Hrad Holštejn

Zřícenina rozsáhlého gotického hradu z druhé poloviny 13. století. Nachází se na osamělém skalním vápencovém suku, skrývajícím ve svém nitru jeskyni zvanou Hladomorna či Lidomorna, cca 300 m jižně od stejnojmenné obce na Blanensku v Moravském krasu (Jihomoravský kraj). Ve své době patřil hrad k největším a nejpohodlnějším sídlům na Moravě.

13. stol.: Dutý kámen Hartmana z Čeblovic

Hrad nechal vybudovat kolem r. 1270 Hartman z Čeblovic, syn významného moravského pána Crhy z Čeblovic. Poprvé se Hartman s přídomkem „z Holštejna“ (Hartemanus de Holstayn) uvádí 26. ledna 1278, což znamená, že hrad byl v této době již dostavěn (nebo alespoň jeho podstatná část). Své sídlo zakladatel pojmenoval v duchu tehdejší módy německy Hohler Stein, tj. Dutý či Vykotlaný kámen, popřípadě skála. Hartman, jenž kolonizoval místní kraj německými osadníky, přesouvá po dokončení hradu centrum svého panství z Jedovnic na Holštejn. Hartman patřil k významným osobnostem Českého království – po smrti Přemysla Otakara II. (r. 1278) zastával úřad brněnského komořího. Poslední zmínka o zakladateli Holštejna se objevuje v listině z r. 1315. Jeho jediný syn Crha II. byl duchovní a člen řádu johanitů – jím tedy rod pánů z Čeblovic – Holštejna vymírá po meči.

14. – 15. stol.: drsná éra Voků – moloch Hladomorny se roztáčí

Hlavní část holštejnského panství získává po r. 1315 zemský hejtman Čeněk z Lipé; ten svůj díl i s hradem prodává před r. 1321 Vokovi I. ze Sovince, který z Holštejna učinil hlavní rodové sídlo. Vok I. odkázal hrad i s okolními osadami svému druhorozenému synu Vokovi II. (+1384), po němž Holštejn zdědil jeho syn Vok III. zvaný Starý. Koncem 14. století, v době bouřlivých válek mezi moravskými markrabaty, bojuje Vok III. spolu se svým synem Vokem IV. na straně markraběte Prokopa. Za těchto válek, v nichž se stále více rozmáhá vzájemné kořistění a loupežení, získávají oba Vokové nelichotivou pověst loupeživých rytířů; páchají krádeže a násilí i na církevních statcích, za což jsou r. 1399 papežem exkomunikováni. Také přepadávají pocestné, jež posléze kvůli výkupnému vězní v jeskyni pod hradem, později nazvané Hladomorna či Lidomorna - spousta životů zde vyhasla v dobách krutého řádění otce a syna jménem Vok. Během válčení se Vok III. zadlužil a po Prokopově smrti přechází na stranu jeho bratra, markraběte Jošta. R. 1411 Vok III. umírá.

Vok IV. z Holštejna: od loupeživého rytíře k věřiteli krále Zikmunda

Správu nad hradem přebírá Vok IV., patrně nejznámější příslušník rodu; představoval kontroverzní osobnost, jež proslula svým bouřlivým životem. Vok IV. (1394-1420) byl jedním z nejvěrnějších Joštových stoupenců, díky čemuž se jeho finance dostaly do takové kondice, že si mohl dovolit půjčovat dokonce i králi Zikmundovi. Přestože r. 1415 podepsal a pečetil protestní list české i moravské šlechty proti upálení Jana Husa, o pět let později figuruje v Zikmundově vojsku, s nímž táhne na husitskou Prahu. 14. července r. 1420 bojuje v bitvě na Vítkově a je aktérem i dalšího střetnutí mezi husity a Zikmundovými šiky; dojde k němu 1. listopadu téhož roku pod Vyšehradem a tato bitva bude stát Voka IV. život. O významu šlechtice z Holštejna svědčí i to, že jej dobový kronikář Vavřinec z Březové uvedl mezi 25 padlými moravskými pány na čtvrtém místě. Vok V. (1420-1466) zdědil po svém otci velké bohatství a přízeň krále Zikmunda, jemuž zachoval věrnost po celou dobu husitských válek. R. 1430 však začíná z veřejného života ustupovat a rozprodávat rodové statky. R. 1437 došlo i na Holštejn, který kupuje Hynek z Valdštejna a Židlochovic.

Holštejn po r. 1437: úpadek vedoucí k zřícenině

Pokles významu Holštejna, stojícího v odlehlé oblasti mimo hlavních obchodních cest, již nelze zastavit. Hynek z Valdštejna zde už nesídlí, a proto ani neinvestuje do údržby hradu. Tento trend pokračuje i po r. 1455, kdy Holštejn získává Půta z doubravické větve pánů ze Sovince. Zlepšení nepřichází ani s novým vlastníkem, kterým je Dobeš Černohorský z Boskovic; ten hrad kupuje od Půtových synů v r. 1483. O deset let později Černohorští prodávají Holštejn Hynkovi z Popůvek, který však již sídlil na pozořické tvrzi. Holštejn chátrá a spolu s ním i stejnojmenné městečko přímo pod hradem. R. 1531 se objekt poprvé výslovně uvádí jako pustý. O přeměnu Holštejna v ruinu se tak postaralo bezmála půltisícileté období; během něj hrad poškozovalo nejen soustavné působení přírodních vlivů, ale i využívání jeho zdiva jako zdroje stavebního materiálu pro panský dvůr a novou osadu Holštejn.

Kdysi nedobytný hrad, dnes ruiny a mekka climbingu

Hrad Holštejn byl situován na plochém temeni vápencového bradla se strmými úbočími. Vskutku impozantně působil především ze severu, odkud ční kolmá, místy až převislá skalní stěna; ta je v současnosti hojně vyhledávaná jako cvičný horolezecký terén s mimořádně obtížnými trasami (ve světě climbingu dnes představuje Holštejn opravdový pojem). Z této strany byl hrad také nejhůře přístupný. Jeho poloha na exponovaném skalisku zajišťovala Holštejnu skvělé možnosti obrany a učinila z něj těžko dobytnou pevnost. Ve své době se jednalo o mohutný hrad, který měl pravděpodobně jednodílnou bezvěžovou dispozici s obvodovou zástavbou, připomínající rozlehlý dvorec. Tvarem odpovídal nepravidelnému čtyřúhelníku o rozměrech cca 85 x 52 m. Snad jedinou nevýhodu Holštejna lze spatřovat v jeho zásobování vodou; ta byla patrně čerpána ze zřídla ležícím jihovýchodně od hradu a sem dopravována podzemním potrubím z pálených a skleněných trub, dlouhým asi 1 km. Z hradu se dochovaly zbytky zdí hlavně na jihu a jihozápadě i četné terénní nerovnosti. Velmi dobře patrné je též zdivo hradních budov, které kopírovaly okraj skály na severní straně. Výrazný pozůstatek Holštejna lze nalézt v jihozápadní části areálu - asi 8 m vysoké zbytky zaobleného nároží nad příkopem, dříve považované za relikt věže. Na jihovýchodě vystupuje zřetelněji pozůstatek hradby s výpadní brankou.

Lidomorna: čemu sloužila jeskyně hrůzy?

Samostatnou kapitolu Holštejna tvoří jeskyně nacházející se ve skále pod dnes již neexistujícím hradem, která dala tomuto feudálnímu sídlu jeho název (v překladu z němčiny Dutý kámen - viz výše). Jeskyni se říká Hladomorna, původní pojmenování však znělo Lidomorna. Její ponurý název svědčí výmluvně o tom, jak děsivý účel byl této prostoře přisouzen. V dobách existence hradu sloužila jako mimořádně drsné vězení znamenající pro své oběti definitivu kruté smrti hladem, žízní či podchlazením. Potvrzuje to množství nalezených lidských kostí a částí brnění, ostruh i jiných kovových předmětů. Vchod do Hladomorny byl zazděn, odsouzence sem spouštěli uměle upraveným komínem spojujícím jeskyni s hradem. Jeskyni samotnou tvoří velký dóm o rozměrech 35 x 25 m, cca 17 m vysoký. K dómu, k němuž vedla asi 14 m dlouhá chodba, jsou připojeny 4 menší síně; z nich jedna je propojena skrytým průduchem s povrchem. Tudy se dalo z hladomorny uprchnout, avšak většina obětí o tom dle všeho nevěděla. Při průzkumu jeskyně objevili badatelé dr. Jindřich Wankel a prof. Karel Absolon ručně tesané schůdky v chodbě, která původně vedla od hradního náměstí k otvoru ve stropě Hladomorny. Tato chodba je však dnes zavalena zříceným zdivem, takže po ní není ani stopy.

Tajemství ledové kobky – žebřiňáky plné kostí

Přístup do jeskyně v současnosti umožňuje uměle vybouraný vchod při úpatí skály. Hladomorna se stala zimovištěm vzácných netopýrů - netopýra velkého a netopýra ušatého. K tomuto unikátnímu a záhadnému místu se pojí řada dalších zajímavostí. Hladomorna patří k nejstudenějším moravským jeskyním (shodou okolností se prý chladné místnosti kdysi říkalo morna). Ocitujme, co o této jeskyni píše prof. Absolon: „V létě při zevní teplotě 20 až 21 stupňů bývá uvnitř 5,8 až 6,8 stupňů. Na jaře Hladomorna bývá proměněna v opravdu ledovou jeskyni posetou kyjovými stalagmity. V tomto rouše poskytuje čarovnou podívanou, na niž nikdo nezapomene.“ Záznamy o tom, kdy a proč byl vchod do jeskyně zazděn a kdy rozbořen, se bohužel nedochovaly. Dr. Wankel v literatuře uvádí, že ještě okolo r. 1850 se daly spatřit stopy zdí, jimiž byl vstup do Hladomorny uzavřen a dodává, že všichni badatelé, kteří tu kopali, nacházeli vždy velké množství kostí smíchaných s úlomky šípů, ostruh atd. V r. 1840 místní obyvatelé tyto kosterní pozůstatky vykopávali a na fůrách je vozili do spódiárny v Boskovicích. Tato továrna na spódium (kostní uhlí) byla po určitou dobu zásobena lidskými kostmi jako jednou z hlavních surovin. Dle svědectví pamětníků se jednalo o žebřiňáky napěchované lidskými kostmi, které do továrny přijížděly. Není známo, kolik jednotlivých koster se na takový vůz dalo naložit, avšak vzhledem k tomu, že fůr – navíc plných – bylo více, patrně muselo jít o pozůstatky tisíců lidí…Pokud se původní název jeskyně zkrátí a rozdělí (lido – mor), lze – opravdu jen hypoteticky - uvažovat o další možnosti využití mysteriózního útvaru pod hradem - za morové epidemie mohla být do chladných prostor rozsáhlé jeskyně také přinášena a ukládána těla mrtvých z celého širokého okolí; uměle vytvořený vchod se poté uzavřel.

Zříceniny hradu jsou volně přístupné, ze stejnojmenné obce k nim i k jeskyni Hladomorna vede červeně značená turistická cesta.

Mapa okolí

zvětšit

Kontakt

Adresa:
Holštejn 
Web: Hrad Holštejn

Místa v okolí

Vzdálenost: 1km
Vzdálenost: 3km
Vzdálenost: 3km
Vzdálenost: 3km
Vzdálenost: 4km
Vzdálenost: 4km
Vzdálenost: 5km

Nová místa

+ přidat
Lipová alej Družec - V obci Družec na Kladensku byla v roce 2008 vysázena lipová alej.
Ploskovská kaštanka - Za obcí Žilina v kladenském okrese se nachází stromořadí, zařazené mezi chráněné památné stromy ČR.
Skřípelská alej - Nedaleko Hořovic byla kdysi vysázena alej podél silniční komunikace.
Sakurová alej - Nedaleko Švihova se nachází nádherná sakurová alej.

Nové ubytování

+ přidat
FKK kemp Úštěk (bez plavek) - Pokud rádi trávíte volný čas v pohodě a klidu, s přátelsky naladěnými lidmi a hlavně bez oblečení, jste na správném místě. K odpočinku na Vaší dovolené nebudete potřebovat, při pobytu v našem kempu, žádné oblečení a plavky už vůbec ne. Můžete si tak užít svobodu volného těla na slunci u vody na čerstvém vzduchu Českého středohoří u břehu jezera Chmelař a historického městečka Úštěk v námi vytvořeném koutě přírody jen pro vás. FKK kemp Úštěk je naturistický kemp pouze pro naturisty, nudisty a všechny ostatní slušné naháče, kde panuje rodinná a kamarádská pohoda, na bázi úcty a vzájemné tolerance. Kemp je výhradně bez plavek. Být nahý není povinností. Každý se může pohybovat tak, jak se zrovna cítí. Pouze plavky jsou vyjma dětí zakázány. Může se tedy stát, že například večer, když se ochladí bude někdo zabalený až po uši, někdo třeba jen v triku a nebo také úplně nahý.
Levné ubytování České Budějovice pension Minor - Levné ubytování České Budějovice pension Minor nabízí kvalitní pobyt za nejlepší přijatelnou cenu. Ubytování nedaleko centra města i výstaviště České Budějovice, nedaleko kolejí VŠTE, firmy Robert Bosch a pivovaru Budvar.
Chalupa U Bobra - Chalupa se nachází v Beskydech. Ubytování je pro rodinku, kde mají domácí prostředí s veškerým vybavením, počet lůžek je 9 až 12 osob. Na zahradě je posezení s grilem. V blízkosti je lanová dráha na výlety na Pustevny a nejen pro děti lanový park Tarzanie.
Chata Lucie - Rodinná Chata Lucie se nachází na úpatí hory Říp, pouhých 30 minut od Prahy. Ubytování až pro 12 osob v plně vybavené chatě. Během pobytu zajisté oceníte bezdrátový internet, saunu, gril, krb, trampolínu, v létě bazének a spoustu dalšího vybavení pro zpříjemnění pobytu.

Nové restaurace

+ přidat
Restaurace Podháj - Restaurace Podháj - Modřišice
Zámecká restaurace - Restaurace Pivovar a Penzion GRASEL
Hostinec a kemp na Slapnici - Hostinec a kemp Na Slapnici leží v hezké krajině nedaleko soutoku Zbirožského potoka a řeky Berounky mezi obcemi Skryje a Čilá, kousek od okouzlující přírodní rezervace Skryjská jezírka. Je to malý, klidný a čistý kemp, ideální pro rodiny s dětmi.
Restaurant Sequoia - Restaurace Sequoia je součástí hotelového resortu Zámek Ratměřice. Vynikajícímu renomé se těší především díky nabídce česko-slovenských gastro klasik v nové svěží podobě.