Hrad Kost
| Typ: | Hrad |
|---|---|
| Kraj: | Královéhradecký kraj |
| Okres: | Okres Jičín |
| Město: | Libošovice |
| Výška: | 282 m n.m. |
| GPS: | 50°29'25.613"N, 15°8'6.729"E |
Hrad Kost leží v údolí Plakánku v krásném prostředí Chráněné krajinné oblasti Český ráj a byl vybudován v gotickém stylu na pískovcových skalách nad Bílým rybníkem. Oblíbená legenda praví, že hrad dostal jméno Kost, protože nebyl dobyt více než jednou, jelikož byl stejně tvrdý jako Kost.
Založení hradu
Hrad byl založen asi v polovině 14. století Benešem z Vartenberka, zmiňovaným zde již r. 1349. Původ jména hradu se vztahuje právě k přídomku tohoto zakladatele, který si nechával říkávat Benesius di Costi. Costi v překladu znamená něco jako „kamenný“ nebo „tvrdý“ a Beneš z Vartenberka tím chtěl vyjádřit unikátnost stavby; mnoho středověkých hradů a tvrzí se totiž stavělo ze dřeva. Hrad dostavěl na konci století zakladatelův syn Petr. Silueta Kosti se vzácnou shodou okolností od této doby nezměnila. Uvědomíme-li si, že ho nechal stavět feudální pán, musíme se podivit nad jeho rozlohou; takové hrady si obvykle stavěl jen král. Bohatí Vartenberkové však potřebovali reprezentační sídlo.
Majitelé Zajícové z Hazmburku
Asi r. 1414 zdědili hrad Zajícové z Hazmburka (jejich znak – kančí hlava – je dosud ve zdi starého paláce). Hrad Kost se stal pevnou oporou katolictví a útočištěm katolických kněží v kraji. Není však pravdivou známá pověst, podle níž hrad neúspěšně obléhal Žižka; před tím, než odtáhl, měl husitský hejtman prohlásit: „Kost patří psovi!“. Nic z toho není věrohodnými písemnými prameny doloženo.
Dějiny hradu od konce 15. století do současnosti
R. 1497 hrad koupil nejvyšší kancléř Království českého Jan ze Šelmberka. Významný rod pánů ze Šelmberka vybudoval na hradě nový palác, který výrazně přispěl k přiblížení se hradu soudobým nárokům na rezidenci předního šlechtického rodu. Čilý stavební ruch na hradě i v podhradí pokračoval taktéž za pánů z Bibrštejna, kteří kostecké panství vlastnili od r. 1524. Již r. 1556 přešla Kost do rukou Lobkoviců (Kryštof z Lobkovic hrad vyženil s Annou z Bibrštejna). V r. 1632 koupil hradní sídlo Albrecht z Valdštejna. Kostečtí poddaní si na něj uchovali vzpomínku jako na bezohledného pána, který z nich doslova „ždímal“ daně. Valdštejn zřejmě zamýšlel přebudovat středověký hrad v pohodlný zámek, z čehož však v důsledku jeho brzké smrti sešlo. Katastrofou pro Kost se stala noc z 18. na 19. května 1635, kdy byl hrad silně poškozen požárem. Byl sice opraven, ale noví majitelé – od r. 1637 Černínové z Chudenic – jeho prostory využívali pouze k hospodářským účelům. Po Černínech měli hrad v držení ještě rody Netolických a dal Borgo. Jako zajímavost lze uvést, že za prusko – rakouské války v r. 1866 se při drobné potyčce na hradě ubránil prapor rakouských polních myslivců Prusům. Prusové tehdy pořídili fotografie Kosti jako vojensky upotřebitelného objektu – patrně nejstarší fotografie tohoto hradu. V r. 1948 byl hrad Benešovými dekrety zestátněn a r. 1993 v restituci navrácen současnému majiteli Giovanni Kinskému dal Borgo.
Představení hradu
Hrad během staletí vcelku nepostihly velké stavební změny. Z předhradí vedou do vlastního objektu čtyři brány. Před druhou z nich je skalní rozsedlina, překlenutá mostem, původně padacím. K její ochraně je tu štíhlá válcová věž zvaná Lidomorka. Čtvrtou branou se vchází do vlastního hradu, který tvoří palác, věž, stavení při věži a kaple. Nejpozoruhodnější a celému hradu dominantní je 32 m vysoká pětipatrová obytná věž zvaná Bílá. Má lichoběžníkový půdorys; ten jí dala skála, na níž věž stojí. Z určitého místa v podhradí jsou vidět tři stěny a všechny čtyři hrany věže; ta dříve mívala cimbuří. Nynější střecha vznikla až po třicetileté válce. Hradní kaple má okna zdobená starými malbami na skle, jež patří k nejstarším památkám toho druhu. V rozlehlých síních návštěvníky zaujmou především četné zbraně ze 17. – 19. století. Pozoruhodná je dále černá kuchyně.
Otevírací doba
- duben - středa až neděle - 9:00 - 16:00
- květen, červen - úterý až neděle - 9:00 - 17:00
- červenec, srpen - denně - 9:00 - 18:00
- září - úterý až neděle - 9:00 - 17:00
- říjen - středa až neděle - 9:00 - 16:00
Vstupné
- 1. okruh - Rod -kinských v Čechách cca 60 min. -plné 120 Kč, zlevněné 80 Kč, senioři 90 Kč
- 2. okruh - Středověká mučírna cca 60 min. - plné 120 Kč, zlevněné 80 Kč, senioři 90 Kč
- 1. a 2. okruh - cca 100 min (zvýhodněné vstupné) - plné 180 Kč, zlevněné 100 Kč, senioři 110 Kč
- 3. okruh - zkrácená prohlídka cca 30 min. - plné 60 Kč, zlevněné 60 Kč, senioři 60 Kč
- Z pohádky do pohádky s princeznou Karolínou - cca 30 min. - plné 60 Kč, zlevněné 60 Kč, senioři 60 Kč
- 13. komnata s katem Heřmanem - plné 140 Kč, zlevněné 100 Kč, senioři 100 Kč
Celoroční sídlo letounů
Letní kolonie vrápenců malých využívá půdy nad restaurací (bývalou galerií), v malé budově čeledníku a v Bíbrštejnském paláci. Jedná se o jednu z největších reprodukčních kolonií tohoto druhu v ČR, svá mláďata tu každoročně v červnu na svět přivádí 250 – 300 samic. Dále zde potkáme např. n. velkého, ušatého či brvitého. Na zimu se vrápenci přestěhují z půdních prostor do hradních sklepení, kde lze najít i další druhy letounů jako jsou netopýr černý, ušatý a vzácný netopýr dlouhouchý.
Nejvyužívanějšími zimovišti jsou pivovarské sklepy a bývalá ledárna, vytesaná do pískovcové skály pod hradbami. Majitelé hradu Kost, Kinský dal Borgo, získali v roce 2011 za vstřícný přístup k okřídleným obyvatelům zámku jednu z prvních plaket Náš soused je netopýr. Zajímavosti ze života tajuplných hradních obyvatel se návštěvníci dozvědí z informační tabule, která je od letošního roku (2017) nově instalována v areálu hradu. Více podrobností lze najít také na webu http://napude.sousednetopyr.cz.
