Cisterciácký klášter Vyšší Brod
| Typ: | Církevní stavby |
|---|---|
| Kraj: | Jihočeský kraj |
| Okres: | Okres Český Krumlov |
| Řeka | Vltava |
| Výška: | 585 m n.m. |
| GPS: | 48°37'14.166"N, 14°18'19.471"E |
Rožmberkové
Klášter byl založen v roce 1259 Vokem I. z Rožmberka po jednání s cisterciáckou generální kapitulou v Citeaux. 1. června byl vysvěcen klášterní kostel a tento den je považován tedy za oficiální založení Vyšebrodského kláštera. Rožmberkové ve zdejší Rožmberské kryptě klášterního kostela Nenebevzetí Panny Marie také nakonec spočinuli, první z nich Vok I. z Rožmberka tu byl pohřben v roce 1262 a poslední Petr Vok z Rožmberka, jehož rakev je dodnes ve velmi dobrém stavu, v roce 1611.
Pohroma husitských válek, nacistů a bývalé Státní bezpečnosti
Klášter zažil období slavná i žalostá, jednou z nejhorších byly husitské války, kdy byl klášter vypálen. V průběhu druhé světové války museli mniši klášter pod nátlakem nacistů opustit. Po válce se sice do kláštera vrátili, ale jen na několik let. V roce 1950 sem vtrhlo komando příslušníků Sboru národní bezpečnosti a Státní bezpečnosti, bez sebemenšího zákonného důvodu klášter zabrali a mniši byli deportováni do internačních táborů v rámci tzv. Akce K, kde vykonávali nucené práce a byli podrobováni výchovným politickým školením.
Postupná obnova cisterciáckého kláštera po roce 1989
Mezitím se velká část zdejšího mobiliáře rozkradla, bylo tu sice vytvořeno muzeum, ale areál postrádal pravidelnou údržbu. Některým mnichům se podařilo uprchnout do západního Německa a kvůli zachování řádu existovala formální unie se štýrským klášterem Rein. Po celých 40 let byl klášter v rukou Československého státu a teprve v roce 1990 se do kláštera mohli vrátit první dva mniši – Vojtěch Ivo Kvapil a Xaver Švanda. Cisterciácký klášter byl opět postupně obnoven.
Zajámavým relikviářem opatrovaným v prostorách kláštera je Závišův kříž ze 13. století, který cisterciákům daroval Záviš z Falkenštejna. Je to relikvie s kusem dřeva z Kristova kříže, která je údajně jednou z nejvzácnějších středověkých zlatnických klenotů na území České republiky.
Přelomový pro běh kláštera je rok 2011, tehdy se vyšebrodští mniši rozhodli pro tradiční liturgii. Dnes tak můžete denně navštívit tzv. Tridentskou mši – je to jediné místo v českobudějovické diecézi, kde se tyto veřejné mše konají.
Dnes je představeným kláštera převor Justin Berka, který zastává i některé pravomoce opata. Od dubna do září (v letních měsících) je klášter přístupný veřejnosti a prohlídky jsou zajištěny s průvodcem. Mimo tuto sezonu je třeba mimořádnou prohlídku domluvit předem.
.jpg)
