Hrad Frýdštejn
| Typ: | Zřícenina |
|---|---|
| Kraj: | Liberecký kraj |
| Okres: | Okres Jablonec nad Nisou |
| Město: | Frýdštejn |
| Pohoří: | Ještědsko-kozákovský hřbet |
| Výška: | 486 m n.m. |
| GPS: | 50°38'55.899"N, 15°10'6.188"E |
Původ hradu
Původní podoba jména - Friedstein - nás zavádí hluboko zpět do středověku, kdy vrcholila vlna zakládání hradů, které častokrát dostávaly tehdy módní německé názvy podle přírodních útvarů, na nichž byly budovány (např. nedaleké hrady Valdštejn, Rotštejn aj.) Také Frýdštejn tedy ve svém jménu spojuje skalisko, kámen, na němž stojí, se slovem mír, pokoj, tedy s pojmem, po jehož naplnění většina lidí vždy toužila.
Stavitel hradu důmyslně využil rozsahem neveliký pískovcový ostroh a pro stísněný prostor vytvořil vlastně dvojí patro. V dolním jsou do skály vydlabány dvě komůrky a vrátnice a pod nimi ještě sklepy, v horním bývaly hradní budovy a hlavní věž. Velmi nepřístupný skalní terén spolu s mohutnými zdmi a vytvořeným kamenným opevněním činily z Frýdštejna mimořádně odolnou pevnost.
Počátky hradu
O vzniku hradu a celého frýdštejnského panství se toho moc neví. Celé území původně patřilo k Rohozci a vlastníkem byli Markvarticové. Nedá se ani v pramenech zjistit, kdy se držitelem panství stal rod pánů z Dražic. Poprvé se v listinách z r. 1363 lze dočíst o majitelích Janu z Dražic a jeho synovi, taktéž Janovi, v souvislosti s obcí Hodkovice, která k panství patřila. Ale již v r. 1376 se ve stejné souvislosti uvádí Jan z Biberštejna, jemuž náleželo velké panství frýdlantské. Podoba jmen hradů Frýdlant a Frýdštejn nabízí domněnku, že vznik Frýdštejna je spojen s rodem Biberštejnů. Datum jeho založení je však nejisté. První výslovná zmínka o Frýdštejně je až z r. 1385, kdy církevní prameny uvádějí Bohuňka Puklice z Frýdštejna. Tato poměrně pozdní první zmínka a podoba jména s Frýdlantem vedly dosud historiky k hypotéze, že hrad Frýdštejn byl postaven až v druhé polovině 14. století. Naše přední znalkyně hradní problematiky Dobroslava Menclová však na základě rozboru stavební dispozice a dochovaných architektonických detailů Frýdštejna dospěla k názoru, že byl založen již dříve, snad v první polovině 14. století.
Frýdštejn ve vrcholném středověku
Na přelomu 14. a 15. století získává hrad Ješek Kamenec ze Střížovic a po něm tu sídlí jeho syn Petr. V r. 1409 je uváděn jako majitel frýdštejnského panství Bohuš z Kováně. S ním je pak spojeno celé bouřlivé období husitské. Bohuš byl věrným stoupencem krále Zikmunda a svůj protihusitský postoj dával najevo i těsnou spoluprací s katolickými městy v Horní Lužici, sdruženými ve svazku
Šestiměstí. Dodával jim zprávy o pohybech husitských vojsk a varoval je tak před blížícím se nebezpečím. Proto Frýdštejn r. 1432 oblehli husité pod vedením Jana Čapka ze Sán a Oty z Lozy. K dobytí hradu však nedošlo; Bohuš z Kováně učinil s kališníky dohodu, že proti nim nebude podnikat žádné nepřátelské akce a později dokonce k husitům přestoupil. V r. 1448 pomáhal Jiřímu z Poděbrad při dobývání Prahy.
Hrad Frýdštejn v 15. a 16. století
Po Bohušově smrti v r. 1460 se stal správcem panství Jan Zajíc z Hazmburka. Poté se zde vystřídalo několik majitelů. V r. 1540 koupili hrad a panství Vartenberkové. Majiteli byli však jen krátce, nebot' Adam z Vartenberka jako účastník odboje českých stavů proti králi Ferdinandovi I. v letech 1546 - 1547 ztratil své statky včetně Frýdštejna. Posledním držitelem Frýdštejna se stal Jan z Oppersdorfu, který jej spolu s Českým Dubem koupil od krále v r. 1556. Jan však frýdštejnské panství postupně rozprodal, čímž zanikla funkce hradu jako správního sídla. Když Oppersdorfové v r. 1591 hrad prodávali Zikmundu Smiřickému ze Smiřic, byl již neobyvatelný. V dobách třicetileté války se Frýdštejn stal útočištěm uprchlíků z Čech i těch, kteří se vraceli s nadějí, že v českých zemích nastane zvrat ve prospěch nekatolické emigrace. V hradních prostorách se v této neutěšené době také skrývali zběhové všech armád bojujících v okolí.
Frýdštejn v 19. a 20. století
Malebnou zříceninu koupil r. 1892 od tehdejších majitelů, knížat Rohanů, Okrašlovací spolek v Turnově. Od něho převzal Frýdštejn r. 1894 Klub českých turistů, jehož zásluhou došlo k realizaci prvních oprav hradu. Ty pak pokračovaly s přestávkami během celého 20. století. Po důkladném prozkoumání objektu i jeho okolí a zajištění bezpečnosti návštěvníků byl hrad zpřístupněn veřejnosti. V současnosti je majetkem obce Frýdštejn. Exponáty z archeologického průzkumu hradního areálu si lze prohlédnout v Muzeu Českého Ráje v Turnově.
Hrad Frýdštejn dnes
Z hradu Frýdštejna se do dnešní doby dochovaly impozantní zbytky. Kudy se do hradu chodilo, není přesně známo. Patrně vpravo od věže přízemím vlastního paláce, příbytku hradního pána. Vzhledem k tomu, že pískovcový ostroh poskytoval málo prostoru, byla celá tato bariéra provrtána řadou světniček a sklepů vytesaných ve skále. Zvláštní pozornost zasluhuje světnička vytesaná jižně od hlavní věže, kde výklenek ve stěně i oltář naznačují, že jde o bývalou kapli; tento prostor, jak nasvědčuje letopočet 1691, byl využíván ještě dlouho po opuštění hradu. Nejlépe zachovalou částí Frýdštejna a zároveň jeho hlavní dominantou je asi 15 m vysoký bergfrit o průměru 9 m a s tloušťkou zdiva dosahujícím 2 m. Jediný vchod do této věže se nacházel v prvním patře asi 6 - 7 m nad úrovní nádvoří. Bergfrit byl v r. 2003 zpřístupněn veřejnosti a otvírá se z něj nádherný rozhled po okolní krajině. Pohádková kulisa středověkého sídla posloužila i filmařům, kteří zde natáčeli několik filmů, z nichž nejznámější je patrně pohádka O princezně Jasněnce a létajícím ševci. Romantickou lokalitu zříceniny si oblíbil i nejeden český umělec; za všechny lze uvést básníka Karla Hynka Máchu, jenž zde pobýval o Velikonocích r. 1835. O hradu se také píše v knize Karolíny Světlé O Krejčíkovic Anežce.
