Hrad Frejštejn
| Typ: | Zřícenina |
|---|---|
| Kraj: | Jihomoravský kraj |
| Okres: | Okres Znojmo |
| Město: | Podhradí nad Dyjí |
| Pohoří: | Českomoravská vrchovina |
| Výška: | 394 m n.m. |
| GPS: | 48°53'57.341"N, 15°41'8.975"E |
Počátky hradu Frejštejn
Původně raně gotický hrad z poloviny 13. století; podle tohoto sídla se psali v r. 1250 Gaitmar z Frejštejna i jeho bratr Hartleb a r. 1286 také Oldřich Frej z Frejštejna. Byli to páni erbu tří leknínových listů z nedaleké rakouské Trnavy (Unterthurnau). Na Moravě se angažovali v zeměpanských službách a některé větve se u nás usadily (Miroslav, Myslibořice). Za nejznámějšího příslušníka rodu je považován Vikart z Trnavy, který se pohyboval v okruhu Přemysla Otakara II. a zastával úřad purkrabího na Vranově.
Od vrcholného středověku do třicetileté války
Hrad byl někdy v letech 1283 – 1286 dobyt Rakušany, neboť se na něm usadila loupeživá družina. Nesporně šlo o vážnější záležitost, protože k trestné výpravě na své území dal svolení i mladý král Václav II. Další zpráva o hradu pochází z r. 1331 a hovoří se v ní o purkrabím na Frejštejně. V r. 1390 je na hradě připomínána kaple sv. Kateřiny, která stála v severní části tohoto středověkého sídla. R. 1422 král Zikmund Lucemburský daroval Frejštejn Lipoltu Krajířovi z Krajku. Neklidná doba husitských válek si vynutila opevnění hradu parkánovou zdí s hranolovými baštami. Lipoltův nástupce Jan Krajíř náležel k významným představitelům moravské šlechty a byl jedním ze sedmi rozhodčích ve sporu mezi českou a moravskou šlechtou, urovnávaném ve Velkém Meziříčí r. 1440. Připojil se k zemskému míru, sám jej však nakonec nedodržel a podnikal loupeživé nájezdy na města, vsi a panství na jižní Moravě i v Rakousích. Byl proto označen za rušitele pokoje; moravští stavové jej r. 1440 navíc prohlásili zemským nepřítelem, hrad vykoupili a s největší pravděpodobností rozbořili. V r. 1487 se Frejštejn uvádí již jako pustý. Na tom nic nezměnily ani dodatečné úpravy jeho opevnění ve druhé polovině 15. století, které zůstaly nedokončeny. V r. 1628 získal hrad císařský rada Jakub Berchtold, který byl r. 1633 povýšen do stavu svobodných pánů z Uherčic. Od těch dob měl Frejštejn společné osudy s Uherčicemi.
Části hradu
Nejstarší část hradu je sice značně pobořena, ale evidentně měla tu nejúspornější bergfritovou dispozici, jaká jen byla možná. Oválné jádro (30x17 m) ukončoval na východní straně válcový bergfrit, který se zachoval pouze v základech. Uvnitř malého nádvoří stál jen dvouprostorový patrový palác. Ještě před r. 1280 bylo postaveno pětiúhelníkové předhradí s pravděpodobně věžovitou vstupní branou ve svém jižním rohu. K ní vedl most přes velmi široký příkop. Na kapli navázal – zřejmě v první třetině 14. století – velký trojpodlažní palác s pravoúhlými okny. Polygonální bašta na západě patří k opevnění dobudovávanému v poslední etapě existence hradu.
Hrad Frejštejn dnes
Při dnešní návštěvě Frejštejna je možno zhlédnout jeho pozůstatky, které zahrnují především části mohutných obvodových hradeb, parkán s hranolovými baštami, hradební bránu, zbytek paláce s kaplí a pozoruhodnou polygonální věž se střílnami. Rovněž široký příkop v místě bývalého mostu je dodnes velmi dobře patrný.
