Hrad Litice nad Orlicí
| Typ: | Hrad |
|---|---|
| Kraj: | Pardubický kraj |
| Okres: | Okres Ústí nad Orlicí |
| Město: | Záchlumí u Žamberka |
| Výška: | 429 m n.m. |
| GPS: | 50°5'8.427"N, 16°21'6.696"E |
13. – 15. stol.: Drslavici, páni z Kunštátu a pevnost krále Jiřího
Založení hradu Litice koncem 13. století souvisí s kolonizací oblasti kolem Divoké Orlice. Zakladateli byli příslušníci rodu Drslaviců, kteří osidlování tohoto řídce obydleného území prováděli; zdejší nově vybudované sousední hrady pojmenovali po svých původních rodových sídlech na Plzeňsku – Litice a Potštejn. První písemná zmínka o hradu je z roku 1316. Před r. 1316 král Jan Lucemburský zastavil hrad Jindřichovi mladšímu z Lipé; po r. 1333 pak Litice vyměňuje s pány z Lichtenburka za Lichnici.
R. 1371 patří již litické sídlo Bočkovi z Kunštátu. Jeho vnuk Viktorin stranil husitům (řadil se i k blízkým přátelům Jana Žižky z Trocnova); proto jsou Litice r. 1421 obléhány slezskými stoupenci krále Zikmunda. Hvězdu první velikosti mezi majiteli hradu představuje osobnost Jiřího z Poděbrad a Kunštátu (český král v l. 1458-1471). Jiří si Litice oblíbil a v l. 1450-1468 nechává své sídlo rozsáhle přestavět. Touto úpravou vladař sleduje dva cíle – jednak zlepšit opevnění hradu (nové hradby s baštami, mohutná věž a brány), jednak vybudovat obytné prostory odpovídající nárokům druhé poloviny 15. století. Poprvé se Litice osvědčily jako pevnost v r. 1469 při vpádu uherského krále Matyáše Korvína do Čech.
15. – 20. stol.: éra pánů z Pernštejna, z Bubna a Parishů – úpadek a renovace
R. 1495 kupuje litické panství Vilém z Pernštejna. Centrem pernštejnské državy na Divoké Orlici se však stává hrad Potštejn, v důsledku čehož začínají Litice ztrácet svůj význam. Majitelé hradu se střídají; v l. 1562-1809 patří Litice pánům z Bubna. Mikuláš z Bubna sice činí hrad svým rodovým sídlem, častěji však pobývá na zámcích v Doudlebech a Žamberku. R. 1657 se litický hrad uvádí již jako polorozbořený; v tomto stavu setrvává až do konce 19. století, kdy Oskar Parish zahajuje první opravy, které s různě dlouhými přestávkami probíhají dodnes. Majetkem rodu Parishů byl hrad v l. 1815-1948, nyní je objekt v rukou státu.
Poutavý hradní areál: znaky, mysteriózní reliéfy a jižní palác s věží
Pro dnešní vzhled hradu byla určující přestavba, kterou dal provést Jiří z Poděbrad. Rozsáhlý hradní areál upoutá řadou architektonických detailů. Zaujme už vstupní brána. Na jejím průčelí jsou osazeny plastické reliéfy z pískovce – na pravé straně deska s heraldickou výplní (čtyři vytesané znaky – český, moravský, lužický a kunštátský) a s českým nápisem „Tato věž dělána za nejjasnějšího krále Jiřího, českého krále, markrabí moravského 1468“; po levé straně jsou pak vytesány reliéfy znázorňující muže s kladivem, muže se stuhou a hlavu bradáčovu. V horním hradě se nachází opravený dvoupatrový jižní palác. K jeho severovýchodnímu nároží přiléhá šestipatrová věž, krytá stanovou střechou.
Sečteno a podtrženo: současná expozice litické pamětihodnosti servíruje návštěvníkovi menu jaksepatří pestré - rozsáhlý hradní areál, vnitřní prostory dochovaného jižního paláce, ukázky archeologických nálezů z 15. – 17. století, rytiny okolních hradů, výstavu dobových pohlednic či věž s krásným rozhledem (plus doprovodné akce zmíněné v úvodu).
