Hrad Levnov (Ketkovický hrad)
.jpg)
| Typ: | Zřícenina |
|---|---|
| Kraj: | Jihomoravský kraj |
| Okres: | Okres Brno-venkov |
| Město: | Ketkovice |
| Pohoří: | Českomoravská vrchovina |
| GPS: | 49°8'21.787"N, 16°14'27.487"E |
R. 1971 – záhada hradu rozluštěna: Ketkovák = Levnov!
Až do r. 1970 se pro zříceninu nad soutokem Oslavy a Chvojnice užíval – podle nedaleké obce – název Ketkovický hrad či Ketkovák, přičemž o vzniku, historii ani zkáze tohoto hradu nebylo téměř nic známo. Naproti tomu zde existovala záhada, nad kterou si moravští historikové lámali hlavu již více než sto let: určit místo, kde stával mohutný hrad Levnov. O tomto středověkém sídle se sice zachovalo poměrně mnoho zpráv, avšak jeho lokalizace upadla v zapomnění. Teprve r. 1971 se historikům podařilo prokázat (především zásluhou badatelského úsilí dr. V. Voldána), že hrad, uváděný v historických pramenech jako Levnov, je totožný s ruinami, pro něž se svého času vžilo pojmenování Ketkovický hrad; to potvrzují i od nepaměti tradované místní názvy pozemků, které patřily k mlýnu na řece pod zříceninou: Levnovská louka, Levnovské pole a Na Levnovci.
14. stol.: hrad Lévy z Levnova; kachle s erbem paní Elšky
První zmínka o hradu pochází z r. 1346; na samém počátku vlády Karla IV. ho dal vybudovat Léva z Levnova. Zatímco zakladatel hradu je historicky doložen k r. 1358, o dvacet let později se na tomto sídle připomíná Oldřich z Levnova s dcerami Elškou a Anežkou. Elška se r. 1365 provdala za Jimrama Kralického z Kralic. Právě na kralické tvrzi se při archeologickém průzkumu našly tři neúplné římsové kachle z krbu; kachle nesly erb paní Elšky – kolmo postavené šestizubé hrábě. Tyto kachle se na objednávku kralické tvrze vyráběly v Ivančicích, dávném středisku hrnčířů a kamnářů. A zde, v rodišti Alfonse Muchy, se na historiky usmálo štěstí – podařilo se jim totiž nalézt jeden kachel celý.
Pohnutá doba 15. stol.: kvůli rakouským lapkům hrad zaniká
Na přelomu 14. a 15. století rod pánů z Levnova vymírá po meči a hrad posléze přechází do majetku pánů z Lipé. S husitskými válkami sláva Levnova pohasíná. Ve zjitřené době po bitvě u Lipan zůstávají na Moravě skupiny vojsk Albrechta Rakouského, jimž po jeho smrti nikdo nevyplatil smluvený žold. Tyto oddíly už tak dost vydrancovanou Moravu ještě více sužují nelítostným pleněním – kořistí a loupí, přepadávají kupecké vozy, ve vesnicích se zmocňují dobytka a obilí. K loupeživým rotám s nejhorší pověstí patří družina Burgharta Kienbergera, která kolem r. 1440 hrad násilně obsadila a z něj plenila široké okolí. Usnesením Moravského zemského sněmu je proto rozhodnuto, že Levnov bude městy Brnem, Znojmem, Ivančicemi, Třebíčí a Jihlavou od jeho zákonného majitele Pertolda z Lipé vykoupen a posléze zbořen, aby již nemohl sloužit jako základna pro loupeživé rytíře. Vojsko královských měst tedy hrad oblehne, dobude a za pomoci poddaných z okolních vesnic, kteří si mohou odvézt stavební materiál, rozboří. Nutno podotknout, že záznamy o tom, zda byl Levnov vojskem moravských stavů dobýván, chybějí; objevuje se domněnka, že Burghart Kienberger hrad vydal za právo svobodného odchodu do Rakouska. Záměrné vyvrácení Levnova nicméně potvrdil archeologický průzkum, při němž byly v hradním příkopu objeveny velké bloky zříceného zdiva, svědčící o násilném rozboření pevnosti; destrukce Levnova skončila v listopadu r. 1442. V r. 1468 se majitelem zříceniny stává Jindřich V. z Lipé a r. 1622 – po pobělohorských konfiskacích – Gundakar z Lichtenštejna.
Jedinečná poloha hradu; zeď se třemi opěráky; úchvatné scenérie a výhledy
Hradu, který býval poměrně rozsáhlý, zajišťovala kombinace jeho polohy (vysoko nad řekou) a konfigurace terénu (skalnaté srázy) přirozenou ochranu ze tří stran; přístup k němu byl možný jen po náhorní plošině od východu. Věžovitou branou se vstupovalo do předhradí, které obepínala hradba (dodnes částečně dochovaná), jejíž mocnost ještě zvyšovaly tři pilíře. Hlavní budovu Levnova představoval podlouhlý dvojdílný palác; nacházel se v hradním jádru, na nejlépe chráněném místě celého objektu, byl situován ve směru východ-západ a tloušťka jeho zdí dosahovala až 2,6 m. Na západní straně pak měl hrad obrannou baštu.
Z Levnova se nejlépe dochovala zeď předhradí se třemi mohutnými opěrnými pilíři (opěráky), dále základové zdivo paláce, příkop, fragmenty hradeb a věžovité východní brány. Zříceniny jsou volně přístupné, ve směru od Ketkovic k nim vede značená turistická cesta. Ruiny Levnova se vyplatí navštívit i kvůli jedinečným rozhledům a okouzlujícím scenériím, které toto místo nabízí (mj. výhledy na údolí řeky Oslavy, zříceninu hradu Kraví Hora, vyhlídku Malá skála).
