Vítkův kámen (Vítkův hrádek)
| Typ: | Zřícenina |
|---|---|
| Kraj: | Jihočeský kraj |
| Okres: | Okres Český Krumlov |
| Pohoří: | Šumava |
| Řeka | Vltava |
| Výška: | 1034 m n.m. |
| GPS: | 48°38'41.796"N, 14°6'11.787"E |
Vítkovci, Rožmberkové, Eggenbergové, Schwarzenbergové
Původní gotický hrad založil rod Vítkovců, pravděpodobně v druhé polovině 13. století, a sloužil jako správní středisko jejich panství a zároveň jako příhraniční pevnost. Od roku 1302 jej vlastnili Rožmberkové a tento významný šlechtický rod hrad držel až do začátku 17. století. Posledním majitelem hradu byl Petr Vok z Rožmberka. Jeho předchůdce Oldřich z Rožmberka hrad v době husitských válek prodal svému švagrovi Reinprechtovi z Walsee a hradní objekt se Rožmberkům v roce 1464 nakonec vrátil zpět.
Vítkův kámen byl za vlády Rožmberků nechvalně proslulý uvězněním krále Václava IV v roce 1394.
Na počátku 17. století vlastnili Vítkův kámen po dobu 20 let Habsburkové, poté hrad patřil Eggenbergům a byl součástí jejich českokrumlovského panství. V době třicetileté války zde sídlila posádka císařského vojska.
Hrad vzkvétal až do poloviny 18. století, kdy do základů vyhořel, a poté je už uváděn jako pustý. V roce 1869 nechali část hradního paláce opravit Schwarzenbergové a hradní věž upravili jako rozhlednu.
V době socialismu byl Vítkův kámen nepřístupný
Po vzniku socialistického Československa byl Vítkův kámen součástí nepřístupné pohraniční oblasti Šumavy a využívala jej vojenská posádka PVOS (protivzdušné obrany státu).
V roce 1998 se nově vzniklému Občanskému sdružení Vítkův hrádek podařilo získat 11 milionů korun na renovaci poškozeného objektu a v roce 2005 byla opět rozhledna zpřístupněna veřejnosti. Bylo zde postaveno nové dřevěné schodiště a vyhlídková plošina, odkud je velmi pěkný výhled na šumavské vrcholky, Novohradské hory, Lipno a za dobré dohlednosti i na alpské štíty.
