Zřícenina hradu Gutštejn
| Typ: | Zřícenina |
|---|---|
| Kraj: | Plzeňský kraj |
| Okres: | Okres Tachov |
| Město: | Obec Konstantinovy Lázně |
| Pohoří: | Plzeňská pahorkatina |
| Výška: | 429 m n.m. |
| GPS: | 49°51'6.490"N, 13°0'58.066"E |
Foto: Lubomír Herc, Wikipedia, lic. CC BY-SA 4.0
Jan z Gutštejna sympatizoval se Zikmundem Lucemburským
Hrad je poprvé zmiňován v kronikách v roce 1319. V roce 1369 jej obývali Jan, Jetřich a Půta z Gutštejna. V roce 1422 hrad Gutštejn obléhal Jan Žižka z Trocnova a dobyl jej. Jan z Gutštejna byl přívržencem Zikmunda Lucemburského a za svou oddanost získal od krále některé vesnice z majetku klášterů Chotěšov, Plasy a Pivoň.
Burian z Gutštejna byl naopak přívržencem "husitského krále" Jiřího z Poděbrad
V roce 1453 po smrti Jana z Gutštejna získal hrad jeho bratr Burian, který vlastnil i Rabštejn nad Střelou, Tachov, Nečtiny a Komberk. Byl dokonce hejtmanem Plzeňské a Žatecké oblasti. Ačkoliv byl katolík, přidal se na stranu krále Jiřího z Poděbrad. (V roce 1450 králi výrazně pomohl - zajal posla s dopisem, který usvědčil Oldřicha II. Z Rožmberka z organizování vpádu cizáckých vojsk do Čech).
Hrad Gutštejn byl již v době renesance opuštěn
Burian z Gutštejna byl velmi vlivný a bohatý šlechtic, vedl jednání s Fridrichem III., který udělil katolíkům v Plzni mincovní právo. V roce 1472 byl vrchním komorníkem království Českého (za vlády Vladislava Jagelonského). V roce 1485 byl již nejvyšším kancléřem a jeho majetek se neustále rozšiřoval. Hrad Gutštejn po jeho smrti zdědilo jeho pět synů, poslední z nich jménem Volf z Gutštejna po své smrti odkázal hrad svému synovi Viktorinu. Ten hrad prodal v roce 1549 Hanušovi Elpognarovi z Dolního Šenfeldu a počátkem 16. století již hrad přestal vyhovovat nárokům šlechty, která sídlila v Bezdružickém zámku. Gutštejn byl v polovině 16. století opuštěn a zpustl. Gutštejnové vymřeli v roce 1747.
