Zřícenina hradu Lopata
| Typ: | Zřícenina |
|---|---|
| Kraj: | Plzeňský kraj |
| Okres: | Okres Plzeň-jih |
| Výška: | 428 m n.m. |
| GPS: | 49°39'51.147"N, 13°33'23.141"E |
Zdejší oblast byla osídlována již v pravěku, byly tu nalezeny pozůstatky chámské kultury z doby eneolitu a také kusy keramiky a skleněných korálů halštatské kultury. Opevněné hradiště bylo pak rozebráno a zaniklo v době výstavby kamenného hradu.
Hrad pochází z let 1367 – 1377, vystavěl jej pravděpodobně Heřman z Litic. V roce 1397 jej obléhal královský hejtman Prokop, kterému se podařilo hrad dobýt a vyhnat loupeživé rytíře, kteří jej dočasně obsadili. Hrad pak přechází do majetku krále Václava IV, který jej odkázal domažlickému purkrabímu Maršíkovi z Hrádku. Jeho starší syn Jan z Lopaty pak hrad zdědil a v průběhu husitských válek se postavil na stranu krále Zikmunda Lucemburského. Jan z Lopaty hrad přenechal svému bratrovi Habartovi z Lopaty, který se stal později loupeživým rytířem a napadal především panství sousedního hradu Vlčtejn.
V roce 1432 zažil hrad Lopata krušné období, obléhalo jej vojsko složené z mnoha šlechticů (např. Přibík z Klenové, Jan Zmrzlík ze Svojšína, Jan Řitka z Bezdědic, Menhart z Hradce a další) a spolu s nimi na hrad zaútočily vojenské oddíly z měst Horažďovice, Domažlice, Sušice a Klatovy. Obléhání hradu skončilo vyhladověním posádky, ta jej po 4 měsících obležení zapálila a pokusila se uprchnout. Většina mužů však byla zajata, ale Habart z Lopaty unikl na hrad Hus, kde dále žil jako loupeživý rytíř. Vypleněný a vypálený hrad pak už obnoven nebyl a zpustl. V roce 1457 se již uvádí jako opuštěný.
