Hrad Karlštejn

Typ: | Hrad |
---|---|
Kraj: | Středočeský kraj |
Okres: | Okres Beroun |
Město: | Karlštejn |
Výška: | 285 m n.m. |
GPS: | 49°56'21.674"N, 14°11'16.325"E |
Výstavba hradu
Karlštejn zaujímá mezi českými hrady zcela výjimečné postavení. Byl vybudován v letech 1348 – 1357 českým králem a římským císařem Karlem IV. nejen jako císařská rezidence a místo k oddechu a rozjímání panovníka, ale především jako pevnost pro bezpečné uložení sbírek svatých relikvií a říšských korunovačních klenotů a listin. V r. 1355 již Karel IV. pobýval na hradě, dohlížel na jeho dostavbu ve stylu vrcholné gotiky a na výzdobu interiérů, především hradních kaplí. Stavba a vnitřní výzdoba Karlštejna byla dokončena vysvěcením kaple sv. Kříže 9. 2. 1365. Na počátku husitských válek byly z bezpečnostních důvodů na Karlštejn převezeny české korunovační klenoty, které zde s krátkými přestávkami zůstaly uloženy téměř 200 let.
Karlštejn po smrti Karla IV.
Karlův syn Václav IV. již neměl hrad v takové oblibě. Karlštejn se stal za husitských válek oporou katolíků; r. 1422 odolal téměř půlročnímu obléhání Pražany posílenými o vojska husitského hejtmana Zikmunda Korybutoviče. Po skončení válek hrad spravovala až do r. 1625 vždy dvojice purkrabí. R. 1619 byly korunovační klenoty i s archivem odvezeny do Prahy. V r. 1620 hradní posádka vydala Karlštejn vojsku Ferdinanda II. bez boje a r. 1648 hrad dobyli a vydrancovali Švédové. Třebaže chátrání objektu pokračovalo, uvědomovali si nejen čeští vlastenci, ale i majitelé hradu – habsburští panovníci – historický význam Karlštejna. Císař František II. i jeho syn Ferdinand V. proto nechali nejvíce postižené části opravit.
Nutno poznamenat, že gotický hrad Karlštejn se původně dosti lišil od své dnešní podoby. Již po r. 1480 byl objekt upraven pozdně goticky, v letech 1578 – 1597 potom renesančně. Renesanční přestavbu a celkovou opravu hradu provedl na příkaz císaře Rudolfa II. panovníkův dvorní architekt Oldřich Avostalis de Sala. Poslední stavební úpravou byla v letech 1887 – 1899 regotizace hradu. Její plán vypracoval špičkový vídeňský odborník prof. Fridrich Schmidt, uměleckým vedoucím stavby byl jmenován přední architekt Josef Mocker, který se však v mnoha směrech od Schmidtova projektu odchýlil. Mockerova úprava hradu byla poplatná puristické doktríně. Projevila se snesením renesančních prvků, ale i dokomponováním „v duchu čisté gotiky“ a zasáhla také do skladby předhradí. Některé hradní objekty byly tehdy strženy, jiné nově postaveny. Puristické zásahy do skladby interiérů byly naštěstí minimální. Karlštejn tak získal svou dnešní charakteristickou podobu. Přestože tato přestavba hradu vykazuje velmi vysokou technickou i uměleckou kvalitu, znamenala značný zásah do autentičnosti objektu. V r. 1910 byl Karlštejn zpřístupněn veřejnosti a r. 1918 přešel do vlastnictví státu.
V souladu s bohatě rozvinutým mystickým myšlením a cítěním a s alegorickou představivostí sobě vlastní rozvinul Karel IV. obsahový program stavebního díla. Stupňovité uspořádání hradu symbolizuje jeruzalémskou Svatou horu s chrámem na vrcholu; celá kompozice tak stoupá spirálovitě vzhůru. Navenek strohé hradní budovy vystupují ve své přísné monumentalitě před zraky příchozího prakticky ze všech směrů teprve v poslední chvíli. Podobně jako postupná gradace hmot stavby byla promyšleně rozvržena i bohatá vnitřní dekorace a zejména malířská výzdoba vrcholící v kapli sv. Kříže.
Architektura Karlštejna a jeho interiér
Architektonická posloupnost hradu začíná nejníže umístěnými provozními částmi – Předhradím, Studniční věží s asi 80 m hlubokou studnou a hrázděnou budovou Purkrabství. Na ni navazuje mohutný pětipodlažní Císařský palác zakončený válcovou věží; byl určen k obytným a reprezentačním účelům. Nad palácem stavba pokračuje nižší Mariánskou věží, v níž je kostel Panny Marie vyzdobený nástěnnými malbami ze 14. století s výjevy z Karlova života a z Apokalypsy. Ke kostelu přiléhá drobná kaple sv. Kateřiny, místo nejpřísnějšího Karlova soukromí; v kapli se císař často zdržoval celé dny a důležité spisy a jídlo mu byly podávány otvorem ve zdi. Stavba hradu vrcholí monumentální, samostatně opevněnou a 60 m vysokou Velkou věží s kaplí sv. Kříže. Tato kaple vyniká nad ostatní prostory Karlštejna nejen celkovou rozlohou, ale i jedinečnou výzdobou, která nemá ve střední Evropě obdoby. Celou jednu stěnu kaple vyplňuje světově unikátní gotická galerie - cyklus 129 deskových obrazů světců (tzv. nebeské vojsko Kristovo) z dílny mistra Teodorika. Stěny i strop kaple pokrývala zlacená výzdoba, do níž byly zasazeny polodrahokamy a skleněné čočky, vytvářející na stropní klenbě iluzi hvězdného nebe se Sluncem uprostřed. Schránka na korunovační klenoty je ve výklenku nad oltářem, pod triptychem Tomáše z Modeny. Oltář je od ostatního prostoru oddělen pozlacenou mříží. Sám Karel IV. na důkaz pokory a úcty vstupoval za tuto mříž bos. Kaple byla zabezpečena systémem čtyř dveří se silnými železnými pláty a uzamčena devíti zámky. Vstup do kaple byl povolen jen se souhlasem císaře, podle jehož nařízení zde nikdo nesměl pobývat s žádnou ženou.
Otevírací doba
naleznete zde - na tomto odkazu.
Vstupné
naleznete zde - na tomto odkazu.