Komárno
Typ: | Město |
---|---|
Kraj: | Nitriansky kraj |
Okres: | Okres Komárno |
Výška: | 110 m n.m. |
GPS: | 47°45'28.400"N, 18°7'48.505"E |
Soutok Dunaje a Váhu je strategickým místem, které bylo osídleno již před mnoha staletími. Písemné zápisy prokazují, že v 10. století našeho letopočtu byla tato oblast pod uherskou správou. V 16. století byla v těchto místech vystavěna pevnost, jedna z nejvýznamnějších v tehdejších Uhrách. Zajímavé je, že nebyla nikdy dobyta a byla tudíž po celou dobu styčnou oporou obyvatel této lokality, zejména proti vpádům Turků. Pevnost se o sto let později rozrostla o další nedobytnou stavbu, vystavěnou hned vedle původního objektu.
Komárno slovenské nebo maďarské
Po dlouhá staletí, až do roku 1918, bylo Komárno maďarským sídlem, teprve po vzniku Československé republiky připadlo Slovensku. Maďaři se jej ovšem nehodlali vzdát, jenže ozbrojený konflikt nakonec nic nevyřešil a museli se tedy spokojit s původním verdiktem – město bylo rozděleno na dva samostatné celky – jižní menší předměstí zůstalo Maďarsku a větší část města připadla Slovákům, kde se pak začal postupně budovat významný přístav na Dunaji.
V roce 1937 se v okolí Komárna stavěly betonové bunkry jako součást československého opevnění, ale stejně jako na jiných místech, byly naprosto k ničemu.
Maďarsko těsně před válkou okupovalo jih Slovenska až po Nové Zámky a po válce byly původní hranice státu obnoveny, jižní Slovensko bylo opět připojeno k Československé republice. Maďarská menšina město Komárno ale neopustila a dodnes tvoří téměř 60% všech obyvatel. Naprosto běžné jsou v ulicích Komárna dvojjazyčné nápisy na obchodech a institucích, nachází se zde dokonce maďarská univerzita (jediná na Slovensku). Na městské radnici bývají vyvěšovány jak slovenské, tak maďarské státní vlajky a trikolory.