartenberga

Původně románský hrad Hartenberg byl založen patrně již na konci 12. století (r. 1196) při důležité obchodní cestě ze Saska a Durynska do Čech - Erfurtské stezce. Hrad nechali vybudovat páni z Hartenberga, kteří přišli do chebské oblasti jako ministeriální rod, vykonávající pro panovníka civilní či vojenské služby. V první polovině 14. století se hrad stává českým lénem (první zmínka o tomto středověkém sídle jako o českém lénu je uvedena v listině krále Jana Lucemburského ze dne 21. září 1345). Od r. 1364 až do počátku 15. století byl Hartenberg v přímém královském držení.

Hektické 15. stol.: Maleříkové, plenící husité, obnova hradu, úpravy za Šliků

Stěžejním rodem, kterému Hartenberg patřil během první poloviny 15. století, byli Maleříkové. R. 1426 hrad oblehlo, dobylo a vyplenilo vojsko husitského hejtmana Jakoubka z Vřesovic. Následně dochází k obnově zpustošeného sídla a ke zdokonalení jeho opevnění. Ve druhé polovině 15. století přechází hrad do držení mocného rodu Šliků; ti nechávají Hartenberg znovu opravit a následně – až do r. 1548 – rozsáhle přestavět v pozdně gotickém až raně renesančním slohu. Opevnění hradu tehdy posílily předsunuté okrouhlé bašty a brána s padacím mostem nad hradním příkopem. Současně byla ve druhém patře paláce zásluhou Matese Šlika zřízena hradní kaple sv. Tří králů (r. 1471).

17. stol.: Písnicové mění hrad na zámek; řádění Bavorů, barokní přestavba

Kvůli účasti v odboji českých stavů a měst proti císaři Ferdinandovi I. však Šlikové musí r. 1548 Hartenberg postoupit královské komoře; od ní hrad v r. 1597 odkoupí druhý sekretář české královské kanceláře, Jindřich Domináček z Písnice. Tento šlechtic zahajuje počátkem 17. století postupnou a rozsáhlou přestavbu původního hradu na pohodlný renesanční zámek. Za třicetileté války, r. 1620, Hartenberg obsazují povstalecká vojska pod velením stavovského vojevůdce Mansfelda. V březnu r. 1621 však zámek dobyla a vyplenila bavorská armáda, v důsledku čehož byl Hartenberg ještě ve 40. letech 17. století označován jako pustý. K obnově poničeného zámku se přistoupilo zřejmě v 50. letech 17. století. Avšak již r. 1668 Hartenberg vyhořel a následná barokní rekonstrukce (za Jana Ferdinanda z Písnice) trvá až do r. 1688. Tehdy získal zámecký areál patrně konečnou podobu a rozsah. Uskutečnilo se nové zastřešení věže zámku, byl přistavěn správcův byt, objekt dostává i třetí patro a novou renesanční fasádu s vysokými, příčně a podélně dělenými štíty s volutami.

19. stol.: éra Auerspergů; Goethova narozeninová párty i verše pro Ulriku

R. 1814 přechází Hartenberské panství do vlastnictví Auerspergů (též Aueršperků), kteří se stávají posledními šlechtickými majiteli zámku. Nejproslulejší osobností z tohoto rodu byl hrabě Josef Karel Auersperg (1767-1829), nejvyšší zemský komoří a uznávaný přírodovědec. Hrabě, počítající se mezi osvícence a svobodné zednáře, rezignuje r. 1815 na všechny své úřady a přesídlí k synovi Josefu Jáchymovi na Hartenberg; zde se zabývá mineralogickými sbírkami či studiem českých dějin, hlavně se však věnuje budování rozsáhlé zámecké knihovny a tvorbě ve své době jediné sbírky českých zákonů a sněmovních usnesení. Za jeho působení pobýval na Hartenbergu v l. 1819, 1821 a 1823 proslulý básník a učenec Johann Wolfgang von Goethe. Tento přítel a spolupracovník hraběte zde slavil při indických ohních své 72. narozeniny (r. 1821), píše tu jeden ze skvostů světové poezie (Elegie z Mariánských Lázní) nebo na zámku tráví své vůbec poslední dny na našem území (v září r. 1823, kdy po rozloučení s Ulrikou von Levetzow opouští zdrceně české země, a to už navždy). Krásu zámku nejlépe dokládají Goethova slova, jež si zapsal do deníku, když poprvé přijížděl k Hartenbergu: „První pohled ze značné výšky dolů je překvapující. Starobylý zámek je poskládán z hlavních a vedlejších budov, altánů a galerií, věží a věžiček, zdí a dvorů rozličného druhu na výběžku skalního ostrohu, kde se tři údolí setkávají a tři toky v jeden slévají… Domnívám se, že jen prastaré jilmy výšky zámku dosahují a pod sebou les vytváří, tak aby vznikl poutavý obraz… Nutno podotknout, že jen vlastní pohled postihne to, co nelze vyjádřit žádnými slovy.“

19. stol.: poslední úpravy zámku; 1913-1945: vzorná majitelka F. Kopalová

Poslední úpravy zámku se uskutečnily v průběhu 19. století; týkaly se především interiérů a zaměřily se též na odstranění posledních zbytků původního gotického opevnění hradu. Poslední dědičkou zámku byla Františka Kopalová, filantropická a charitativně zaměřená žena, která velmi svědomitě spravovala zámecký areál, dbajíc pečlivě na jeho údržbu. Hartenberské sídlo vlastnila od r. 1913 až do r. 1945, kdy byla odsunuta do Německa; tam zemřela v chudobě r. 1963.

Po r. 1945: flagrantní devastace zámku – Hartenberg jen krůček od zániku

Po 2. světové válce došlo k vyvlastnění zámku, který se dostal pod správu Státních lesů Sokolov a později Státního statku Hřebeny, jemuž sloužil především jako sýpka a skladiště. V neudržovaném objektu se mj. skladovaly brambory a obilí; vlivem jejich hmotnosti se pod nimi nakonec začaly propadat stropy a zámek postupně značně zchátral. Jeho zařízení bylo zničeno nebo rozkradeno, včetně unikátních nástropních obrazů, sbírky minerálů nebo knihovny čítající mj. 333 svazků zednářské literatury; zkáze neušel ani Goethův pokoj. Od počátku 70. let 20. století se státní památková péče pokoušela bývalý zámek prodat, nikdo však o zdevastovaný objekt neprojevil zájem a nenašly se ani prostředky na jeho údržbu a opravy. Opuštěný areál je vydán napospas vandalům a nenechavcům. Zámek vlhne, chátrá a rozpadá se. Bezútěšný stav tohoto památného objektu pak dokonají požáry v l. 1985 a 1991, v obou případech úmyslně založené; při tom prvním lehne popelem téměř celý zámek (zničeny jsou nádvorní budovy a hlavní palác), druhému požáru padne za oběť hlavní věž (shoří její krovy a vnitřní schodiště). Hartenberg se ocitá na pokraji zkázy - změní se v ruinu a dokonce se uvažuje o kompletním odstranění tohoto historického objektu.

Současnost: nový vlastník+stovky dobrovolníků=vzkříšení ruiny

K naplnění katastrofického scénáře naštěstí nedojde díky Bedřichu Loosovi, jenž na konci 20. století pozůstatky hradu kupuje ve veřejné dražbě. Nový vlastník se pak snaží s pomocí mnoha dobrovolníků objekt zachránit. Od r. 2000 probíhají na Hartenbergu mezinárodní dobrovolnické kempy, kterých se zúčastnily již stovky mladých lidí z celého světa (celkem už z více než 50 zemí včetně velmi exotických). Tyto workcampy získaly značný věhlas i za hranicemi naší země; hrad se tudíž stal jednou z velmi vyhledávaných a oblíbených základen studentského dobrovolnictví v Evropě. Díky usilovné práci řady nadšenců se tak podařilo nejen odvrátit další zkázu hradu, ale aspoň částečně jej kultivovat. Bylo však třeba vyhrabat tuny suti, dostavět zřícené stěny paláce a vše zastřešit. Při archeologickém výzkumu se našel mj. bosovaný kvádr, dokazující, že hrad je starší než se původně předpokládalo. Z dříve monumentálního středověkého sídla se zachovala vysoká věž, část sklepů a paláce (s pozůstatky kaple sv. Tří králů) a zbytky obvodové hradby.

Na Hartenbergu se znovu probouzí kulturní život v podobě tematických víkendů, školení a hlavně sezónních kulturních akcí (mezinárodní divadelní festivaly, umělecké kempy aj.); ve vyklizených a opravených prostorách, kam se dnes může podívat i veřejnost, lze pořádat koncerty, přednášky apod. K mimořádně oblíbeným akcím s jedinečnou atmosférou patří „Hartenberské strašení“ (první říjnovou sobotu) a „Mikulášská jízda“.

Mapa okolí

zvětšit

Počasí

yr.no
Dnes Čtvrtek 6.8.2020
Jasno
23°C
16°C
Srážky: 0mm
Tlak: 1021.9hPa
Vítr: 2.1m/s
z východu
Zítra
Pátek 7.8.
Polojasno
25°C
18°C
Sobota
8.8.2020
Skoro jasno
27°C
18°C
Neděle
9.8.2020
Skoro jasno
28°C
19°C
Pondělí
10.8.2020
Deštivo
27°C
18°C

Místa v okolí

Vzdálenost: 2km
Vzdálenost: 3km
Vzdálenost: 4km
Penzion POHODA - Nabízíme ubytování v rodinném penzionu s přátelskou atmosférou a osobním přístupem. Penzion leží v srdci Karlovarského kraje. jeho poloha je vhodná pro klidnou i aktivní dovolenou, při pracovní cestě a je ideálním místem i pro romantické víkendové pobyty.
Vzdálenost: 4km
Vzdálenost: 5km
Vzdálenost: 5km
Vzdálenost: 5km

Nová místa

+ přidat
Rozhledna Mackova hora - Rozhledna Mackova hora je 36 metrů vysoký ocelový stožár telefonních operátorů. Byl postaven v roce 2000.
Rozhledna Studený vrch - Rozhledna Studený vrch byla upravena a zpřístupněna veřejnosti v roce 2004 z bývalé zeměměřičské stavby. Ta byla na Studeném vrchu v provozu již od roku 1940.
Rozhledna Rudolfka - Rozhledna Rudolfka je bývalá těžní věž Dolu Rastislava Štefánika, je postavena z železobetonu, což je poměrně ojedinělý způsob výstavby těžních důlních staveb. Zřejmě se jedná dokonce o světový unikát. Původně na jejím místě stála ocelová věž Dolu korunního prince Rudolfa, a to až do roku 1950.
Rozhledna Rožmitál pod Třemšínem - Rozhledna v Rožmitálu pod Třemšínem je bývalá trafostanice, která se nachází v objektu bývalého socialistického zemědělského podniku Agrostroj Rožmitál.

Nové ubytování

+ přidat
Ubytování BRLOH Sedloňov v O.h. - Nabízíme sportovně koncipované ubytování v srdci Orlických hor s všudepřítomnou přírodou. Přes léto ideální místo na turistiku a cyklistiku, v zimě v bezprostřední blízkosti sjezdovek. Ideální ubytování pro rodiny s dětmi, partu turistů, nebo třeba sportovní kluby.
Kemp Řevnice - Kemp Řevnice - ubytování v chatkách a maringotkách. Vhodné pro rodiny s dětmi, turisty a cykloturisty.
Hotel U Splavu, Kostelec nad Orlicí - Celoroční ubytování v 1 - 3 lůžkových pokojích a apartmánech s vlastním sociálním zařízením s možností snídaní a polopenze v rekreační oblasti města Kostelce nad Orlicí. Přímo na břehu řeky Divové Orlice. V sousedství koupaliště, tenisové kurty a půjčovna lodí. Bezprostředně kolem hotelu vedou turistické a cykloturistické stezky.
Ubytování České Budějovice - Ubytování České Budějovice patří mezi kvalitní levné penziony se snídaní, nedaleko centra města. Penzion České Budějovice akceptuje pobyt se psem po dohodě s recepcí, bezproblémová dopravní dostupnost, snadné parkování před objektem, nebo na parkovišti.

Nové restaurace

+ přidat
Hostinec U Dudka - Hostinec U Dudka www.ududka.cz je rodinná restaurace s odpoledním provozem a zaměřením na grilované speciality a kvalitu obsluhy. Našim cílem je, aby se u nás hosté cítili příjemně. Provozní doba je od 15 hodin a gril od 17 hodin každý den.
Pizzeria Einstein - V Pizzeria Einstein v ulici Šmeralova každý den připravují lahodnou a křupavou pizzu z nejčerstvějších surovin.
Pivnice U Karla IV. - Pivnice U Karla IV. se nachází na Praze 2 nedaleko hradu Vyšehrad. Pivnici dokresluje útulný interiér s možností využítí sklepních prostor pro soukromé a firemní akce. Pivnice mimo dobré pivo, nabízí i známá česká jídla, ale i mezinárodní kuchyni.
Vinný sklípek v srdci Slovácka - Navštivte náš nový reprezentační vinný sklípek ve Vracově, v srdci Slovácka. Sklípek se nachází v malebné vinařské uličce Cihelná přímo pod vinohrady. Představuje tak znamenitou příležitost poznat kvalitu vín Vinařství pánů z Lipé v jeho nejpřirozenějším prostředí.