Friesovy boudy
| Typ: | Památka |
|---|---|
| Kraj: | Královéhradecký kraj |
| Okres: | Okres Trutnov |
| Pohoří: | Krkonoše |
| Výška: | 1155 m n.m. |
| GPS: | 50°41'58.657"N, 15°38'55.031"E |
Chov dobytka, produkce mléka a mléčných výrobků
Friesovy boudy jsou poprvé písemně zmíněny v roce 1676, tehdy byl iniciátorem stavby první boudy zdejší osadník Jiří Fries. Friesovy boudy spadaly až do roku 1882 do katastrálního území obce Dolní Dvůr a v roce 1900 zde žilo 7 rodin Friesů. Obyvatelé tohoto malebného koutu Krkonoš se živili především chovem dobytka, výrobou mléka, mléčných výrobků a produkcí sena.
Turistický ruch přináší nové možnosti obživy
Rozvoj cestovního ruchu přinesl do Krkonoš a pochopitelně i do Friesových bud novou formu obživy. Horské boudy byly přizpůsobeny k ubytování a restauračním službám turistům, zdejší obyvatelé se nechali najímat jako horští průvodci a nosiči zavazadel. Prosperitu zajišťoval i prodej mléka, sýrů, kávy a destilátů.
Friesovy boudy však ležely mimo hlavní turistickou trasu, jednu z nejstarších v Krkonoších, známou jako Slezská cesta (Lahrbusch). Ta směřuje z Jilemnice do Vrchlabí, na Strážné, Lahrovy boudy, na Výrovku, do sedla mezi Studniční a Luční horu a dále do Slezska. Byla to také pochopitelně vyhlášená pašerácká stezka. Friesovy boudy byly turisticky zajímavou lokalitou až po vybudování lanovky na Pláň.
Drsný život horalů
Život v této horské lokalitě však byl poměrně tvrdý. Nebyla zde elektřina, svítilo se petrolejkami a svíčkami, což bylo také často zdrojem nebezpečného požáru. Chléb si tu pekli sami, zeleninu a ovoce ale v této nadmořské výšce nebylo možné pěstovat. Horalé nakupovali většinou mrkev, ředkvičky a zelí na trhu ve Vrchlabí. Prasata tu nechovali, neboť je neměli čím krmit, zdrojem obživy bylo především hovězí a skopové maso. Teprve turistika přinesla do Friesových bud jakýsi pokrok, a také kontakt s českým obyvatelstvem, až do konce 2. světové války tu Češi v podstatě nežili, pouze ve Vrchlabí byla česká škola.
.jpg)
.jpg)
