Hrad Frejštejn

Frejštejn patří k nejstarším šlechtickým hradům na Moravě. Jeho rozsáhlé zříceniny se nacházejí nad ústím Křeslického potoka do Dyje, jižně od obce Podhradí nad Dyjí (dříve Frejštejn) na Znojemsku. Díky nedávnému vykácení hustého porostu v hradním areálu se z Frejštejna, stojícímu v turisticky vyhledávané oblasti Vranovské přehrady, stal atraktivní výletní cíl pro širokou veřejnost.

Počátky hradu Frejštejn

Původně raně gotický hrad z poloviny 13. století; podle tohoto sídla se psali v r. 1250 Gaitmar z Frejštejna i jeho bratr Hartleb a r. 1286 také Oldřich Frej z Frejštejna. Byli to páni erbu tří leknínových listů z nedaleké rakouské Trnavy (Unterthurnau). Na Moravě se angažovali v zeměpanských službách a některé větve se u nás usadily (Miroslav, Myslibořice). Za nejznámějšího příslušníka rodu je považován Vikart z Trnavy, který se pohyboval v okruhu Přemysla Otakara II. a zastával úřad purkrabího na Vranově.

Od vrcholného středověku do třicetileté války

Hrad byl někdy v letech 1283 – 1286 dobyt Rakušany, neboť se na něm usadila loupeživá družina. Nesporně šlo o vážnější záležitost, protože k trestné výpravě na své území dal svolení i mladý král Václav II. Další zpráva o hradu pochází z r. 1331 a hovoří se v ní o purkrabím na Frejštejně. V r. 1390 je na hradě připomínána kaple sv. Kateřiny, která stála v severní části tohoto středověkého sídla. R. 1422 král Zikmund Lucemburský daroval Frejštejn Lipoltu Krajířovi z Krajku. Neklidná doba husitských válek si vynutila opevnění hradu parkánovou zdí s hranolovými baštami. Lipoltův nástupce Jan Krajíř náležel k významným představitelům moravské šlechty a byl jedním ze sedmi rozhodčích ve sporu mezi českou a moravskou šlechtou, urovnávaném ve Velkém Meziříčí r. 1440. Připojil se k zemskému míru, sám jej však nakonec nedodržel a podnikal loupeživé nájezdy na města, vsi a panství na jižní Moravě i v Rakousích. Byl proto označen za rušitele pokoje; moravští stavové jej r. 1440 navíc prohlásili zemským nepřítelem, hrad vykoupili a s největší pravděpodobností rozbořili. V r. 1487 se Frejštejn uvádí již jako pustý. Na tom nic nezměnily ani dodatečné úpravy jeho opevnění ve druhé polovině 15. století, které zůstaly nedokončeny. V r. 1628 získal hrad císařský rada Jakub Berchtold, který byl r. 1633 povýšen do stavu svobodných pánů z Uherčic. Od těch dob měl Frejštejn společné osudy s Uherčicemi.

Části hradu

Nejstarší část hradu je sice značně pobořena, ale evidentně měla tu nejúspornější bergfritovou dispozici, jaká jen byla možná. Oválné jádro (30x17 m) ukončoval na východní straně válcový bergfrit, který se zachoval pouze v základech. Uvnitř malého nádvoří stál jen dvouprostorový patrový palác. Ještě před r. 1280 bylo postaveno pětiúhelníkové předhradí s pravděpodobně věžovitou vstupní branou ve svém jižním rohu. K ní vedl most přes velmi široký příkop. Na kapli navázal – zřejmě v první třetině 14. století – velký trojpodlažní palác s pravoúhlými okny. Polygonální bašta na západě patří k opevnění dobudovávanému v poslední etapě existence hradu.

Hrad Frejštejn dnes

Při dnešní návštěvě Frejštejna je možno zhlédnout jeho pozůstatky, které zahrnují především části mohutných obvodových hradeb, parkán s hranolovými baštami, hradební bránu, zbytek paláce s kaplí a pozoruhodnou polygonální věž se střílnami. Rovněž široký příkop v místě bývalého mostu je dodnes velmi dobře patrný.

Mapa okolí

zvětšit

Počasí

yr.no
Dnes Úterý 13.4.2021
Déšť
4°C
2°C
Srážky: 0.2mm
Tlak: 1025.4hPa
Vítr: 6m/s
z severu
Zítra
Středa 14.4.
Zataženo
6°C
0°C
Čtvrtek
15.4.2021
Zataženo
5°C
1°C
Pátek
16.4.2021
Zataženo
4°C
3°C
Sobota
17.4.2021
Zataženo
9°C
2°C

Kontakt

Adresa:
Podhradí nad Dyjí 
Web: Hrad Frejštejn

Místa v okolí

Vzdálenost: 1km
Vzdálenost: 4km
Vzdálenost: 4km
Vzdálenost: 4km
Vzdálenost: 5km
Vzdálenost: 5km
Vzdálenost: 5km

Nová místa

+ přidat
Rozhledna Nisanka - Rozhledna Nisanka je vystavěna z oceli a z kamene.
Vyhlídka Špička - Vyhlídka Špička je malá ocelová konstrukce, která svým tvarem připomíná závodní bob. 
Rozhledna Světlý vrch - Albrechtice v Jizerských horách jsou významným zimním letoviskem již mnoho desítek let. Při příležitosti 350. výročí založení obce byla postavena na Světlém vrchu dřevěná stavba vyhlídkové věže s ocelovým točitým schodištěm.
Rozhledna Komec - V roce 2014 došlo ke stavebním úpravám bývalého komína, který byl součástí kotelny pro vytápění okolních skleníků. Komín byl přestavěn na rozhlednu s točitým ocelovým schodištěm.

Nové ubytování

+ přidat
Kemp a hostinec na Slapnici - Kemp a hostinec Na Slapnici se nachází na území Křivoklátska, 800m od soutoku Zbirožského potoka a řeky Berounky, mezi obcemi Skryje a Čilá. Jedinečná přírodní rezervace Skryjská jezírka je vzdálena jen 20 minut chůze. V krajině obklopující kemp jsou trasy pro turistiku a náročnější cyklistiku. Ubytovat se v kempu můžete v 8 chatách, jejichž celková kapacita je 37 osob a v 8-10 stanech i 1-2 karavanech. www.kempnaslapnici.cz
Penzion Sova - Ubytování v soukromí , www.sova.unas.cz
Ubytování BRLOH Sedloňov v O.h. - Nabízíme sportovně koncipované ubytování v srdci Orlických hor s všudepřítomnou přírodou. Přes léto ideální místo na turistiku a cyklistiku, v zimě v bezprostřední blízkosti sjezdovek. Ideální ubytování pro rodiny s dětmi, partu turistů, nebo třeba sportovní kluby.
Kemp Řevnice - Kemp Řevnice - ubytování v chatkách a maringotkách. Vhodné pro rodiny s dětmi, turisty a cykloturisty.

Nové restaurace

+ přidat
Restaurace Krčma - Restaurace Krčma se nachází v areálu Hradu Červený Újezd a nabízí českou kuchyni ve stylovém prostředí. Otevírací doba je od čtvrtka do neděle po celý rok. Více informací najdete na www.hrad-cervenyujezd.cz
Hospůdka U Lucyka - Malebná hospůdka ve které se můžete najíst. Tato hospůdka má svou tradici. Je v blízkosti hradu Kokořín.
Kavárna v Království času Protivín - Odpočinek pro dospělé, zábava pro děti.
Hostinec U Dudka - Hostinec U Dudka www.ududka.cz je rodinná restaurace s odpoledním provozem a zaměřením na grilované speciality a kvalitu obsluhy. Našim cílem je, aby se u nás hosté cítili příjemně. Provozní doba je od 15 hodin a gril od 17 hodin každý den.