Zříceninu hradu Příběnice
Typ: | Zřícenina |
---|---|
Kraj: | Jihočeský kraj |
Okres: | Okres Tábor |
Řeka | Lužnice |
Výška: | 416 m n.m. |
GPS: | 49°23'34.503"N, 14°33'41.550"E |
Kamenný hrad nechal postavit mocný rod Vítkovců v polovině 13. století, zakladatelem byl zřejmě Vítek V. z Příběnic a jeho bratr Vok I. z Rořmberka. Hrad zůstal po Vítkově smrti v držení Vokově a dědictví později přešlo na potomky Jindřicha I. z Rožmberka a Vítka II. z Příběnic. Dalším vlastníkem byl Petr I. z Rožmberka a ten nechal hrad významně přestavět. Hrad pak zdědili jeho synové Petr II., Oldřich I., Jan I. A Jošt I. z Rožmberka. Správcem hradu byl purkrabí Přibík z Vyšetic.
Později spravoval hrad syn Oldřicha I. Jindřich III. z Rožmberka, přidal se ovšem k Panské jednotě a byl známým protivníkem krále Václava IV. Syn Jindřicha III. Oldřich II. Z Rožmberka byl zpočátku na straně husitů a údajně se na jeho panstvích mohlo hlásat „přijímání podobojí“. Nedaleko Příběnic však již stálo husitské centrum Tábor a v obavách před útoky radikálních husitů přešel Oldřich na katolickou stranu. Pokusil se obléhat město, což se mu nepodařilo, alespoň tedy zajal některé husitské kněze. Ti se však na Příběnicích vzbouřili a hrad ovládli, ukořistili při tom značné jmění.
V roce 1421 se u Příběnic usadili Adamité a v letech 1422 – 1427 tu probíhaly časté boje mezi husity a katolíky. V roce 1428 lehlo popelem městečko Příběnice. Bitvou U Lipan však husitské období slávy skončilo a v roce 1437 v rámci mírové dohody mezi Rožmberky a husity byly příběnické kamenné hrady pobořeny, včetně objektů v podhradí. Tím sláva Příběnic definitivně vyhasla.
V polovině 17. století se v kronikách hrad Příběnice uvádí už jen jako zbořeniště zarůstající lesní vegetací. Dnes jsou Příběnice hojně navštěvovány vodáky plujícími po Lužnici.